Režisérka filmu Slovo: Co říkáme, víc dopadá na toho, ke komu mluvíme. Tohle jsme využili při natáčení

Do kin vstupuje film Slovo režisérky Beaty Parkanové, na festivalu v Karlových Varech získal dvě ceny, za režii a za hlavní mužskou roli. Snímek zachycuje vztah manželů, který ovlivní sovětská invaze v roce 1968. Filmy Parkanové se vyznačují dlouhými záběry na herce, zatímco mluví ten druhý. „Slovo se mnohdy víc dotýká toho, na které dopadá, než toho, kdo to říká. Mnohdy to ani tak nemyslíte, neuvědomujete si to,“ vysvětluje režisérka.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

To, co říkáme, ale může tomu druhému změnit život, dotknout se ho, zasáhnout ho, tvrdí režisérka Parkanová. „Řekli jsme si, že tak s tím budeme pracovat, že budeme sledovat ty, na které slovo dopadá,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: režisérka Beata Parkanová. Moderuje Adéla Gondíková

Ve snímku Slovo to třeba znamená, že českou hereckou hvězdu Bolka Polívku snímá kamera jen málo. „On se tam pořád nějak vyskytuje a myslím, že je to právě doklad nejvyššího herectví a charismatu, že na něj ani přímý záběr nepotřebujete. Obdivuju ho za to, že to dokázal, že ovládá celý prostor,“ říká režisérka.

Hlavní roli hraje Martin Finger, partnerkou mu je Gabriela Mikulková. „Je to málo obsazovaná herečka a nevadí, když se to řekne, ona to taky o sobě říká – že tímto filmem vstoupila jako neznámá herečka mezi esa,“ přiznává Parkanová.

Lidé pořád věří na čarodějnice. A když ne, tak mají ve vesnici divnou ženu, říká Nvotová o filmu Světlonoc

Číst článek

„Ale ona se mi nesmírně líbila a myslela jsem na ni, že až bude příležitost, že bych s ní chtěla zkusit pracovat. Pro tuto roli mi přišlo, že to bude ono – Věra, kterou hraje, je rázná, pevná žena, ale zároveň má v sobě křehkost. Gabriela Mikulková má i velmi podobné držení těla, chodí rovná, má dlouhý krk, když vejde do prostoru, tak ho fyzicky promění. A zároveň má v očích měkkost.“

Menší role hrají ve filmu známí herci. „Ať je to právě Bolek Polívka nebo Taťjana Medvecká. Snad měli po přečtení scénáře pocit, že je to něco smysluplného,“ doufá režisérka.

Přimazlený muž a žena

K filmu zároveň vychází nejen soundtrack, ale celé album. Texty také napsala Parkanová. Ústřední píseň Slovo zpívají Vojtěch Dyk a Lenka Dusilová na hudbu, kterou složil  Jan P. Muchow.

„Domluvili jsme si, že nechceme oprašovat duety z roku 1968 a že zkusím napsat text. A Honza udělal tu chybu, že mě za něj pochválil, všichni byli zjihlí, jak se jim to líbilo, tak jsem toho napsala víc,“ glosuje Parkanová.

Žena jako nevyřešený případ. Jihokorejské drama Podezřelá spojuje detektivní zápletku, emoce a něhu

Číst článek

Psala o pocitech a náladách, které sama zná, a Muchow s texty oslovil další hudebníky. „Bylo pro mě nesmírným překvapením, když se to pak vracelo zhudebněné, slyšet, jak se komu text otevřel, jakou emoci v něm vyvolal a kam ho hudbou posunul dál,“ přiznává režisérka.

V úvodní písni použila slovo „přimazlená“. „Myslím, že když muž se ženou mají vztah, že se ještě dokážou ve ztišené chvíli přimazlit, tak tam ještě něco důležitého, základního probíhá. Myslela jsem na to, že na konci filmu by si ty dvě osoby měly říct, že ještě dokážou být přimazlení.“

Jindy ale film pracuje s tichem. „Říkali jsme si, že někdy to v tom filmu prostě je, v tom jak to Martin Finger a Gabriela Mikulková hrají. Věřila jsem, že je to tam cítit,“ říká Parkanová s tím, že některé scény nechtěla emočně dál rozvíjet za pomoci hudby.

Dveře do světa

Film získal na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary dvě ceny, jednu za režii a jednu za hlavní mužskou roli. „Cenu jsem nečekala a vůbec jsem na to nemyslela. Jen jsem si přála, aby měl film ve Varech úspěch,“ říká Parkanová a glosuje svůj děkovný proslov:

Beata Parkanová, režisérka | Foto: Elena Horálková

„Já nikdy v životě nic nevyhrála, byla jsem nesoutěžní dítě. Všechny děti vyhrávaly olympiády, nejdál doběhli a doskočili nebo recitovali a já nic. A jediná soutěž, kterou jsem kdy vyhrála, byla v pojídání suchého rohlíku. A teď nevíte, jestli je to výhra, nebo nevýhra, jestli ten diplom chcete, jestli se tím budete někdy chlubit.“

Festivalové ocenění jí ale otevřelo dveře do světa. „Snímek má za dva týdny premiéru ve Vancouveru, pak bude v Izraeli, Káhiře. V jednání je i Německo,“ těší Beatu Parkanovou.

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

Adéla Gondíková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme