‚Aby polemiky utichly.’ Česká režisérka představila na předpremiéře v Paříži nový dokument o Kunderovi
Odysea ztracených iluzí. Přesně tak se jmenuje nový dokument o spisovateli Milanu Kunderovi. Natočila ho česká režisérka Jarmila Buzková, která prý filmem chtěla uklidnit polemiky kolem slavného spisovatele. Snímek měl předpremiéru v úterý v Českém centru v Paříži. O den později ho vysílala i francouzsko-německá televize Arte. Jak Francouzi vnímají česko-francouzského spisovatele? A co si myslí o udavačské aféře z roku 2008?
„Kundera je ve Francii velikán. V literatuře 20. století má své nezastupitelné místo vedle dalších významných autorů jako třeba Franz Kafka,“ říká Caroline, která začínala s Kunderovými knihami, když jí bylo dvacet. Četla Žert i Nesnesitelnou lehkost bytí. Tu dokonce několikrát. Po projekci měla chuť se ke Kunderovým knihám znovu vrátit.
Poslechněte si celou reportáž Martina Baluchy z předpremiéry dokumentu o Milanu Kunderovi v Paříži
Dokumentární film o Kunderovi viděl v Paříži plný sál. Lidé tleskali, někteří se místy smáli. „Jsem moc spokojená s reakcemi. Jsem vděčná za plný sál, protože v Paříži byla stávka a těžko se sem lidé dostávali. Pro mě je to důkaz, že lidé opravdu chtěli přijít,“ řekla po pařížské předpremiéře režisérka Jarmila Buzková.
V novém dokumentárním snímku jsou dobové záběry z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, z procesu s Miladou Horákovou i pasáže z filmů Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí.
„Mým cílem, jestli to mohu říct pompézně, bylo smíření. Už dlouhá léta cítím kolem Kunderovy polemiky napjatou situaci, která mi vadila. Skromně jsem chtěla přispět k tomu, aby polemiky utichly a abychom oslavili jednoho z našich největších spisovatelů,“ vysvětluje Buzková.
Obvinění z roku 2008
„Dojaly mě záběry, kde mluvil Kundera. Okouzlil mě svou inteligencí. Velmi rád jsem si poslechl spisovatele Jana Němce, který citlivě rozebíral vztah Čechů s Kunderou a popisoval ho jako spojení s chybějícím otcem. Líbila se mi taky pasáž, ve které Jacques Rupnik mluvil o období komunismu,“ řekl Českému rozhlasu filozof Alain Finkielkraut.
Věra Kunderová: Milanovy knížky se vrací tam, kde se spolu s ním narodily
Číst článek
Ten se s Kunderou seznámil v roce 1978 při rozhovoru, který zveřejnily deníky v Itálii i ve Francii. Postupně se z nich stali přátelé. Francouzský filozof měl k novému dokumentárnímu snímku i několik výhrad.
„Vadilo mi, jak turecká spisovatelka (Elif Shafak, oceňovaná spisovatelka žijící v Londýně pozn. red.) mluvila o Kunderově mužském pohledu. Nelíbilo se mi ani to, že francouzský spisovatel Laurent Binet ve snímku mluvil o Kunderovi jako o superstar. Je to velký spisovatel, který má bez pochyby vliv na další umělce. Sám jsem se od něj naučil spoustu věcí - o světě i o životě. Termín „superstar“ se ale nehodí.“
Film neopomíjí ani aféru z roku 2008, kdy Milan Kundera čelil obvinění, že v době svých studií údajně StB udal západního agenta. Filosof Alain Finkielkraut zdůrazňuje, že Kundera byl obviněný neprávem: „Velmi trpěl, když ho obvinili z udání muže, který si potom odseděl třináct let. Tohle obvinění je lež. Ohavná pomluva. Film to měl dát najevo jasněji.“
Režisérka filmu Jarmila Buzková je přesvědčená, že je potřeba tuto historickou etapu vysvětlovat, dávat do kontextu a nezatajovat ji. „Já jsem o tom hodně přemýšlela. Rozhodla jsem se to nezamlčet, protože si myslím, že je to čestnější i moudřejší. Jednou, když se to prodiskutuje, tak už obrátíme list,“ myslí si.
Dokument den po úterní předpremiéře vysílala i francouzsko-německá televize Arte. Na jejích stránkách bude film k vidění až do 8. dubna. Milan Kundera bude mít prvního dubna 94. narozeniny. Ve stejný den se v Brně otevře Kunderova knihovna s tisícovkami autorských i sesbíraných děl.
