Pražský komorní balet po 55 letech končí. Chybí mu peníze na provoz

Pražský komorní balet k 1. červnu ukončí svou činnost. Důvodem je podle ředitelky souboru Ladislavy Jandové nízká veřejná finanční podpora. Tento nezávislý profesionální taneční soubor letos slaví 55 let své činnosti. A u jeho vzniku stál významný český choreograf Pavel Šmok.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotografie z baletu Kytice, za jehož scénářem, choreografií i režií stojí bývalý šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska | Foto: Serghei Gherciu | Zdroj: Pražský komorní balet

Přestože příslušný ministerský program na podporu profesionálních divadel a orchestrů byl navýšen proti loňskému roku ze 160 milionů korun o 60 milionů, Pražský komorní balet (PKB) jako jediný z hodnocených divadelních souborů dostal menší příspěvek než loni, uvedla ředitelka souboru Ladislava Jandová.

‚Fatální selhání‘, nebo opatrnost opřená o radu právníků? Co vedlo k odvolání šéfa muzea v Olomouci

Číst článek

Pražský komorní balet mezi třemi desítkami příjemců příspěvku ze zmíněného ministerského programu letos získal dva miliony korun, loni to bylo 2,2 milionu. Z veřejných zdrojů pak má včetně příspěvku od pražského magistrátu 3,5 milionu. Rozpočet souboru je letos podle Jandové 15 milionů korun.

Zánik souboru s dlouhou historií podle Jandové může odvrátit rychlé jednání ministra kultury, navýšení dotace minimálně na deset milionů korun a změna postoje ministerstva k tanečnímu umění.

Pokud soubor skončí 1. června, splní své umělecké závazky do konce roku.

„Dojde tak ke zrušení více než 20 míst, a to v době ekonomického růstu,“ uvedla ředitelka.

Pražský komorní balet je podle ní jediný profesionální soubor současného tance v Česku, nedisponuje však vlastní scénou, prostory pro účinkování si musí pronajímat. „Bez veřejné dotace nemůže existovat,“ uvedla ředitelka.

Zuska: Nejhorší ministerstvo kultury

Poslední premiéru pro Pražský komorní balet připravil bývalý šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. Ten stojí za choreografií, scénářem a režií k baletu Kytice.

„Státní správa této země se dlouhodobě macešsky a odmítavě staví ke kultuře a umění. Pokud se naše země má čím historicky celosvětově pyšnit, je to právě kultura. Je ale bohužel na ocase státního zájmu, a to se promítá i do současného problému Pražského komorního baletu,“ prohlásil Zuska.

Choreograf Petr Zuska | Foto: Jakub Fulín | Zdroj: Národní divadlo

Před rokem prý Zusku oslovil tehdejší ministr kultury Ilja Šmíd za ANO s nabídkou, aby se pokusil tento soubor vyvést z těžké situace.

Šmíd také přišel s motivací, že by pro tanec mohl být využíván prázdný dům na Klárově, kde by měl svou základnu.

„Premiér Andrej Babiš (ANO), když uváděl ministra Antonína Staňka (ČSSD) do funkce, říkal, že by objekt přešel do gesce ministerstva kultury. V listopadu mi ale ministr Staněk na dům tance a pokračování PKB nebyl schopen vůbec nic říct,“ řekl Zuska.

„Mám zkušenosti s ministerstvem kultury za posledních 15 let. Bylo to vždycky tristní, ale tohle je nejhorší. Ale může samozřejmě přijít ještě něco horšího,“ dodal.

Ministr Staněk: Problém s odvoláním ředitelů Fajta a Soukupa je složitý, ale zákon platí pro všechny

Číst článek

Také podle choreografa a manažera Antonína Schneidera, který s PKB spolupracoval, se stát k podpoře tanečního umění staví nesystematicky.

„Nemáme čas na lobbování, na leštění klik, musíme být denně osm hodin ve zkušebně. Čekáme, že dobrá práce se chválí sama,“ řekl Schneider.

A Zuska doplnil, že taneční umění dnes patří k oblíbenému diváckému žánru.

Průměrná návštěvnost baletních představení v ND je dlouhodobě kolem 95 procent, návštěvnost celého divadla kolem 72 procent, uvedl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme