Hodinová smršť, která divákovi nedá vydechnout - to je ruský snímek The Road Movie. Mozaika poskládaná z reálných záznamů autokamer vás vezme na šílenou projížďku ruskými silnicemi, plnou absurdit, děsu a černého humoru. Ve vzduchu tu víří pěsti, pořádně šťavnaté vulgarity i zvířecí výkaly. Ale hlavně zachovejte klid! Vsjo normalno, přece.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Jihlava 7:10 31. října 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ách, do hajz*u... slanináá, chlebáá...“ zasněně haleká lihovinou rozehřátý hlas. „Je to tak, ku*va!“ přitakává druhý.

Asfalt svižně mizí pod koly a v kabině panuje družná atmosféra svornosti, prosycená alkoholem a sprostými slovy. Pamatujete ještě, jak se ten bastard tenkrát ztřískal do němoty? Všichni vědí, ale historka přesto sviští dál, stejně jako auto po silnici: „...takže jsme ho vedli domů, úplně zrušenýho, dost jsme pili, no a přivedli jsme ho na tu zas*anou Popovovu 14, k Rajse Vjačeslavovně, ku*va...“

Zrovna v tom nejlepším se vynoří ostrá zatáčka. Sice ji lemují varovné značky, ale málo platné, auto si nedá říct a řítí se do svodidel, která nemilosrdně proráží a vydává se vstříc řece. Přední sklo zaplavuje kalná voda, stěrače ožívají a zběsile kmitají.

Uvnitř auta ovšem vládne klid. „No jo, ku*va, tak jsme dojeli,“ nevzrušeně prohodí jeden z hlasů. Spletl se: ozve se mohutné šplouchnutí, načež se auto přizpůsobí a statečně si hledá cestu korytem řeky. „Plujeme,“ všímá si hlas. „A do p*dele,“ dá stoicky k lepšímu jiný. „Kam plujeme?“ „Přímo ke břehu, ku*va.“ „No jo, přímo tam.“ „Tak netoč volantem.“ Debata podobně bouřlivá jak každodenní rutinní rozhovor o počasí.

A proč taky ne? Je to jen další den na ruských silnicích – a tam se může přihodit úplně cokoli.

Svéráz národních silnic

Tvrdí to aspoň ruský snímek The Road Movie (v originále Doroga - Silnice), který se českému publiku poprvé představil na letošním 21. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Výše popsaná scéna pochází právě z tohoto filmu a stejně jako všechny jeho další záběry to není zinscenovaný výjev ze scénáře, ale čistá a naprosto náhodná realita.

Snímek ruského režiséra Dmitrije Kalašnikova je totiž mozaikou záznamů z autokamer, jimiž se Rusové ve velkém chrání před svérázem národních silnic. Zapnutá kamera na předním skle přijde vhod v případě všelijaké překážky, která se na cestě vynoří - pochopitelně včetně dopravní nehody - protože doloží průběh a ukáže na případného viníka.

Jenže ona nahrává všechno – a dlužno podotknout, že to občas bývá pořádně bizarní podívaná.

Tak namátkou: už jste někdy projížděli lesem, z něhož po obou stranách šlehají obří plameny? Rusové ano. Stejně tak už sledovali, jak si středem čtyřproudé silnice vykračuje dočista nahý člověk nebo jak na ní souloží psi. Jak jiný pes stačí k tomu, aby sám zastrašil celou smečku policistů a bránil jí v zásahu. Jak automyčka obsluhuje tank, který si jen tak dojel pro čistý kabát. Jak jistá bláhová dáma na benzince podpálí auto, když si u nádrže svítí zapalovačem, aby lépe viděla. 

Trailer k filmu The Road Movie (2016):

Couvejte, proboha!

Co si počít, když nahlas nadáváte na očividné porušení dopravních pravidel, jenže pak z provinilých aut vystoupí asi dvacet drsně se tvářících příslušníků bezpečnostních sil? (Horečně si přejte, abyste bývali mlčeli!) Jak vyřešit ožehavou situaci, kdy vám do jednosměrky vjede auto z opačného směru a jeho řidič na vás vyběhne s kladivem? (Rychle couvejte, proboha!)

Kladiva, hole a pistole v rukách rozběsněných řidičů vzduchem vůbec létají dost často, stejně jako rozmanité vulgarity. Nouze není ani o šílence - například v podobě muže, který naskočí jedné nebohé řidičce na kapotu a za zběsilých výkřiků se jí drží jako klíště, i když konsternovaná žena šlápne na plyn a s nezvaným pasažérem se řítí ulicí (úryvek viz video níže, pozn. red). A dozvíte se také, o kolik a jak se dá smlouvat s prostitutkou.

Krávy, koně i medvědí výkaly

Jindy je autokamera tváří v tvář ruské historii. Třeba když se dva muži v autě dohadují, zda je ta jasná záře na obloze kometa nebo padající letadlo (Čeljabinský meteor, únor 2013). Nebo při nájezdu k zimnímu Kremlu s velkým, jasně osvětleným mostem po pravici (vražda Borise Němcova, únor 2015).

A pak samozřejmě zvířata: krávy, které si vykračují po silnici, jako by jim odjakživa patřila. Zasněžená a sotva proházená silnice, kde proti vám ze sněhu zčistajasna vyskakují bezprizorní koně s prázdnými saněmi za zády. Medvěd, který před vámi vytrvale běží po silnici, jako by byl běžným účastníkem provozu, a u toho vám bezstarostně kálí pod kola.

„Všechno tohle se stalo. Je to bezděky zachycená realita. To pro mě zásadní,“ vysvětlil publiku v Jihlavě režisér Dmitrij Kalašnikov.

Ty nejšílenější záznamy z ruských autokamer totiž končí na internetu, kde nad nimi žasnou miliony dalších diváků. Nejsledovanější z nich jsou právě v Kalašnikovově filmu - umně sestříhané a poskládané. (Souhlas lidí, kteří záznamy pořídili, vyjednala producentka snímku Volja Čajkuská, pozn. red.)

Vsjo normalno!

Pečlivý střih: protože musí být jasno, že jakkoli bizarní a směšné se tyto výjevy zdají, často za nimi číhá velké nebezpečí. Hned za scény, kdy se kino otřásá smíchy, sází Kalašnikov mrazivé výjevy z děsivých, dost možná smrtících dopravních nehod. „Tímhle filmem jsem věci ukázat, jak jsou, ne je měnit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. „Ale vnímám to jako vážnou záležitost, proto jsem se snažil držet na pomezí života a smrti.“

Další zásadní záležitostí pro něj byly reakce lidí v autech. The Road Movie je totiž zároveň neotřelým psychologickým portrétem a sondou do mysli Rusů, kteří se ocitli v krizové situaci. Bývají vyděšení, šokovaní, křičí. Ale podobně často ve filmu zaznívá ikonická ruská fráze „Vsjo normalno“ neboli „Všechno v pořádku“. Skončíte s autem v řece? Vsjo normalno! Útočí na vás kladivem? Vsjo normalno, u nas vsjo normalno! Černý humor jako štít. 

„Pro mě je to otázka ruské mentality. Jako by lidé na ten extrém byli zvyklí a byli s ním smíření. Svým způsobem mi (ty reakce) přijdou jako portrét Ruska," říká Kalašnikov. "Lidé umí být hodně šílení - a Rusko je svým způsobem šílená země. Háček je ale v tomhle: která země šílená není?“

Faktem je, že Rusko není zdaleka jediným státem, kde si prodejci autokamer mohou mnout ruce. Pravděpodobně nikoli bezdůvodně. 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít