Touha tělesně postižené ženy po lásce i sexu. Dokument Chci tě, jestli to dokážeš jde do kin
O touze tělesně postiženého člověka po lásce i sexu a o tom, jak je možné i velmi těžký životní úděl snášet s nadhledem a humorem vypráví dokumentární film Dagmar Smržové Chci tě, jestli to dokážeš. Autorka filmem, který vstoupí do českých kin 5. srpna, volně navazuje na svůj divácky úspěšný dokumentární film Miluj mě, jestli to dokážeš. V něm před pěti lety odkrývala tabuizované téma sexuální asistence pro hendikepované.
Smržová ve filmu sleduje Janu, kterou obrna připoutala na lůžko a dívka je zdánlivě zcela závislá na pomoci svých blízkých, kteří mají ale sami dost starostí. Matka Martina se potýká se složitou sociální situací a alkoholem, sestra Kateřina je nevidomá. Z této zdánlivě tísnivé konstelace vyrůstá dojemný, ale nesentimentální příběh o houževnatosti, nezlomném optimismu a potřebě lidské blízkosti.
,Na divadle vyprávíme o dětství, ve filmu o dospělosti.‘ Taušova Amerikánka dostane filmovou podobu
Číst článek
Jana navzdory limitům usiluje o svobodu a sexuální naplnění. Režisérka původně hledala několik hendikepovaných žen, chtěla natočit film o třech z nich. Pak ale na sociálních sítích objevila Janu. „A když jsem se za nimi vydala a přivítala mě její matka Martina, babička a slepá sestra Kateřina, tak mi došlo, že tuhle rodinu nemohu doplnit žádnou další rodinou ani postavou,“ uvádí autorka k neobvyklému uskupení ženských hrdinek.
Štáb byl podle ní zaskočen, jak nesentimentálně matka s postiženou dcerou zachází, jedná s ní tak, jako by žádný hendikep neměla, všude ji bere sebou. Postupně začali filmaři vnímat příběh vzájemné závislosti žen. „To je důvod, proč je Jana stále naživu. Kdyby se dostala do spárů institucionálního systému, tak je otázka, jak dlouho by v něm vydržela. Zároveň matka Martina přežila také díky Janě. Martina je pro mne nositel té otázky, jestli je horší postižení fyzické, nebo duševní,“ říká režisérka.
Touha po lásce
Všechny ženy ve filmu podle ní spojuje touha po tom, aby je aspoň chvíli měl někdo rád. Vrací se v tomto filmu k tématu sexuální asistence, kterou hlavní hrdinka začne hledat, když s ní odmítne mít kamarád sexuální vztah.
Sexuálních asistentek je v Česku málo, podle Smržové je ale asistent pro ženy jen jeden. „I z toho důvodu jsme museli hledat sexuální asistenty do filmu jinde, především na sociálních sítích. Nicméně tímto filmem jsem nechtěla vysvětlovat, jestli tady sexuální asistenti jsou, nebo ne. Chtěla jsem poukázat na to, po čem hendikepované ženy touží. A že najít takové muže, které by jim to mohli splnit, není vůbec jednoduché,“ uzavírá.
Smržová absolvovala pražskou FAMU, obor dokumentární tvorba. Směr její tvorby naznačil už absolventský film Čas na člověka, vyprávějící o zápasu nadaného mladého člověka s nepříznivými životními podmínkami i s vážnou chorobou. V roce 2010 uvedla dokument Zachraňte Edwardse, který vypráví příběh mladých manželů a jejich touze přivést na svět dítě i přes varování lékařů o možných komplikacích při porodu a diagnostikovaném postižení.
