Korejský kandidát na Oscara: Taxikář ze Soulu hledá rito i svědomí uprostřed potoků krve

„Jak můžou takhle střílet do lidí?!“ Jaro 1980, město Kwangdžu. Vítejte v temných dnech diktátorské Jižní Koreje a jednom z velkých otazníků korejských dějin. Kdo je Taxikář ze Soulu, který slavnému novináři pomohl ukázat světu pravdu o masakru stovek nevinných? Dokázal skoro nemožné, málem za svou mučenou zemi zemřel - a přesto byl až do letoška záhadou. Hrdinu pomohl vypátrat až jihokorejský film roku.

Recenze Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vysíleně si opře dlaně o kolena, snaží se popadnout dech. Tajná policie mu je v patách, každým okamžikem ho může srazit k zemi, ale teď ještě ne, teď se chytá té možná poslední chvíle, kdy pořád může nasát vzduch do plic. A tak to udělá, pořádně zhluboka, a pak zvedne oči: na korbě nákladního auta se tísní vysvlečená lidská těla, třesou se a naříkají pod obušky vojáků. Kim Man-sob zkamení.

Ikonický snímek. Kwangdžu, 18. května 1980- den, kdy jihokorejská armáda zaútočila na prodemokratické demonstranty. | Foto: KoreaBoo | Zdroj: Repro YouTube

Je možné, že ještě před pár hodinami kroutil hlavou nad protivládními demonstranty v ulicích Soulu: prý na co si to stěžují, zjevně nikdy nebyli v Saúdské Arábii? Je to možné, že se s opravářem aut handrkoval o pár stovek wonů, protože ho nejvíc pálilo, že dluží na nájemném? Je to možné, že když popadl příležitost za pačesy a posadil si do taxíku toho bohatého bělocha, zajímalo ho jen „100 tisíc wonů“, a ne „pozor, je to nebezpečné“?

Lístek do zóny smrti

Ale teď už ho cítí, to nebezpečí, sápe se mu po krku. Z bohatého cizince se vyklubal novinář a z fantastického rita, které mělo vyřešit všechny problémy, je lístek do zóny smrti. Tohle už není Soul, tady je v Kwangdžu: ve městě, které od zbytku země neprodyšně odřízla vojenská blokáda. Ve městě, které povstalo za demokracii. A teď ho za to armáda topí v krvi.

TAXIKÁŘ ZE SOULU
historické akční drama
Jižní Korea, 2017, 137 min
Režie: Čang Hun 
Hrají: Song Kang-ho, Thomas Kretschmann, Ju Hä-džin, Rju Čun-jol a další
Hodnocení: 80 %
Česká premiéra: Asijský filmový festival FILMASIA (6.-12. 12. 2017) 

Taxikář ze Soulu vypráví v mnohém domyšlený, a přece hned dvojnásobně skutečný příběh. Tak zaprvé: přenese vás do roku 1980, kdy Jižní Korea zažívala jednu z nejtemnějších chvil své historie. Po zavraždění dlouholetého diktátora Pak Čong-huie uzurpovala moc neméně brutální junta v čele s hlavou tajné služby Čon Du-hwanem, která vyhlásila stanné právo.

Symbolem protestů, které se proti tomu vzedmuly, se stalo právě prodemokratické povstání v Kwangdžu, známé také jako hnutí 518. Kwangdžu položilo základní kámen svobodné Jižní Koreje, ale zaplatilo za to děsivou cenu. Mezi 18. a 27. květnem ho jihokorejská armáda sevřela v kleštích; přestihla telefonní spojení, zašpuntovala všechny cesty ven. A pak se se zbraní v ruce vrhla na demonstranty v ulicích. Masakr v Kwangdžu, smutnou předzvěst pekingského Tchien-an-menu, nepřežily stovky nevinných lidí - slovy tehdejší státní televize „výtržníků“ a „komunistů“.  

Chybělo přitom málo, a svět by o tom vůbec nevěděl: domácí novináře umlčovali, zahraniční sem nepouštěli. Jedním z mála, kdo krveprolití spatřil na vlastní oči, byl Jürgen Hinzpeter, zkušený reportérský harcovník německé ARD. „Příbuzní a přátelé mi ukazovali svoje milované, otevírali přede mnou v řadách vyrovnané rakve. Nikdy v životě, ani ve Vietnamu, jsem něco takového neviděl,“ vzpomínal po mnoha letech.

Hrob Jürgena Hinzpetera v Kwangdžu. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

A právě Hinzpeter je druhou hlavní postavou Taxikáře ze Soulu. Záznamy masakru, jež s nasazením vlastního života pořídil a propašoval z Kwangdžu až do hlavních světových zpráv, totiž vznikly díky jihokorejskému taxikáři, který německého novináře do města zavezl a pak ho zase dostal ven.

I on při tom riskoval život. Jenže na rozdíl od slavného Jürgena Hinzpetera (hraje ho Thomas Kretschmann), který má dnes v Kwangdžu památník, byl muž jménem Kim Sa-bok (neboli filmový Kim Man-sob) záhadou - vědělo se jen to málo, co se během těch několika příšerných dní v květnu 1980 dozvěděl sám Hinzpeter. 

Hrdina, co trhá rekordy

Není proto divu, že se Taxikář ze Soulu trhá divácké rekordy a že ho vidělo už 12 milionů lidí. Je to pocta tajemnému hrdinovi, který ve jménu lidskosti a svobody vykonal neuvěřitelné, a navzdory tomu ho nikdo nezná. Tenhle film vypráví věci právě z Kim Sa-bokova pohledu, byť je přitom odkázán na fabulaci.

Filmový Kim Man-sob pracoval jako dělník v Saúdské Arábii a pak se s výdělkem vrátil zpátky domů. Většinu vydřených peněz utratil za léčbu smrtelně nemocné manželky a za zbytek si na prosbu umírající koupil taxík, aby se mohl postarat o dítě. Dlužil 100 tisíc wonů, a proto skočil po možnosti nabídnuté Hinzpeterem; měl velký smysl pro humor, ale politika mu zprvu byla lhostejná, dokud sám nestanul tváří v tvář diktatuře a jejím utýraným obětem. 

Je to pravda? Na tom na plátně nezáleží - díky Hinzpeterovi totiž nade vší pochybnost víme, co hlavní hrdina snímku nakonec dokázal. A tudíž se stěží můžeme divit také tomu, že Jižní Korea Taxikáře ze Soulu letos vysílá do mezinárodního klání o Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek.

Cena svobody

Není to dokonalý film; místy maličko šustí papírem, jindy sklouzává k patosu. Přesto nabízí poctivé řemeslo, které svému silnému příběhu rozhodně nedělá ostudu. Rozesměje i zamrazí do morku kostí, aniž by citově vydíral.

A předkládá hodně působivou podívanou, kterou je dobré absolvovat i pro českého diváka – nejen aby nahlédl do celkem nedávných dějin Koreje a znovu si uvědomil, jak čerstvý je protiklad totalitní Sever vs. demokratický Jih. Ale také aby nezapomněl, že s Korejci máme ledacos společného. A připomněl si cenu svobody.

Aby nedošlo k mýlce: Taxikář ze Soulu míří za oceán oprávněně. Už kdyby jen pro virtuozní koncert Song Kang-hoa, který v titulní roli dokazuje, že plným právem patří k největším hereckým jménům dnešní Jižní Koreje. 

Úryvek z Hinzpeterovy slavné reportáže:

Jürgen Hinzpeter znal tu cenu také. Loni zemřel (bylo mu 78 let) a do poslední chvíle se Kim Sa-boka marně snažil vypátrat. Chtěl se znovu posadit do jeho taxíku a po boku svého statečného přítele zas projíždět ulicemi - jako tenkrát v osmdesátém, jen v nové, demokratické Koreji. Bohužel už to nestihl.

Záhada však přetrvala; fenomenální úspěch Taxikáře ze Soulu z ní udělal jedno z nejvyhledávanějších hesel jihokorejského internetu. Kdo je, nebo kým byl Kim Sa-bok? 

Dnes už to víme. Díky filmu totiž vyšel na veřejnost hrdinův syn Kim Sung-pchil. Ukázalo se, že Hinzpeterovo přání se už léta nemohlo splnit: skutečný taxikář ze Soulu v roce 1984 podlehl rakovině. Zůstala společná fotka s Hinzpeterem - a navěky zapsaná stopa v bouřlivých korejských dějinách.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme