Láska z Farmville. Na Letní filmové škole uvedli dokument o manželství přes internet
Ona je z Aše, on z Karáčí. Poznali se při online farmaření, zasnoubili se přes Skype a naživo se poznali až o několik let později při společné dovolené na Srí Lance. Tam se také vzali. Roky jejich vztahu na dálku a tahanice s úřady, které se dožadovaly důkazu jejich pravé lásky, zachycuje dokumentární snímek Kateřiny Hager a Asada Faruqiho. Na začátku září ho uvede do kin Asociace českých filmových klubů (AČFK).
„Myslela jsem si, že je divnej. Proč mě rovnou žádá o ruku? Vždyť si jenom zaléváme brambory a někdy si večer popovídáme,“ vzpomínala před publikem Letní filmové školy účetní Zdenka.
Zhruba přes deseti lety stejně jako řada jiných uživatelů facebooku propadla prostřednictvím hry Farmville virtuálnímu farmaření. Chovala hospodářská zvířata, pěstovala zeleninu a občas si nějakou tu plodinu směnila nebo si jiným způsobem vypomohla se sousedem, který se jmenoval Tabiš.
Jejich směnný obchod s rajčaty a cibulí postupně přerostl v přátelství a romanci. Zdenka zjistila, že na druhé straně počítače sedí o třináct let mladší IT expert z Pákistánu. Brzy si začali psát i o věcech, které už se netýkaly jejich online farem, a Zdenka se tak musela přestat spoléhat na Google překladač.
Touha tělesně postižené ženy po lásce i sexu. Dokument Chci tě, jestli to dokážeš jde do kin
Číst článek
V roce 2011 ji Tabiš požádal po Skypu o ruku, o rok později takto virtuálně proběhly i zásnuby. Ke svatbě ale došlo až v červnu 2014 po kolečku neúspěšných žádostí o turistické vízum pro Tabiše. Zdenka se totiž jako vozíčkářka zdráhala cestovat do Karáčí.
Manželi Karimovými se tak stali na Srí Lance, bez přítomné rodiny a přátel. Ostrovní stát se pak v následujících letech proměnil v jakési útočiště, kam si pravidelně „jezdili hrát na rodinu“, když jim tuzemské orgány znovu a znovu odmítaly jejich sňatek uznat.
„My jako státní správa, potažmo následně soudy, zasahujeme přiznaně do života lidí a zkoumáme, jestli je, nebo není na místě pravá láska. Musíme to dělat právě z toho důvodu, aby nedošlo ke zneužívání imigračního systému Evropské unie,“ vysvětluje v dokumentu Manželství úředník ministerstva zahraničí.
Jenže jak můžete dokázat, že je váš vztah upřímný, když jste od sebe vzdáleni pět tisíc kilometrů? „Asi si říkali: No jo, úplně blbá ženská na vozíku. Je ráda, že ji vůbec někdo chce,“ uvažuje Zdenka. „Tabišovi by měli dát Oscara, že to tak krásně předstírá už tolik let.“
Dalších pět let partnerského života nakonec byli nuceni prožít výhradně přes internet. Přes frustrace a únavnost bojů s byrokracií je ale časosběrný dokument Manželství příběhem plným naděje a často i dost humorných okamžiků. A to nejen díky tomu, že má dobrý konec, ale i proto, že se nejvíce soustředí právě na autentické interakce Zdenky a Tabiše.
Právě ony potvrzují, že ačkoli nám komunikace po síti může pomoct překonat samotu a geografické vzdálenosti, některé politické, společenské a kulturní hranice tak snadno nezbourá.
„Denně jsme v médiích i na vlastní kůži konfrontováni s nástrahami virtuálního světa, krmeni pro i protiimigrační propagandou a jaksi z principu ostražití vůči happy endům. Všechny tyto prvky obrací film Kateřiny Hager naruby,“ popisuje Iva Hejlíčková, programová ředitelka Letní filmové školy i AČFK.
„Předkládá nám příběh, kterému jsme zpočátku snad ani my nemohli uvěřit. A přesto je pravdivý.“
Dokumentární snímek Manželství uvedl v evropské premiéře festival Jeden svět, později se představil i na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Do kin vstoupí 9. září.
