Dávali jsme si pozor, aby se z dokumentu o Žbirkovi nestal jeho vlastní pomník, říká režisér Šafránek

Do kin ve středu vstupuje dokument Meky o hudebníkovi Miroslavu „Mekym“ Žbirkovi. „Zaujalo mě na něm to, že to je chlápek, který si zvolil složitější cestu. Má instinkt a šel proti obecnému očekávání,“ řekl Českému rozhlasu Vltava režisér snímku Šimon Šafránek. Zpěváka a skladatel divákům představuje coby muže se třemi domovy: Bratislavou, Prahou a Londýnem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Režisér Šimon Šafránek

Režisér Šimon Šafránek | Foto: Michael Erhart | Zdroj: Český rozhlas

„Myslím si, že Anglie je pro Mekyho něco jako spirituální vlast. Pocházela odtud jeho matka, vrací se sem velmi rád. A nejde jen o The Beatles nebo o Abbey Road, kde natáčel. My jsme ve filmu zdůraznili linku spojenou s kapelou The Kinks – Mekyho máma ji znala, bydleli ve stejné čtvrti,“ říká Šimon Šafránek s tím, že v jeho filmu žádná melodie od často skloňovaných The Beatles nezazní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Šimon Šafránek, filmař, publicista. Moderuje Ondřej Cihlář

Režisér, autor hudebních klipů, DJ a také novinář se ke Žbirkově hudbě dostal přes svůj předchozí snímek King Skate o československé skateboardové komunitě 70. a 80. let, za který před dvěma lety získal Českého lva za nejlepší dokument.

„Hudbu k filmu jsme hledali v Čechách, ale tam se nám nic nehodilo, tak jsme se obrátili na Slovensko, kde jsme našli Mekyho Žbirku a Laco Lučeniče. Jejich elektro, které dělali v půli osmdesátých let, nám přišlo dobré,” poukazuje například na skladbu Do člna z alba Nemoderny chalan z roku 1984.

„On pak přijel na premiéru dokumentu King Skate do Karlových Varů, líbilo se mu, jak je to nahlas, a pak už spolupráce pokračovala hladce,“ dodává.

1300 střihů

Do střižny šli tvůrci se stovkou hodin materiálů, výsledná podoba vyšla na osmdesát minut a 1300 střihů. Od začátku si prý dávali pozor, aby se z filmu nestala pieta, mramorový pomník.

„Bránili jsme se tomu tak, že jsme se snažili nebrat vážně a onu pietnost se snažili nabourávat,“ říká Šafránek.

Záběry postavili jak na významové hodnotě, tak na té estetické. „Jsou tam krátké střihy a výrazné emoce, díky kterým se divák orientuje,“ říká Šafránek. Ve Vizitce tento přístup vysvětluje na příkladu využití písničky V Klub o známém bratislavském podniku.

Šafránek zároveň odmítá, že by příběh Mekyho Žbirky byl z podstaty příběhem bezproblémovým.

„Vycházel jsem ze životopisu, který napsal Honza Vedral, a díky tomu jsem se dozvěděl, čím vším si Žbirka prošel. Zaujalo mě na něm to, že to je chlápek, který si zvolil složitější cestu. Má instinkt a šel proti obecnému očekávání. Když v roce 1982 porazil se skupinou Limit Karla Gotta ve Zlatém slavíkovi, mohl dál točit písničky typu Atlantida. On se ale spolu s Laco Lučeničem rozhodl udělat tlustou čáru a začal dělat elektroniku, čímž řadu fanoušků zklamal.“

Hana Slívová, Ondřej Cihlář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme