Ve věku 77 let zemřel Bruno Ganz. Známý byl mimo jiné díky roli Hitlera ve filmu Pád třetí říše
Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz, informovala v sobotu agentura DPA s odvoláním na jeho agenta. Ganz se proslavil zejména rolí nacistického vůdce Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) z roku 2004.
Hrál také ve snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem, kde ztvárnil anděla Damiela. Po boku Rudolfa Hrušínského mladšího nebo Ladislava Smoljaka vystoupil v německo-československém filmu Die Wette (Sázka) z roku 1990. Českou republiku sám několikrát navštívil a v roce 2010 převzal na festivalu Febiofest čestnou cenu Kristián.
Divadlo Járy Cimrmana uvedlo hru Psaní do nebe. Na jeviště se symbolicky vrátil Smoljak
Číst článek
„Odešel jeden z nejvýznamnějších herců naší doby, jeho vynikající dílo zůstává,“ uvedl na Twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Na divadelních prknech sklízel vavříny víc jak čtyři desetiletí a za stejnou dobu ztvárnil také řadu rolí i na plátně. Do povědomí širší veřejnosti se ale dostal až v posledních dvou dekádách.
Největší popularitu mu vynesla strhující kreace Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše, který byl v roce 2005 nominován na Oscara za zahraniční film a za nějž Ganz získal několik cen. V roce 2005 v rozhovoru s britským listem The Guardian Ganz řekl, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. Studoval historické nahrávky a pozoroval lidi s Parkinsonovou chorobou, kterou Hitler podle něho trpěl.
Ganzův expresivní „lidový“ výraz zde podle kritiků pomohl převést chladnou režisérovu vizi věčnosti do čiré radosti z člověčenství. K novějším Ganzovým snímkům se pak řadí například Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008), Neznámý (2011), Vzpomeň si (2015) nebo V čase ubývajícího světla (2017).
Britská BBC na svých internetových stránkách připomíná, že scény se zuřícím Ganzem v roli Hitlera se staly v uplynulých letech mimořádně oblíbeným tématem pro nespočet parodií.
Dvacet let v divadle
Ganz se narodil v Curychu 22. března 1941. Ve filmu debutoval jako devatenáctiletý v roce 1960, kariéru však tehdy ještě pořádně nerozjel. O rok později se poprvé představil na divadle, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády profesního života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 časopis Současné divadlo označil za herce roku. Ganzovým velkým divadelním počinem byla titulní role ve dvoudílném představení Goethova Fausta v roce 2000.
Zemřel britský herec Finney, zahrál si Poirota ve filmu Vražda v Orient Expressu
Číst článek
Od 70. let se mu dařilo i ve filmu. Pracoval s věhlasnými režiséry, jako jsou Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregoryho Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie (1978), vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové v hororu Upír Nosferatu (1979) a posléze hrál v několika desítkách nejrůznějších filmů.
Ganz získal řadu cen, například Německou filmovou cenu (1976) nebo Švýcarskou filmovou cenu (2000). Byl jmenován Rytířem umění a literatury, ocenění za přínos světové kinematografii obdržel od Evropské filmové akademie. Herec také několikrát navštívil ČR, v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.
Prsten s podobiznou
V polovině 90. let Ganz obdržel snad nejkurióznější vyznamenání v oboru jevištního herectví - Ifflandův prsten. Jeho držitelé jej testamentárně na doživotí odkazují kolegovi podle své volby. Ganz prsten získal po oblíbeném rakouském herci Josefu Meinradovi. Jde o šperk s podobiznou herce, divadelního ředitele a dramatika Augusta Wilhelma Ifflanda, který v roce 1782 jako první ztvárnil roli Franze Moora v Loupežnících Friedricha Schillera. Komu ho odkázal Ganz, není zatím známé.
Loni Ganzovi lékaři diagnostikovali rakovinu. S manželkou Sabine žili odděleně, měli spolu jednoho syna.
