'Najednou jsem se ocitl u nejprestižnějšího řemesla.' Oscarový režisér Jiří Menzel slaví 80. narozeniny

Pepin na komíně, razítkovací scéna v nádražní kanceláři nebo také číšník Dítě oceněný řádem habešského císaře. Oscarový režisér Jiří Menzel od počátku své tvorby vycházel z děl významného spisovatele Bohumila Hrabala. Jeho tragikomičtí hrdinové, takzvaní „pábitelé“, vynikají svou podmanivou hravostí a živelností mnoho let i na filmovém plátně. Jiří Menzel slaví v pátek osmdesát let.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V šedesátých letech se Jiří Menzel proslavil společně s filmovými autory takzvané československé nové vlny. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Režisér Jiří Menzel slaví významné životní jubileum.

„Já jsem takový choulostivka, on byl víc mužský. Hrabal byl chlap, já jsem byl kluk z předměstí, z dobře vedené rodiny. My jsme každý byli úplně jiný, on žil v lese, já na kanapi. On měl rád pivo, já ho nesnášim. My jsme měli každý úplně jinou náturu, možná, že to nás spojovalo,“ vzpomínal pro Radiožurnál předloni Menzel.

Na počátku 80. let se ale u mikrofonu potkali společně, když diskutovali o motivech své tvorby. „Všichni, které mám já rád, byli velice vzdělaní, ale současně přitom nesmírně prostí. To ne, že bych se jimi řídil, já jsem začal psát o dost později. Konfliktní situace tam jsou, ale jsou banální,“ říká Hrabal.

Trezorové filmy

Dvojice Menzel – Hrabal spolupracovala na řadě filmů, včetně Skřivánků na niti, film ale nakonec skončil místo na plátně v trezoru. A to kvůli své otevřené kritice totalitního režimu.

„S tím co umím, s tím, jak jsem se učil, jsem se zčistajasna dostal do toho nejprestižnějšího povolání, i když jsem ho nechtěl. Já jsem chtěl dělat divadlo, tam mě nevzali. A to bylo štěstí, protože divadelní škola tenkrát stála za nic... A chtěl jsem dělat televizi, tak mě vzali na FAMU. Ale dostal jsem se do třídy pana profesora Vávry.

Režisér Otakar Vávra inspiroval řadu režisérů československé nové vlny. Jiří Menzel se tak na škole potkával s Milošem Formanem, Věrou Chytilovou, Vojtěchem Jasným, Ivanem Passerem nebo Janem Němcem.

Desetkrát dražší filmy, desetkrát méně diváků

„My jsme nebyli pod diktátem peněz. Zní to blbě, ale je to tak, že tady byl monopol, který patřil státu. Stát si kupoval filmy, jaké chtěl a jaké potřeboval. Ale také vybíral filmy, na které chodili lidi. A z pokladen kin šly peníze do výroby českých filmů. Takže ty zahraniční filmy, víceméně, platily ty naše. To už se bohužel nemůže zopakovat. Teď jsou ty filmy desetkrát dražší, diváků je desetkrát méně. A dělat film za každou cenu... Já také nechci utrácet peníze, abych si udělal film.“

V roce 1966 měl premiéru snímek Ostře sledované vlaky, za který dostal později Menzel filmového Oscara. Jiří Menzel si v řadě filmů také zahrál. Poslední roli ztvárnil v roadmovie Tlumočník režiséra Martina Šulíka, premiéru má snímek v pátek na Berlinale.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme