Dřevo vdechlo život barokním sochám Matyáše Brauna. Podívejte se do nové Galerie loutek v Kuksu
Památkově chráněný dům čp. 51 pod vinohradem v Kuksu (Comoedien-Haus) zůstává i po rekonstrukci dál divadlem. Nově se ale také stal Galerií loutek Jiřího Nachlingera s expozicí „Braunova socha loutkou“. Poprvé si ji prohlédli ti, kteří se na jejím vytvořením podíleli, ať už stavebně, umělecky, organizačně nebo finančně.
Z nového pódia divadelního barokního vozu Carro Commediale přivítal hosty principál souboru Geisslers Hofcomoedianten.
Muzikolog Stanislav Bohadlo, zakladatel festivalu Theatrum Kuks, v roce 2002 inicioval mimo jiné i vznik divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, který navázal na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu. Po třech stovkách let tak znovu ožilo jméno slavného herce a jednoho z prvních Šporkových principálů A. J. Geisslera (2. pol. 17. stol.).
„Je-li loutka oživlým dřevem a barokní socha zkamenělým hereckým gestem, proč by nemohla ožít Braunova socha jako marioneta? A kde jinde než v Kuksu?“ vyslovil Stanislav Bohadlo myšlenku, která se vlastně váže už k roku 2008.
Tehdy vytvořil řezbář a scénograf Jiří Nachlinger nadživotní sochu - loutku ďábelského notáře podle Braunovy předlohy Fitzli-Putzli. Ta se pak zabydlela v Comoedien-Hausu v Kuksu.
Braunova socha loutkou
Galerie loutek Nachlingerových loutek podle Brauna přímo rozvíjí patronát UNESCO (2016) nad českou loutkářskou tradicí včetně pravidelných loutkových představení.
„Odtud byl už jen krůček k oslovení našeho řezbáře a sochaře Jiřího k vytvoření celého braunovského souboru velkých marionet - Anděla žalostné smrti, Statečnost, Naději, Spravedlnosti, Moudrosti, Krista, Davida, Obžerství, trpaslíka Natana Hirschela, Sv. Huberta a dalších.“
U příležitosti otevření Galerie loutek Jiřího Nachlingera vystoupila na pódium barokního vozu Carro Commediale i publicistka a dokumentaristka Lenka Jaklová, vizionářka, která spolupracovala už při prosazování revitalizace kukského areálu.
„Když jsme v roce 2001 přišli s myšlenkou, že do UNESCO nedovedeme české loutkářství, ale rovnou východočeské loutkářství, tak nám málokdo věřil. Nakonec se to v roce 2016 podařilo. A právě expozice Braunova socha loutkou v Kuksu připomíná počátky východočeského loutkářství a přímo naplňuje závazek spojený s jeho zařazením mezi nehmotné památky UNESCO, a to zajistit živou kontinuitu loutkářství.“
Nebýt Královéhradeckého kraje, neuskutečnila by se podle Jaklové ani revitalizace barokního kukského areálu, ani současný projekt divadelního parku s expozicí loutek a s divadelním barokním vozem Carro Commediale, který obohacuje Kuks o nový rozměr a vzdává hold barokní kukské sochařské a loutkářské tradici z konce 17. a z první třetiny 18. století.
Divadelní park s expozicí loutek podpořil státní rozpočet České republiky z programu ministerstva pro místní rozvoj.
Otevření Galerie s loutkami Jiřího Nachlingera v divadle Comoedien-Haus v Kuksu se v důsledku pandemie odehrálo komorně. V létě však bude možné Galerii navštívit, prázdninové víkendy tam obohatí i loutková představení.
Jiří Nachlinger (nar. 1981)
Řezbář a loutkářský technolog, pokračovatel čtvrté generace řezbářů ze šumavské samoty. Zakladatelem rodinné tradice byl pradědeček Josef Jungbauer (nar. 1888). Jiří prožil dětství v Prachaticích, kde se vyučil řezbářství v dílně svého otce Jiřího a dědečka Jana. Absolvoval ve světě unikátní obor Řezbářství a tvarování dřeva na SUPŠ v Praze, pak pokračoval na AMU, obor Scénografie loutkového a alternativního divadla pod vedením Josefa Krofty a Pavla Kalfuse. Jeho diplomová práce - barokní divadelní skulptura Fitzli - Putzli - ho propojila s barokním Kuksem, F. A. Šporkem a především s muzikologem Stanislavem Bohadlem, zakladatelem festivalu Theatrum Kuks. Pro kukskou Galerii loutek v Comoedien - Haus vytváří další loutky. Spolu s otcem Jiřím se věnuje barokní řezbě v rodinné dílně v Nebahovech u Prachatic.
