Megafilm Krym svět neuvidí. Šanci dostanou jen diváci v Rusku a Bělorusku

„Takováto rozhodnutí se dělají jednou za sto let,“ říká hlas moderátora ve filmovém traileru ke snímku Krym. Podle britského deníku The Guardian jde o vysokorozpočtový film, který převádí na stříbrné plátno zábor poloostrova na jihu Ukrajiny. Premiéru bude mít v září a k vidění v něm budou ruské tanky, letadla, vojáci i milostný příběh. Ten si podle režiséra Alexeje Pimanova „nezadá s Romeem a Julií“.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Události z března 2014 film interpretuje z ruské perspektivy | Foto: Vít Pohanka | Zdroj: Český rozhlas

Zatímco anexe Krymu coby části ukrajinského území se ve světě nesetkala s pochopením a způsobila rozkol mezi Ruskem a Západem, v Rusku se podle Guardianu dívají na tyto události úplně jinak. V obsazení Krymu vidí důkaz, že po dlouhé a ponižující etapě se Rusko představilo světu opět jako globální velmoc. 

Milovat, ne zabíjet 

Snímek Krym tuto hrdost bezezbytku přenáší na plátno. Hlavní zápletkou je v něm milostný vztah mez mladou dívkou z Kyjeva, která podporovala proevropské povstání na Majdanu, a mužem ze Sevastopolu, který se připojil k proruským silám, bojujícím proti nové mocenské klice v Kyjevě.

Režisér Pimanov podle vlastních slov film věnoval ruským a ukrajinským důstojníkům, kteří nedali rozkazy k palbě a zabránili během ruského obsazování poloostrova krveprolití. „Točili jsme film o tom, že se musíme milovat, nikoli zabíjet,“ řekl Guardianu ruský režisér. 

Pimanov přiznává, že film chtěl natočit od okamžiku, kdy pomáhal evakuovat rodinu své snachy z Luhansku, tedy z oblasti, kde se střetli ruští separatisté s ukrajinskou armádou.

Hlavní tezí filmu je tvrzení, že ruská armáda včasným zásahem a obsazením Krymu zabránila podobnému krveprolití jako na východě Ukrajiny. S tím ovšem rozhodně nesouhlasí kritici Ruska, podle nichž boje na východě Ukrajiny způsobilo právě ilegální pašování ruských zbraní do oblasti. 

Tabu na Ukrajině 

Film z pochopitelných důvodů nebude uveden na Ukrajině, kde je Pimanov persona non grata. Figuruje na sankčním seznamu Kyjeva po boku dalších umělců a novinářů, které Ukrajinci považují za ruské propagandisty. Podle Guardianu je pravděpodobné, že film uvede jen Bělorusko a dál se s jeho distribucí nepokročí. Ukrajinská ambasáda v Minsku už zaslala protestní nóty proti uvedení upoutávky v kinech. 

Německá skupina Scooter se zúčastnila festivalu na Krymu. Ukrajina na ni podala žalobu

Číst článek

Režisér Pimanov se brání a tvrdí, že o žádnou propagandu nejde, protože prozápadní hrdinka filmu je kladná postava a její podpora Majdanu je upřímná. Pravdou ovšem je, že události z března 2014 film interpretuje z ruské perspektivy. Na financování filmu se navíc podílelo ruské ministerstvo obrany.

Pimanov v rozhovoru pro Guardian přiznal, že jako první přišel s ideou filmu ministr obrany Sergej Šojgu. „Bavili jsme se o událostech z března 2014 a shodli se, že měly globální význam. Šojgu řekl: Zkuste o tom natočit film. Poskytl také letadla a další vojenskou techniku, bez níž by film nevznikl,“ říká Pimanov. 

„Krym naš“ 

Po anexi Krymu Putinova obliba raketově vylétla na 86 procent. Heslem dne se stalo „Krym naš“, „Krym je náš“, a obsazení poloostrova přesvědčilo obyvatele Ruska, že Moskva se umí prosadit na mezinárodním poli. Symbolika anexe je dodnes silná, prezident Putin přesunul příští volby na 18. března, aby mu vlastenecké nadšení spojené s výročím zajistilo další šestileté volební období. 

Ne všichni obyvatelé Krymu však byli anexí nadšeni, připomíná Guardian. Původní tatarské obyvatelstvo se střetlo s ruskými silami, a dnes za to mnozí tatarští aktivisté čelí perzekucím. Krymská prokuratura žádá osmiletý trest pro Achtema Čijgoze, předního tatarského politika. V řeči u soudu přirovnal anexi k nacistickému anšlusu Rakouska. Režisér Pimanov ale taková přirovnání odmítá. „Lidé na Západě prostě nechápou, co se na Krymu stalo. Byla to vůle tamních obyvatel,“ tvrdí ruský režisér. 

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme