Loutky z toaletního papíru, tráva z koberce. V Annecy se představí trojice animovaných filmů z FAMU

Česká animace slaví úspěch. Rovnou tři krátké snímky studentů pražské Filmové a televizní Akademie múzických umění (FAMU) se dostaly do soutěže mezinárodního festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy, který probíhá od 10. do 15. června. Dvojice loutkových animací a jedna dokumentární animace mají jedno společné – zabývají se těžkými společenskými tématy.

Praha / Annecy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ze animovaných snímků (zleva) Dcera, Spolu sami a Pouštět draka | Foto: MAUR film / FAMU / BFILM.cz | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Loutkový film Dcera vypráví o vztahu mezi otcem a dcerou a o vzájemném nepochopení, které pak může vztah mezi rodičem a dítětem ovlivnit na celý život. Režisérka Daria Kashcheeva v něm experimentovala s pohybem kamery.

„Během celého filmu jsem napodobovala ruční kameru, jako je to v hraném filmu. To pro mě byla velká výzva. Kvůli tomu se výroba protáhla, protože jsem musela animovat 24 okének za vteřinu,“ přiznává v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Daria Kashcheeva, Martin Smatana a Karolína Davidová | Foto: Barbora Linková

Své loutky tvořila režisérka ruského původu v dílnách na HAMU z papírmaše, pro kterou používala především místní toaletní papír. „Moc se omlouváme HAMU, že se jim kvůli nám zvýšily výdaje,“ vtipkuje Kashcheeva a dodává, že jednovrstvý hnědý toaletní papír je pro její práci nejvhodnější, protože na něm nejsou obrázky ani barvy.

Jak filmařka přiznává, další výzvou pro ni byla animace výrazů postav, kterou považuje už kvůli psychologickému aspektu příběhu za důležitou součást svého snímku. „Hodně jsem přemýšlela, jak to budu dělat. Nakonec jsem vymyslela, že budu malovat mimiku rovnou na obličeje. Takže jsem animovala pohyb očí přemalováváním rovnou na obličej,“ dodává Daria Kashcheeva.

Druhým zástupcem loutkové animace bude v Annecy absolventský snímek Martina Smatany s názvem Pouštět draka. Jeho světová premiéra proběhla na festivalu Berlinale, slovenský režisér už za něj mimo jiné získal cenu na festivalu ve Stuttgartu.

I když je snímek pro děti, jeho hlavní téma není zrovna lehké. Vypráví totiž o prvním setkání malého chlapce se smrtí. „To téma se snaží podat symbolicky a s metaforou, která by byla srozumitelná pro děti. Smrt je tak zobrazena prostřednictvím dědečka, který čím je starší, tím je tenčí, až je na konci vetchý stařík. Jednoho podzimního dne do něj foukne vítr a odfoukne ho do výše,“ vypráví Smatana.

Jak vznikají filmy ve studiu Pixar? Autor Příběhu hraček se kvůli inspiraci vydal i na smetiště

Číst článek

Celá scénografie filmu je postavená na textilních materiálech, jako je třeba plsť nebo vlna. Všechno jsou to měkké materiály, které mají podle režiséra těžké téma trochu změkčit.

„Textil jako materiál je zajímavý tím, že se dá pohybovat po malých kouskách. Pak to třeba vypadá, jako by do něj narážel vítr. Právě ten je ve filmu velmi důležitý, po chlapci a dědovi je to vlastně třetí postava,“ říká režisér.

„Jsou tam velké travnaté plochy. Ty jsme vytvořili z koberců, které mají dlouhé vlasy, se kterými jsme pohybovali kousek po kousku. Měli jsme na to dokonce speciálního animátora, který si dělal na YouTube rešerše k tomu, jak vítr hýbe trávou.“

Snímek se točil ve studiu CeTA v polské Vratislavi, druhá část pak v Praze ve stejných ateliérech, kde pracovala Daria Kashcheeva. Smatana vtipkuje, že tam proto neustále chyběl toaletní papír.

Poslední studentský snímek, který bude na festivalu soutěžit, je animovaný dokument Spolu sami. „Dokument je to v tom, že představuje tři kamarády režisérky, kteří sdílí ten zážitek a životní událost, že jim v pubertě zemřel jeden z rodičů. Sami vyprávějí, jak to prožívali,“ vysvětluje producentka filmu Karolína Davidová.

„Rozhodli jsme se, že s nimi natočíme rekonstrukci. Ne že bychom točili, jak umřeli jejich rodiče, ale vrátili jsme se na místa, která s nimi mají spojená. Natočený materiál pak režisérka Diana Cam Van Nguyen ručně přemalovala akrylovými barvami. Pak je tam ještě abstraktní část, která je celá dělaná technikou malované animace olejem na sklo.“

Podle Davidové se největší debata vedla ohledně užití domácích videí z archivu protagonistů, která snímek uzavírají. „Buď to někdo kvituje a říká, že to spojí film s realitou, nebo ho to naštve a přijde mu to jako citové vydírání. Diana byla od začátku rozhodnutá, že to tam rozhodně chce, protože byla ohromená tím, že někdo má videozáznamy z dětství, že jí se to nepoštěstilo,“ uzavírá producentka.

Režisérka Diana Cam Van Nguyen už za Spolu sami stačila získat nominaci na Českého lva a britskou cenu BAFTA. Na festivalu v Jihlavě byl film vyhlášen nejlepším českým experimentálním dokumentem.

Do soutěže přehlídky animovaného filmu v Annecy se přihlásilo více než tři tisíce snímků z 93 zemí. Studentské práce Dariy Kashcheevy a Diany Cam Van Nguyen se utkají v oficiální sekci Graduation Films (Absolventské snímky), film Martina Smatany bude uveden v kategorii Young Audiences (Mladí diváci).

Soutěžní snímky studentů FAMU jsou už nyní ke zhlédnutí na on-line platformě DaFilms.cz. Diváci je budou moci vidět i na festivalu v Karlových Varech. Spolu sami pak na podzim vstoupí do kinodistribuce s dokumentem Dobrá smrt, Dcera zase bude uváděna v rámci pásma Trojhlas spolu s absolventskými loutkovými animacemi UMPRUM a Západočeské univerzitě v Plzni. Pouštět draka má zatím jen slovenskou distribuci.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme