Lamač mečů i nemoc historických filmů. Jan Žižka se přesto snaží držet historie

Jeho jméno zná asi každý v Česku. Jan Žižka byl neporazitelný vojevůdce husitských vojsk, který přišel s novou revoluční vojenskou taktikou. Přesto toho o jeho životě před začátkem husitské revoluce mnoho nevíme. A právě o této době vypráví nový film Petra Jákla, který se snaží zachytit zrod vojevůdce v době, kdy byl ještě „psanec a žoldák“. Server iROZHLAS.cz porovnal historické reálie s tím, jak byly události zobrazeny ve filmu.

Tento článek je více než rok starý.

Film vs. realita Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE: TEXT MŮŽE ODHALIT ČÁST DĚJE. 

Byl ze zemanské rodiny, jeho rodiče nebyli zcela nemajetní a pocházel z jižních Čech. To je podle historičky Evy Doležalové z Historického ústavu Akademie věd všechno, co víme o původu Jana Žižky.

Jáklův americký Žižka hledá dobrou smrt. Nachází ji příznačně jako jednooký mezi slepými

Číst článek

Narodil se pravděpodobně někdy kolem roku 1360, protože první písemná zmínka o něm pochází z roku 1378. „Protože v těchto pramenech vystupuje Žižka jako svědek nebo osoba způsobilá k právním úkonům, víme, že byl bezpochyby zletilý. To ovšem znamená, že mu bylo více než 14 let,“ popsala Doležalová serveru iROZHLAS.cz.

V této době se také pravděpodobně dostává do finančních problémů. Na další listině z roku 1378 přiznává s dalšími dvěma zemany dluh ve výši tří kop a deseti grošů, který měl u „českobudějovických židovek (lichvářek)“. Další zmínkou je pak prodej pozemků v roce 1384.

Až do roku 1406 pak záznamy o jeho životě chybí. Mohl vstoupit do králových služeb tak, jak to měl udělat i jeho otec. Ten byl podle některých historiků královský lovčí. Podle jiných zdrojů sloužil Jan Žižka u Rožmberků.

Jan Žižka na německé malbě z 15. století | Foto: brandstaetter images | Zdroj: Profimedia

Ve službách krále

A právě v této době začíná příběh filmu Petra Jákla s mnoha hollywoodskými hvězdami. Děj snímku se odehrává v roce 1402, kdy nejprve Žižka doprovází zástupce krále Václava IV. (Karel Roden) pana Boreše (sir Michael Cane) na cestě z Itálie.

Později dostane jeho skupina žoldnéřů za úkol unést snoubenku Jindřicha z Rožmberka (Til Schweiger) a neteř francouzského krále Kateřinu (Sophia Loweová). Václav IV. a jeho nevlastní bratr Zikmund (Matthew Goode) tak chtějí jihočeského šlechtice donutit, aby finančně podpořil cestu českého králce na korunovaci císařem Svaté říše římské. Situaci komplikuje Zikmund, který se proti Václavovi postaví a nakonec ho zajme.

Jan Žižka se tak ve filmu stává jedním z hlavních hybatelů tehdejší nejvyšší politiky. O jeho cestě do Itálie ale podle Doležalové neexistují žádné informace. „Celá záležitost se mi zdá i velmi nepravděpodobná, nicméně nelze to vyloučit s naprostou jistotou,“ popisuje.

Jan Žižka byl inovátor a tvůrce prvního tanku. Chtěl jsem ho ukázat jako Statečné srdce, říká režisér Jákl

Číst článek

Pochybnosti podle historičky existují i o plánovaném sňatku pána z Rožmberku s neteří francouzského krále Kateřinou, kterou Žižka unese a se kterou se sblíží. „Vysoké sňatkové ambice Rožmberkové rozhodně měli, ale francouzský dvůr se mi zdá příliš vysoko,“ říká.

Jindřich z Rožmberka ale i ve skutečnosti patřil k nejvýznamnějším a nemocnějším lídrům opozice proti králi Václavovi.

„Už v létě 1401 se připojil společně s některými dalšími českými a moravskými šlechtici k memorandu Ruprechta Falckého, které vyzývalo papeže k potvrzení Ruprechtovy volby římským králem, a dokonce upozorňuje, že Václav IV. může být sesazen i z českého trůnu,“ vysvětluje historička.

Lamač mečů

Během snahy dopravit unesenou paní Kateřinu králi Václavovi přijde Žižka v souboji se Zikmundovým velitelem Torakem (Roland Møller) o levé oko. Ani historici ale neví, kdy a o které oko přišel.

Jednou z teorií je, že oko přišel už v dětství. „Ze Žižky se dochovala jen kalva – svrchní část lebky. Předpokládá se ale, že zranění na dochované části kosti by poukazovala spíše na starší zranění levého oka,“ popisuje historička.

Podle jiné teorie mohl přijít o oko při bojůvkách v jižních Čechách nebo při polském tažení, kterého se účastnil kolem roku 1410. Tomu by nasvědčoval záznam o koupi domu v dnešní Pařížské ulici v Praze. „V pramenech vystupuje už jako Janek Monoculus (Jednooký),“ vysvětluje Doležalová. První malby, na kterých má zakryté levé oko, pak pochází až z roku 1516.

Budoucí husitský vojevůdce ve filmu bojuje „typickým“ palcátem, hlavně ve druhé polovině filmu ale v levé ruce drží lamač mečů – dýku se zářezy na její horní straně, kde má uvíznout soupeřův meč a která je určená pro nedominantní ruku.

Snímek se odehrává v roce 1402, ještě před husitskými válkami, když byl Žižka žoldákem, v němž se teprve vojevůdce rodil | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Bioscop

Expert na středověké zbraně Jan Biederman z Vojenského historického ústavu je ale přesvědčen, že lamač mečů do filmu historicky nepatří.

„Jedná se o zbraň, která byla vyvinuta až v raném novověku, a to primárně v reakci na rapír jako novou civilní soubojovou zbraň. Technika lámání čepele počítala se zbraní, která má úzkou bodnou čepel, což pro začátek 15. století je poněkud mimo,“ popisuje serveru iROZHLAS.cz.

Jan Žižka na kresbě Mikoláše Alše | Zdroj: ČTK

Navíc je podle něj problematický i tvar zbraně použité ve filmu. Ten totiž neodpovídá ani ranému novověku.

„Je to jakýsi podivný hybrid, protože čepel připomíná lamač mečů, hrot je dost podivně zpracovaný – mně osobně evokuje spíš japonské nože typu tantó – a hlavice má pro změnu tvar mečových hlavic, které byly ovšem typičtější až pro druhou polovinu 15. století. Takže ta zbraň by byla pěkná do fantasy filmu, ale s historií nemá absolutně nic společného,“ vysvětluje.

Šeď a otrhané oblečení

Žižkovi ve filmu nakonec víc než jeho žoldnéřská družina pomůžou povstalci (vedení Janem Budařem), které podporuje i vojevůdcův bratr Jaroslav (William Moseley). Nejen oni, ale i vesničané v čele s Ondřejem Vetchým jsou ve filmu zobrazeni jako chudí lidé v potrhaných tmavých šatech.

„Bohužel tohle je nemoc mnoha historických filmů, které potřebují zobrazovat středověk jako temný, v šedých barvách, venkovany na úrovni pomalu těch nejnižších potrhaných žebráků, což ale realitě – nakolik jsme o ní informováni z písemných zpráv, ale i obrazových pramenů – neodpovídá,“ říká historik Biederman.

Ondřej Vetchý ve snímku Jan Žižka | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Bioscop

Podle něj byl samozřejmě rozdíl mezi oblečením bohatého měšťana, který si mohl dovolit kvalitní látky a barviva, a prostým venkovanem.

„Nicméně to neznamená, že by venkovan nemohl mít třeba rezavohnědé nohavice a k nim zelený svrchní kabátec, že by byl oblečen do dvou různých barev. Třeba neměl tak kvalitní barvivo, barvy by nebyly tak jasné, ale rozhodně by to nebyla taková ta šedivá potrhaná změť, která se bohužel dost často ve filmech objevuje,“ vysvětluje Biederman.

Mor

Celý příběh umocňuje ponurá nálada. Ta podle tvůrců vychází ze situace, která v českých zemích nastala po smrti Karla IV. Panuje tam chaos, šíří se mor a lidé trpí pod útlakem šlechty a skupin zlodějů. „V našem filmu je všechno, co je potřeba o té době vědět, aby ji člověk pochopil,“ říká o filmu režisér Petr Jákl.

Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch? ‚Vidím ho jako vojáka a šlechtice,‘ říká historička

Číst článek

Podle historičky Doležalové se ale situace zhoršila už za života „Otce vlasti“. „Jednak byla Karlova politika i zakladatelská činnost velmi finančně nákladná a Karel dílo spíše jen započal, stavěl či dostavoval právě Václav IV., jednak v roce 1378, ještě před smrtí císaře Karla, vypuklo papežské schisma – tedy postupná volba dvou papežů po smrti Řehoře XI. – které se nedařilo řešit de facto až do roku 1417,“ vysvětluje s tím, že nešlo jen o církevní, ale i politický problém, který štěpil křesťanské vládce.

I mor zasáhl zemi již za života Otce vlasti, velké vlny proběhly v letech 1357 až 1363. Další pak přišla za vlády jeho syna mezi lety 1380 a 1382.

„Vliv na chování společnosti to mělo, ale spíše jako další kostička do mozaiky, která poukazovala na celkový úpadek společnosti (nikoliv pouze té české a Václavova dvora), který jen potvrzoval dobové představy o blížícím se konci světa,“ popisuje historička.

Římská korunovační jízda

Problematický je i záměr filmového Václava IV. podniknout římskou korunovační jízdu, po které se měl stát císařem Svaté říše římské. Už v roce 1400 byl totiž sesazen z pozice římského krále. Jeho odpůrci mu mimo jiné vyčítali, že jako římský král pro říši nic nedělá, nevyřešil papežské schizma a místo něj zvolili Ruprechta III. Falckého.

Zdeněk Štěpánek jako Jan Žižka ve Vávrově filmu | Zdroj: Československý státní film

V této době tak už pro korunovační jízdu do Říma nebyla podle Doležalové dobrá politická situace ani v zemích koruny české, ani v římské říši. Zároveň ale dodává, že nejstarší syn Karla IV. dlouho odmítal sesazení akceptovat.

„Zpočátku se snažil získat širší podporu pro sebe jako římského krále a přimět římského papeže, aby volbu Ruprechta Falckého neuznal,“ popsala historička. Spoléhal také na pomoc svého mladšího bratra Zikmunda.

Co dělal Jan Žižka před husitskými válkami? Ve starých spisech se příliš indicií nedochovalo

Číst článek

Poprvé s ním Václav jednal v roce 1401 v Kutné Hoře a o rok později pak v Hradci Králové. Tehdy podle Doležalové pověřil Zikmunda správcem českých zemí do návratu z korunovační jízdy.

„Postoupil mu královské hrady a královská města a v podstatě mu slíbil i loajalitu jakožto správci země, a to vše výměnou za podporu zisku či spíše uhájení římského královského titulu spojeného eventuálně i s římskou jízdou,“ říká. Zikmund svého nového postavení ale využil a 6. března 1402 byl Václav zajat.

Václav se se ztrátou římské koruny podle Doležalové vyrovnal až poté, co ji dostal jeho bratranec Jošt Lucemburský a pak jeho bratr Zikmund.

Lev i Ktož jsú boží bojovníci

Král Václav IV. ve filmu na svém loveckém hrádku krmí živého lva. „Museli jsme dodržovat odstup od mříží, protože lev byl agresivní a mohl napadnout kohokoliv. S Karlem Rodenem jsme stáli u mříží a najednou lev stál metr od nás. V podstatě jsem Karla odtáhl na poslední chvíli, protože lev zezadu zaútočil skokem na mříž. Byl opravdu nevypočitatelný,“ popsal natáčení Jákl.

Podle historičky není neobvyklé, že by v té době vlastnil český král lva: „Dostal darem i velblouda.“

Michael Caine jako lord Boreš | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Bioscop

Rožmberkova snoubenka Kateřina i řada obyčejných lidí se ve filmu odkazuje na učení mistra Jana Husa. Ve skutečnosti ale jeho kariéra v roce 1402, kdy se film odehrává, teprve začínala.

Podle Doležalové už byl sice v té době vysvěceným knězem a univerzitním mistrem, ale kazatelem v Betlémě se stal až právě v tomto roce. „Jeho autorita jako známého řečníka pranýřujícího život společnosti a církve se tak rozjížděla,“ popisuje.

V anglickém znění filmu pak kromě jmen zní čeština jen při zpěvu písně Ktož jsú boží bojovníci, kterou zpívají lidé po Husově kázání a při závěrečné scéně.

Podle historičky ale tato píseň neodpovídá dobové náladě. „Obsahem odpovídá až době husitských válek,“ vysvětluje s tím, že ale nápěv nebo slova mohou být starší. „Bylo běžné si hudbu vypůjčovat a modifikovat slova, eventuálně stejná slova dávat různým písním.“

Jan Budař jako lesní rebel a William Moseley jako Žižkův bratr Jaroslav | Foto: Stanislav Honzík | Zdroj: Bioscop

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme