Herečka a režisér uprchli z Ukrajiny. Teď v Polici nad Metují připravují divadelní představení
V Polici nad Metují začali ukrajinští uprchlíci připravovat divadelní představení. Na Broumovsku totiž našli dočasný domov profesionální herci z Kyjeva. Tamara Morozovová je na Ukrajině známou herečkou, účinkovala ve 150 filmech a seriálech, je také autorkou několika divadelních her, které se hrály i v zahraničí. Její manžel Jevgenij Morozov je ředitelem a zakladatelem prvního soukromého ukrajinského divadla Vizavi.
Svou první zkoušku v Čechách si Morozovovi užívají plnými doušky. O to víc, že pro české publikum vybrali hru s názvem Dopis neznámé, která byla kdysi jejich prvním společným dílem. Objeli s ní celou Ukrajinu, hráli ji skoro ve všech státech bývalého Sovětského svazu, cestovali s ní i do Německa nebo na Slovensko.
Herečka s režisérem uprchli z Ukrajiny a teď nacvičují divadelní představení v Polici nad Metují. Poslechněte si více v reportáži Jany Házové.
Před válkou byl život Morozovových šťastný a úspěšný. Tamara nejen hrála, ale věnovala se i dabingu. Svůj hlas propůjčila mnoha hollywoodským hvězdám.
Jenže pak začala válka. Nad ránem je probudily sirény a obrovský hluk. Ten večer měli hrát hru, na kterou byly lístky vyprodané. Další představení měli naplánovaná na další dny. Ve chvíli, kdy na Kyjev začaly dopadat bomby, nechápali, co se děje. A tak začali obvolávat přátele a kolegy z dalších divadel z jiných měst. Všude to bylo stejné.
Kyjev odstranil sovětský památník přátelství mezi Ukrajinou a Ruskem. Reaguje tak na invazi
Číst článek
V Kyjevě vydrželi jeden týden, dva dny žili v zimě a ve tmě ve sklepě pod domem. Opustit domov je nakonec donutila dcera Máša. V Kyjevě jim ale zůstala babička, matka Tamary. Protože špatně chodí, nemohla s nimi odjet. Nechali u ní svého psa, a i když si denně volají, je to pro ně hodně těžké.
Ve stejném dni jako oni chtěly z nádraží odjet tisíce lidí, přesto se celé rodině podařilo dostat do vlaku, který mířil do Lvova. Celou cestu museli stát, místa k sezení byla obsazená. Mysleli si, že ve Lvově bude bezpečno, ale i tam houkaly sirény a dopadaly rakety. A tak pokračovali v cestě dál.
‚Žil ve sklepě a bál se každého výstřelu.‘ Ukrajinka z Chersonu se po měsíci setkala s pětiletým synem
Číst článek
Asi měsíc cítili Morozovovi velikou tíseň. Ale protože to bez hraní nemohli dlouho vydržet, pustili se do divadelního představení v Česku. Tamara vypráví, že když herec nehraje, je to, jako kdyby květ zůstal bez vody. Pro ně to bylo, jako by přestali dýchat.
Zatímco Tamara vypráví, Jevgenij odbíhá vyřešit osvětlení divadelní hry. S tím pomáhá v technické kabině divadla jejich jednatřicetiletá dcera Máša. Hru Dopis neznámé odehrají Morozovovi v polickém Kolárově divadle v ruštině. Český divák k ní dostane přeložené libreto. Do budoucna chce ale Tamara i tuhle hru přeložit do ukrajinštiny. Ruština prý před válkou problém nebyla, poté ale podle nich bude symbolem krve.
Premiéra hry je naplánovaná na dvacátého května. Herecká rodina by s ní ráda vyjela i do dalších českých měst.
