Masakr ve Srebrenici pohledem ženy míří do kin. Film sarajevské režisérky ocenili i v Karlových Varech

Unikátní pohled ženy na masakr ve Srebrenici slibuje film režisérky Jasmily Žbanićové, Quo vadis, Aida?, který dorazí do kin 23. září. Pamětnice války v Bosně a Hercegovině natočila příběh konkrétní ženy a dilemata, která před ní válka staví. Film měl premiéru na festivalu v Benátkách a byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Na festivalu v Karlových Varech se umístil na druhé příčce v diváckém hlasování.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Režisérka pochází ze Sarajeva, které bylo stejně jako Srebrenica a několik dalších měst vyhlášeno bezpečnou zónou pod ochranou OSN. „Mě osobně se příběh Srebrenice velmi úzce dotýká, přežila jsem totiž válku v Sarajevu, které bylo také obléháno, a snadno jsme mohli skončit jako Srebrenica. Vždycky jsem si říkala, že by měl někdo o tom, co se tam stalo, natočit film, ale nikdy jsem si nepomyslela, že bych to měla být já. Přesto mě ten příběh stále pronásledoval,“ uvedla režisérka.

O teroristický útocích z 11. září 2001 vznikla řada filmů a seriálů. Téma je pro filmaře aktuální i nyní

Číst článek

Hlavní hrdinkou filmu je učitelka Aida, která během konfliktu působí jako tlumočnice na základně OSN v Srebrenici. Její rodina je mezi tisícovkami místních, kteří hledají v bezpečné zóně OSN útočiště před srbskou armádou. Pár hodin od míst, kde i Češi s oblibou trávili letní dovolené, se v tu chvíli schyluje k největší evropské tragédii od konce druhé světové války. Při vyjednáváních si Aida postupně uvědomuje vážnost situace.

Na pozadí Aidin snah o záchranu mužů ze své rodiny vidí diváci bezmoc a zoufalství bosňanů, kteří se ukrývají na základně OSN a jsou posléze vydáni na milost bosenskosrbského velitele Ratka Mladiće. Na rozdíl od většiny válečných filmů Quo vadis, Aida? nestojí na zobrazování násilí. „Tento film ukazuje patriarchální a byrokratickou strukturu války. Zodpovědná je vždycky nějaká autorita mimo. Ukazuje ženu v bludišti tohoto systému a jeho důsledků,“ řekla režisérka.

Hlavní cenu festivalu v Benátkách získal film L'Événement, francouzský snímek o potratu

Číst článek

Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr tisícovek lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vojáci pod velením Mladiće ovládli Srebrenici v červenci 1995. Podle odhadů se u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města tísnilo až 30 tisíc lidí, mezi nimiž byla jen asi tisícovka mužů. Právě z nich se o několik desítek hodin později staly první oběti vraždění. Celkový počet obětí masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.

Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí. Muži považovaní za hlavní strůjce genocidy – Mladić a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić se dostali před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. V roce 2019 Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, nástupce tribunálu, vyměřil Karadžićovi i za Srebrenici doživotí. Letos v červnu potvrdil doživotní trest i pro Mladiće.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme