V 92 letech zemřela Viola Zinková. Spolupracovala s rozhlasem a hrála v Divadle E. F. Buriana

Ve věku 92 let zemřela ve středu ráno herečka Viola Zinková, bývalá manželka divadelního režiséra Jana Grossmana (1925-1993). Oznámil to její přítel Jan Šmíd. Zesnulá působila v někdejším Divadle E. F. Buriana a často spolupracovala s rozhlasem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Viola Zinková v roce 1966 | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

Viola Zinková začínala koncem 40. let v mladoboleslavském divadle, odkud po roce přešla do Státního divadla v Brně, kde byl její manžel dramaturgem. Roku 1955 se stala členkou pražského divadla D 34 a zůstala tam i po jeho proměně v Divadlo E. F. Buriana.

Setrvala tam až do odchodu do důchodu v roce 1988. V řadě postav osvědčila tvárnost svého hereckého projevu a typu. Od groteskně a absurdně stylizovaných kreací, přes portréty vnitřně rozporuplných charakterů, někdy až tragických dimenzí, až po hrdinky vitálního a jadrného ženství v komediálním repertoáru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem pořadu Hvězdný prach byla v roce 2014 Viola Zinková.

Před kamerou Zinková debutovala ještě jako studentka ve Weissově dramatu Dravci z roku 1948. V Radokově okupačním dramatu Daleká cesta měla o rok později jen epizodku vězenkyně terezínského ghetta, spoustu menších rolí ztvárnila na filmovém plátně i později.

Ani kinematografie po roce 1989 její potenciál nedokázala využít, a tak se její filmografie rozrostla jen o roli babičky ve Zdivočelé zemi Hynka Bočana a staré venkovanky v Chlumského okupační komedii Stůj, nebo se netrefím. Mnoho šancí jí nedala ani televize - naposledy se objevila v roce 2001 ve snímku režiséra Morise Issy Den dobrých skutků a o tři doky později v menší roli ve Smyczkově seriálu Místo nahoře.

Viola Zinková se často uplatňovala v rozhlase, kde vytvořila mnoho rolí z klasického českého i světového repertoáru. Za celoživotní mistrovství v dabingu získala v roce 2001 Cenu Františka Filipovského. Vzpomínkový bilanční medailon s ní o devět let později natočil Václav Křístek pro cyklus České televize Neobyčejné příběhy. Nadace Život umělce jí v polovině 90. let udělila cenu Senior Prix.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme