Nebýt Lomnice, tak budou scénáře jiné, v lesích kolem mě přepadají hlasy, říká Petr Pýcha

Letos by měl mít v kinech premiéru český film Atlas ptáků. Scénář k němu napsal rodák z Lomnice nad Popelkou Petr Pýcha, oceněný Českým lvem za scénář k filmu Všechno bude. Podle jeho textu také režisér Aleš Vrzák natočil úspěšnou rozhlasovou hru Bulhar. O čem nový snímek Atlas ptáků je, může scenárista mluvit do hereckého obsazení, a kdo byl inspirací pro vznik Bulhara? I to Petr Pýcha prozradil v rozhovoru.

Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Scénárista Petr Pýcha | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Atlas ptáků je příběhem stárnoucího muže, kterého hraje Miroslav Donutil, a je to člověk, který musí odložit svou vlastní smrt, aby dal do pořádku věci, které způsobilo jeho okolí. Zároveň se odehrává i příběh zralé ženy Marie v podání Aleny Mihulové, která si uvědomuje, že je čas něco změnit a když to neudělá, bude pozdě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O filmech, rozhlasových hrách a inspiraci si se scénáristou Petrem Pýchou povídala Jana Pšeničková

Je to takový syndrom zavírajících se dveří, kdy se vše vsadí na jednu kartu. Otázka je, jestli je to karta dobrá. Kolem těchto dvou je ještě řada dalších postav a všech se dotýká případ zmizelého velkého množství peněz. Nejen o tomto novém filmu se scénáristou Petrem Pýchou mluvila redaktorka Jana Pšeničková.

Všechno bude je snímkem, kde se člověk i zasmál, jeho poselství ale zase tak úsměvné nebylo. Stejné to bude i s Atlasem ptáků, že se diváci zasmějí, ale podtext bude vážnější?
Bude mít jinou poetiku, bude více dospělejší, je to dané i těmi hrdiny. Bude mít možná méně humoru, ale zase více napětí a zvratů.

Petr Pýcha

Narodil se v roce 1972 v Mostu. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Učí na Gymnáziu Ivana Olbrachta v Semilech. Žije s ženou, třemi dětmi v Lomnici nad Popelkou, je místním zvoníkem a včelařem.

V roce 2005 napsal s Jaroslavem Rudišem divadelní roadstory Léto v Laponsku, která obdržela divadelní cenu Cenu Alfréda Radoka a Cenu Českého rozhlasu 3 – Vltava. Spolu napsali i další hry, Strange Love, Salcburský guláš, Lidojedi. Všechny byly postupně nastudované Českým rozhlasem.

Rozhlasová hra Lidojedi reprezentovala Českou republiku na mezinárodním festivalu Prix Italia a získala 2. cenu v soutěži Prix Bohemia Radio 2012. Pýchova samostatná hra Benzína Dehtov (2013) získala 2. cenu v literární soutěži vypsané Českým rozhlasem. V roce 2014 Benzína Dehtov reprezentovala Českou republiku na festivalu Prix Italia a získala 2. cenu v soutěži Prix Bohemia Radio 2016.

Scénář k filmu Všechno bude jste psal sám, scénář k filmu Atlas ptáků, už vznikal v tandemu s režisérem Olmem Omerzou. Jak se vám pracovalo líp?
Není pro mě novinka psát ve dvou, jsem zvyklý psát s Járou Rudišem, to je můj kamarád od první třídy. Jsme na sebe zvyklí, napsali jsme spolu několik divadelních her. Pro mě je důležité umět se napojit na společnou tvůrčí linku, s Olmem se nám daří v tom vzájemném dialogu. Psát ve dvou má výhodu, že když se dostáváte sama do slepé uličky, nemusíte to odhalit včas, ve dvou vás ten druhý na slepou uličku upozorní. A když píšete komedie, tak se u toho i dobře bavíte, přehráváte si ty postavy.

Jste rodák z Lomnice nad Popelkou, žijete tady. Jak se město projevuje ve scénářích?
Od začátku. Nebýt Lomnice, tak budou scénáře jiné. Vzpomínám si na místa, která jsou spojená s konkrétními obrazy a replikami. Nejsem zvyklý psát u stolu, vymýšlet u notebooku, často se vydávám do lesů kolem Lomnice a tam mě přepadají hlasy, tak to potřebuju jenom udržet, abych si to zapsal, až dojdu domů. Město jako takové se ve scénářích promítá. Atlas ptáků vznikal v Lomnici v létě, kdy se sem Olmo na měsíc nastěhoval. Psali jsme u nás doma a zároveň jsme si o příběhu povídali v hospodě a na koupališti.

Říká se, že scénárista píše scénář na konkrétní postavu konkrétnímu herci. Už jste měli vymyšleno, kdo bude tu postavu hrát?
Neměl jsem to spojené s konkrétním hercem, je pro mě důležité, aby se to hercům dobře říkalo a sedlo jim to. Obsazení přicházelo následně, myslím, že ani Olmo nevěděl ve chvíli, kdy jsme scénář dopsali, kdo bude hrát hlavní postavy. Ale ten výběr, který nakonec ukázal na Miroslava Donutila, Alenu Mihulovou, Elišku Křenkovou, Vojtu Kotku nebo Martina Pechláta, to sedí a casting je zdařilý.

Eliška Křenková se objevila i ve filmu Všechno bude, s ní je určitě už nějaká zkušenost.
Nejen ona, ale i Martin Pechlát. Olmo se rád obklopuje lidmi, se kterými už spolupracoval dříve, má s nimi dobrý vztah i zkušenost, a to nejen s herci, ale i s lidmi ze štábu, kameraman, střihačka, jeho manželka Monika, která dělala muziku i k filmu Všechno bude.

Bulhar

Do jaké míry můžete zasáhnout do obsazení vy, jako scénárista?
Méně, než v případě rozhlasových her. Přece jen, když se scházíme nad obsazením rozhlasových her s režisérem Alešem Vrzákem, tak víme, které herce bychom preferovali a máme pro ně asi podobný cit a slabost. Pokud se objevuje opakovaně v mých textech nebo v těch hrách Ondřej Vetchý je to proto, že ho mám rád jako herce a Aleš Vrzák ho rád obsazuje. U filmu je to věc mnohem většího počtu lidí, casting je tam složitější, můžu sice říci svůj pohled, ale rozhodování je komplikovanější.

Film Všechno bude ukazuje podstatu dětství. ‚Svět není otevřený k mladým touhám,‘ říká režisér Omerzu

Číst článek

Už jste to naznačil, že nejste jen scénáristou filmů, ale také rozhlasových her. Premiéru už měla vaše poslední hra s názvem Bulhar. Řekněte nám k ní něco.
Vzpomněl jsem si na příběh „osmipromilového řidiče“, skutečné postavy, která žije nedaleko Lomnice. Je to člověk, který se proslavil tím, že při osmi promilích řídil fekální vůz, zabořil ho kamsi. Pak někde prohlásil, že netušil, jak lehké je se proslavit, stačilo se jen pořádně ožrat. A mně se líbila tahle věta, a říkal jsem si, co s tím?

Nakonec se stal výchozí postavou, kolem které se roztáčí příběh, který se odehrává na farmě. Ta se jmenuje Šťastná země a právě tam probíhá festival, kde se sejde několik aktérů, pro které ten večer znamená obrovskou změnu. Bulhara, který v té hře vystupuje jako celebrita z lidu, „osmipromilový řidič“, který má rád formule, zastihujeme v okamžiku, kdy chce skončit. Zároveň je tam postava Fredieho, který se rozhodl agenturu, která zastupuje zpěváky, kapely prodat, ale nechce to ještě těm lidem ze stáje říct. A pak je tam ještě postava podnikatele, ostrého byznysmena, který by si to chtěl zkusit v politice a nástup do ní by byl o to snazší, kdyby ho obklopovali lidé ze světa showbyznysu. Proto se rozhodne tu agenturu koupit.

Od města Lomnice dostal Petr Pýcha na svého Českého lva klícku | Foto: Jaroslav Hoření | Zdroj: Český rozhlas

Ještě někdo vám byl inspirací, kromě „osmipromilového řidiče“?
Vím, kam míříte, jestli ta postava majitele sítě hotelů není náhodou inspirována jednou exponovanou postavou české politiky. A odpovídám, že by to byla škoda zúžit tu postavu jen na něj, protože těch lidí, kteří uspěli ve světě byznysu a chtěli by si to zkusit v politice, a vy máte pocit, že to není z toho důvodu, že by chtěli společnosti posloužit, tak takových je hned několik. A tak by nebylo dobré zúžit to jen na pana premiéra.

Vánoce na poušti

Hlavní role hráli ve hře David Novotný, Ondřej Vetchý, Petr Čtvrtníček. Bylo těžké je k tomu přesvědčit?
To je spíš otázka na režiséra Aleše Vrzáka, ale mám tu informaci, že nikdo z nich neodmítl. S Alešem Vrzákem pracují rádi.

Slovinský režisér Olmo Omerzu | Foto: Klára Stejskalová

Ta hra je velmi autentická, moc se mi nezdá, že se natáčela jen v rozhlasovém studiu?
To se vám nezdá správně. Natáčela se i v exteriérech, na terasách Českého rozhlasu, jedná se o scény z areálu festivalu. Aleš Vrzák vzal herce i kompars poskládaný z lidí z Českého rozhlasu na terasy. Je to u něj obvyklé, využívá často exteriérů. Aby ten dojem byl dostatečně autentický, tak se rozhodl natáčet i v mobilní toaletě. Tam je scéna, aby Petr Čtvrtníček, coby redaktor rozhlasu, měl klid na telefonování, tak si na té farmě najde „toitoiku“ a tam si vleze a tam telefonuje. A Aleš Vrzák skutečně objednal mobilní záchod, nechal ho dovézt do rozhlasu a Čtvrtníčka do něj posadil a on tam načetl svůj text.

Umělá inteligence napsala rozhlasové příběhy. Mají celou dějovou linku včetně zápletky

Číst článek

Co chystáte dál?
Máme rozepsanou jednu hru s Járou Rudišem, hra se jmenuje Vánoce na poušti. Poprvé píšeme hru na objednávku, a to plzeňského divadla. Pro tamější velkou scénu jsme přislíbili odevzdat černou komedii, která by měla mít premiéru v červnu. Je to hra, která vypráví o kapele Tataturk, která se proti své vůli proslavila v Turkmenistánu.

A nějaký další film máte v plánu?
Potom, co jsem dokončil Bulhara, tak jsme si začali povídat o dalších námětech, ale jsou to opravdu zárodky a bojím se o nich mluvit, protože bych to mohl zakřiknout.

Jana Pšeničková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme