Hofmann: Představení Něžná je pro mě Mordor, ale dělat něco, co vás trošku převyšuje, je dobrá disciplína
Martin Hofmann je divadelní i filmový herec. Kultovní se stala jeho postava Luďana v oceňovaném televizním seriálu Most!. A už téměř dvacet let působí ve spolku Kašpar v pražském Divadle v Celetné. „Jsem tam doma. Chodím tam, i když nehraju,“ usmívá se Hofmann, kterého ve studiu Radiožurnálu čekalo překvapení. Kdo z jeho kamarádů se připojil k rozhovoru?
Umím si představit, že padlo mnoho různých otázek a návrhů, když scenáristi zjistili, co všechno by se s vámi dalo dělat. Zejména po seriálu Most!. Řekněte mi jednu, dvě, tři z kategorie bizár třeba.
Nejdřív jsem začal dostávat nabídky, ať se někam jedu vožrat, že mi za to zaplatěj. Psali mi třeba: „Mám klub tady v tom městě, čau, Luďane, napiš si, kolik chceš a přijeď si s náma zapařit.“ Neříkám, že to od těch lidí není milý, samozřejmě jsem tam vnímal značný podnikatelský záměr, ale s dovolením jsem na to vůbec nereagoval.
Po seriálu Most! mi chodily nabídky na blby různýho druhu nebo ať se jdu někam ožrat, usmívá se Martin Hofmann
Pak to byla série nabídek na blby různého druhu, ale míň talentovaně napsané než od Prušinovského s Kolečkem. A pak to byly nabídky typu, abych tam vystrčil obličej a z komerčního hlediska pomohl prodeji snímku nebo čehokoliv. To jsem se snažil taky dost vynechat.
Ale víte co, potom přišel covid 1, covid 2 a člověk už třeba šel na nějaký kompromis v rozhodnutí, kterou práci jde nebo nejde dělat. Protože tím, že se zastavila divadla a netočil jsem žádný seriály, tak covid 1 jsem ještě ustál, ale dvojka byla náročná. Divadla byla zavřená moc dlouho. Znova jsem se vrátil do seriálu. Taky jsem si nemyslel, že do toho půjdu. Za normálních okolností bych do toho asi nešel. A šup a už tam jsem!
Martin Hofmann hraje už od roku 2006 Cyrana v divadelním spolku Kašpar. Já jsem Cyrana viděla až loni a říkala jsem si, jak jste to asi v tom roce 2006 hrál, že to musel být úplně jiný Cyrano.
Celé to bylo jiné. Já bych to ani teďka nechtěl vidět. On dokonce nějaký záznam je a já si myslím, že bych se trošku kroutil a styděl. Neříkám, že to bylo blbě, ono to bylo přímo úměrné věku. V prvním dějství jsem se snažil i trošku pobavit diváky, rozparádit je. Pak jsem pochopil, že to tam vůbec nemá být, že Cyrano nepřichází na začátku dělat nějakou show pro diváky. Přichází vyhnat Montfleuryho z jeviště, tečka.
Trošku jsem se snažil tehdy předvést, co všechno umím, a fórky. A v průběhu let jsem to ořezal. Všechny ornamenty jsem sundal, aby z toho vylezla jenom ta tenká červená linie příběhu bez jakékoliv exhibice, bez pokusů o artistnost. A zcela jistě se mi zpomalil šerm. Tehdy jsem byl skutečně výbušný a rychlý. Teď mám pocit, že jsem tak prostředně rychlý.
Jak se hraje představení, které už tak trochu nechcete hrát? Což asi není Cyrano, ale Něžná je noc to rozhodně je, protože vy už jste Něžnou hrát nechtěl.
Něžnou jsem nechtěl hrát, ale to proto, že na ni nechodili lidi.
Herec Bruce Willis ze zdravotních důvodů ukončil svoji kariéru. Má nemoc ovlivňující schopnost mluvit
Číst článek
Pak přišel Most!.
Ano, to je úplný úlet. To je nevysvětlitelný. Já jsem si třeba říkal, že na Mrzáka inishmaanského nebo na Cyrana se trošku zvýší počet diváků. Tak zaprvé, špatné slovo bylo „trošku“, protože ten počet diváků, kteří na mě začali chodit, akceleroval nevídaně. Ale to, že začali chodit na toho Dostojevského.
Z Luďana na Dostojevského.
Vůbec jsem to nepochopil. Něžná je strašně rychle vyprodaná a jasně, je to pro mě super pracný, to představení je pro mě Mordor, ale když to hrajete na plný sál a nehrajete to pro dvacet diváků, kterých si samozřejmě velmi považujete, ale musíte hrát naplno, jak nejlíp ten večer umíte, protože to je těch vašich dvacet věrných. Ale já jsem to léta hrál pro dvacet třicet diváků a teď mám plný sál, tak to nezabalím.
Pro mě to je vždycky taková challenge toho, jak na tom zrovna jsem, v jaké jsem kondici - mentální i fyzické. Jaký jsem vlastně herec, jaký jsem dneska herec. Co s tím dokážu udělat, když se mi nedaří začátek, jestli dokážu ohnout rameno vah toho představení. Furt to dobíhám, jako bych byl za tím, jako bych to pevně nedržel. To je dobrá disciplína. Dělat něco, co vás trošku převyšuje. Spíš to dolejzat než tím úplně vládnout.
‚Box odhalí, jak je člověk ukovaný‘
Moderátorka Lucie Výborná si pro Martina Hoffmana přichystala narozeninové překvapení v podobě nečekaného hosta. S boxerem Lukášem Konečným herce spojuje kromě přátelství i vášeň pro tento sport.
Co mi box dá pro život? Výdrž?
Lukáš Konečný: To určitě taky, ale myslím spíš nějaká pravidla než fyzickou vlastnost. Ale patří k tomu i odolnost organismu. Myslím si, že i sportovní průprava je pro zdravý životní styl důležitá.
Martin Hofmann: Já mám pocit, že box chlapa i dámu odhalí, jak je ukovaný, jak je od přírody udělaný. Můžete si o sobě myslet spoustu věcí, můžete mít třeba i natrénováno. A pak se skutečně ukáže, až když jste pod tlakem, padají vám ruce, nemůžete a jste hotový, jestli máte morálně volní vlastnosti se v tom zápase kousnout, být v té hluboký vodě a něco tam předvést, nebo tam začnete vadnout a začnete se psychicky lámat.
Proto si myslím, že to fakt není sport pro každého, a je velký rozdíl věnovat se tomu jako hobbík. V profi boxu je to úplně jiná píseň. Proto jsem tak nerad říkal, že to dělám. S Lukášem bych v reálu tříminutové kolo nepřežil. Nikdo z běžných smrtelníků by s profesionálním boxerem nedal tříminutové kolo.
Proč dělal Martin Hofmann v rádiu rozhovor sám se sebou? Proč spolu s Lukášem Konečným boxoval na svatbě? A co by si přál (nejen) k dnešním narozeninám? Poslechněte si celý rozhovor.
