Kde se vzali roboti? Čapkova hra R.U.R. slaví sto let, připomene ji nová výstava v jeho památníku

Slovo robot slaví stoleté narozeniny. Ve svém dramatu R.U.R. ho poprvé použil Karel Čapek. Kniha vyšla na podzim roku 1920 a znamenala přelom v Čapkově tvorbě. Krátce po svém vydání v Československu byla přeložena do světových jazyků, hrála se na Broadwayi a přenášela ji i britská BBC. Zejména na mezinárodní ohlasy se soustředí nová výstava v Památníku Karla Čapka. V sobotu se otevírá návštěvníkům.

Stará Huť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Tady je připomenuto, že slovo robot nevymyslel Karel, ale jeho starší bratr Josef. Oni spolu pracovali už předtím - napsali několik dramat, her. Čapek odkazuje, co ho inspirovalo: samozřejmě racionalizace, dělba práce, taylorismus, tady máme připomenutého Henryho Forda,“ ukazuje na jednu z tabulí autor výstavy a ředitel památníku Zdeněk Vacek.

Expozice začíná rokem 1920, kdy ve světě zuřila pandemie španělské chřipky. Divadla ve Spojených státech se zavírala, lidé museli v některých státech povinně nosit roušky.

Evropa byla těžce poznamenaná první světovou válkou a tehdy třicetiletému Karlu Čapkovi vyšla kniha, která změnila jeho kariéru: drama Rossumovi univerzální roboti neboli R.U.R.

Přehrát

00:00 / 00:00

Slavná hra R.U.R. spisovatele Karla Čapka slaví 100. narozeniny. Výročí díla se věnoval Jaroslav Hroch

„Co zdůrazňoval, že v té hře nejde ani tak o roboty, ale o lidi. Je tam šest, sedm lidských postav symbolizujících lidstvo jako takové. A to, že zahynou, a jak uvažují, to symbolizuje, kam lidstvo směřuje. Aby si lidé uvědomili, že tady jde o lidstvo, přežití a nepřežití a o to, co z toho lidstva zůstane,“ říká Vacek pro Radiožurnál.

Souhlasí s ním i docentka Jitka Čejková. Ta na pražské Vysoké škole chemicko-technologické zkoumá umělý život. Ke stoletému výročí editovala sborník Robot 100, ve kterém se 100 osobností z řad vědců i spisovatelů zamýšlí nad aktuálností Čapkova díla.

„Každý, kdo si R.U.R. přečte, tam najde spoustu myšlenek, které lze vztáhnou k dnešní době nebo vůbec k lidem, k lidství. Jestli jsou roboti nelidští, nadlidští, jestli to jsou živé stroje, nebo jen stroje, které vypadají jako živé.“

Ochotnická premiéra

Hra měla mít premiéru na konci roku 1920 v Národním divadle. Čapek ji ale mezitím slíbil i ochotnickému divadlu z východních Čech, a to na začátek roku 1921.

„Jenže v Národním se to posunulo až na 25. ledna. Poslali ochotníkům dopis, ale ne doporučeně. Ochotníci se naštvali, urazili. Řekli si: ‚No, my to stopíme, řekneme, že žádný dopis nedošel. Vykašleme se na Národní, uděláme si to sami, hotovo.‘ Takže světová premiéra dramatu byla nakonec u ochotníků v Hradci Králové,“ líčí Vacek.

Původní neomítnuté zdivo i podlaha z udusané hlíny. Památník Karla Čapka zpřístupnil spisovatelovu garáž

Číst článek

Drama brzy slavilo velké úspěchy. Nejprve v Národním divadle v Praze, později i v zahraničí, zejména ve Spojených státech a v Anglii.

„Na základě úspěchu této hry je v Londýně uvedena i společná komedie s bratrem Ze života hmyzu a Čapek tam v roce 1924 přijíždí už jako známý autor. To byl raketový start,“ popisuje bývalá ředitelka památníku Kristina Váňová.

V roce 1926 pak R.U.R. přenášela i britská rozhlasová stanice BBC jako vůbec první divadelní hru v kuse. A podle Váňové je hra aktuální i v současnosti. Nabízí se třeba otázka zneužitelnosti nových technologií, ale i přílišná závislost na nich.

Drama si také pokládá otázku, jestli lidé nejsou sami sobě zhoubou – v současnosti třeba kvůli nadužívání nerostných surovin a změně klimatu.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme