Slunce svítí, bahno léčí. V Rusku šla do kin vlastenecká komedie o stavbě Krymského mostu

Něco mezi americkým filmovým muzikálem Mamma Mia a oblíbeným filmem Josifa Stalina Volha, Volha z roku 1938. Takového přirovnání se od Rádia Svoboda dočkala ruská romantická komedie „Krymský most: postaveno s láskou“. Jejím hlavním hrdinou je most - ne ledajaký. Jde o nově postavený most, který spojuje od roku 2014 okupovaný a anektovaný Krymský poloostrov s ruskou pevninou.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romantickou vlasteneckou komedii „Krymský most: postaveno s láskou“ napsala Margarita Simoňjanová, šéfka Kremlem financované televizní stanice Russia Today. „Je to film o lásce při stavbě Krymského mostu,“ řekla Simoňjanová v srpnu novinářům.

V květnu otevřený most je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40 000 automobilů během 24 hodin. 

Milostný trojúhelník i krymští Tataři

„Před tím, než jsem začala pracovat na scénáři, jsem u mostu několikrát byla, pozorovala jsem lidi a mluvila jsme s nimi, abych je poznala. Několik z nich se stalo předlohou pro postavy ve filmu,“ líčila autorka.

Režie se ujal Simoňjanové manžel Tigran Keosajan, který se podle svých slov se inspiroval sovětskými filmy z 50. a 60. let.

Váš Zeman je loutka a Rusko je pro Západ opice s bombou, říká vůdce krymských Tatarů

Číst článek

Podle autorů je o milostném trojúhelníku mezi „mladým a troufalým“ stavitelem Dimou, studentkou archeologie Vari a pracovníkem PR z Moskvy, který na místě angažuje americký televizní štáb.

Příběh má ale i další rovinu: podle Rádia Svoboda začíná v roce 1945, kdy se má krymský Tatar Damir setkat na Kerčském mostu se svojí dívkou z ruské pevniny, most ale ještě před tím zničí ledové kry. Jako starci mu pak po letech setkání se ztracenou láskou umožní nově otevřený Krymský most.

Krymské Tatary přitom během druhé světové války sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat, legálně se mohli vrátit až po několika desetiletích.

Damir ve filmu Stalinovy kroky schvaluje. „Poslali je pryč, to znamená, že to tak mělo být,“ říká o osudech své krymskotatarské rodiny.

Horší než Boširov a Petrov?

Slavnostní premiéru měl film 30. října v Moskvě v nově postaveném sálu pro 1600 diváků. Podle deníku Novaja Gazeta nechybělo „vlastenecké krymské šampaňské“, mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov nebo mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ani řada celebrit.

Odkud unikly informace v kauze Skripal? Ruská tajná služba zadržela několik podezřelých

Číst článek

Simoňjanová na sociální sítí Telegram napsala, že se bála prvních reakcí a „toho, aby nedopadla hůř než Petrov a Boširov v její kanceláři“. Narážela tak na rozhovor, který v září vedla v televizi RT se dvěma Rusy podezřívanými z útoku na dvojitého tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v britském Salisbury.

Podle filmového kritika portálu Meduza Antona Dolina zobrazuje film idealizovaný Krym, kde stále svítí slunce, všechny ženy jsou krásné, všichni mluví lidově a dokonce i bahno má léčivé účinky. „Po filmu je to jako ve 3D kině: hledáte, kam si odložit růžové brýle,“ napsal Dolin.

Na serveru Kinopoisk.ru dostal film od diváků velmi nízké hodnocení. Obránci kvalit snímku, včetně ministra kultury Vladimira Medinského, vidí za nízkým hodnocením „útok botů“. V prvních dnech film podle BBC utržil v kinech 44 milionů rublů (přes 11,5 milionu korun).

Podle BBC šly peníze na film z Filmové nadace financované ze státního rozpočtu a kontrolované ministerstvem kultury. Stát tak měl dát na film nejméně 100 milionů rublů, tedy v přepočtu přes 34 milionů korun. Server uvádí, že peníze získal film neobvykle na základě dopisu z ministerstva kultury.

Velkofilm Krym

Není to poprvé, kdy se téma anektovaného Krymu objevilo v ruské kinematografii. Loni v září měl premiéru velkofilm Krym. K vidění v něm byly ruské tanky, letadla, vojáci i milostný příběh, který si podle režiséra Alexeje Pimanova „nezadá s Romeem a Julií“.

Hlavní zápletkou je v něm milostný vztah mezi mladou dívkou z Kyjeva, která podporovala proevropské povstání na Majdanu, a mužem ze Sevastopolu, který se připojil k proruským silám, bojujícím proti „nové mocenské klice“ v Kyjevě.

Tezí filmu je tvrzení, že ruská armáda včasným zásahem a obsazením Krymu zabránila podobnému krveprolití jako na východě Ukrajiny. Film z pochopitelných důvodů nebyl uveden na Ukrajině, kde je Pimanov persona non grata. Figuruje na sankčním seznamu Kyjeva po boku dalších umělců a novinářů, které Ukrajinci považují za ruské propagandisty.

Na financování filmu se navíc podílelo ruské ministerstvo obrany a Pimanov v rozhovoru pro britský The Guardian přiznal, že jako první přišel s ideou filmu ministr obrany Sergej Šojgu.

Rusko násilně obsadilo Krym v roce 2014 a po referendu zanedlouho poloostrov anektovalo. České ministerstvo zahraničí letos při výročí anexe zdůraznilo, že Česká republika akt považuje za porušení mezinárodního práva.

Před čtyřmi lety Rusko anektovalo #Krym. Česká republika tento akt považuje za porušení mezinárodního práva. Plně podporujeme Ukrajinu. Náš postoj zůstává neměnný. #CrimeaIsUkraineconsilium.europa.eu/cs/press/press…

15:14 – 16. 03. 2018

31 174

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme