Snímky Nabarvené ptáče a Dcera se dostaly do užších nominací na Ceny Akademie

Americká Akademie filmového umění a věd v pondělí ohlásila užší nominace na nadcházející předávání cen Oscar. Česko v nich má dva zástupce. Mezi desítku nejlepších cizojazyčných snímků se dostalo Nabarvené ptáče, černobílé drama Václava Marhoula o putování chlapce východoevropským venkovem během druhé světové války. V kategorii krátkých animovaných filmů nechybí Dcera, za kterou režisérka Daria Kashcheeva letos převzala studentského Oscara.

Los Angeles (Aktualizováno: 2:33 17. 12. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Foto ze snímku Nabarvené ptáče a Dcera | Foto: Jan Dobrovský / Bioscop / MAUR film | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Nekompromisní Marhoulův snímek vybrala Česká filmová a televizní akademie v září z deseti hraných a dokumentárních děl. „Je to pocta pro celý náš štáb, pro všechny naše herce. Jen doufám, že důvěru nezklameme,“ reagoval tehdy ve vysílání Radiožurnálu na rozhodnutí tuzemské Akademie režisér, scenárista a producent v jedné osobě.

Nabarvené ptáče mělo světovou premiéru na festivalu v Benátkách, odkud si jeho tvůrci odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF. Úspěch zaznamenal také na přehlídkách v Chicagu, v polské Toruni, indické Kalkatě a také na festivalu filmů s židovskou tematikou ve Varšavě. Na začátku prosince získal nominaci International Press Academy na cenu Satellite Award.

Pražskou premiéru měl snímek 11. září. V českých kinech ho vidělo téměř 100 tisíc lidí. Svým zpracováním je Nabarvené vnímáno rozporuplně. Některým divákům vadí zobrazované násilí a krutost, jiní pak včetně mnoha zahraničních kritiků film vyzdvihují právě pro věrnost předloze a silnou výpověď. Recenzi si můžete přečíst zde.

Režisérka Daria Kashcheeva, studentka pražské FAMU, se svou Dcerou slaví jeden úspěch za druhým. Na ocenění ze světových festivalů, po kterých film poslední měsíce putuje, navázala v říjnu převzetím studentského Oscara.

Krátký snímek vypráví o vztahu mezi otcem a dcerou a jejich neschopnosti komunikace. Animátorka si jeho natáčení nijak neulehčila, protože se v něm rozhodla experimentovat s pohybem kamery.

„Během celého filmu jsem napodobovala ruční kameru, jako je to v hraném filmu. To pro mě byla velká výzva. Kvůli tomu se výroba protáhla, protože jsem musela animovat 24 okének za vteřinu,“ popsala Kashcheeva už dříve v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Akademie filmového umění a věd, která každoročně předává prestižní ceny Oscar, v pondělí zveřejnila užší nominace v celkem devíti kategoriích: cizojazyčný film, celovečerní dokument, krátkometrážní dokument, krátkometrážní animovaný film, krátkometrážní hraný film, masky, vizuální efekty, originální píseň a hudba.

O nominaci v kategorii cizojazyčných filmů se ucházelo celkem 91 snímků, které nominovaly jednotlivé státy a které následně splnily podmínky. Akademie například diskvalifikovala nigerijský Lionheart (vůbec první snímek, který kdy tato země vyslala do boje o Oscara) nebo rakouský Joy. V obou filmech se totiž mluvilo až moc anglicky, což pravidla nepovolují.

Animátorka Daria Kashcheeva převzala studentského Oscara. V děkovné řeči vyzdvihla FAMU a Česko

Číst článek

Mezi favority kategorie patří podle kritiků jihokorejská tragikomedie Parazit, novinka španělského režiséra Pedra Almodóvara Bolest a sláva nebo francouzští Bídníci. Všechna tři díla figurují také v pětici nominací na Zlaté glóby, které tradičně před Oscary vyhlašuje Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu.

Desítku snímků v užší nominaci spolu s nimi a Nabarveným ptáčetem doplňují estonský Truth and Justice, maďarský Akik maradtak, severomakedonský Honeyland, ruská Vysoká dívka, polský Boże Ciało a senegalský Atlantique.

O tom, kterých pět mezinárodních filmů získá v lednu nominaci na Oscara, budou nyní rozhodovat členové Akademie. K tomu, aby mohli v kategorii hlasovat, musejí podle stanov zhlédnout všech deset snímků v užší nominaci.

Do boje o místo v desítce nejlepších krátkých animovaných snímků se kvalifikovalo 92 filmů. Konkurencí bude Dceři třeba Hair Love od Matthewa A. Cherryho, v němž se otec učí česat neposedné vlasy své malé dceři.

České a československé filmy na Oscarech

Filmy oceněné Cenou Akademie

  • Obchod na korze (r. Ján Kadár a Elmar Klos)
  • Ostře sledované vlaky (r. Jiří Menzel)
  • Kolja (r. Jan Svěrák)

 

Filmy nominované na Cenu Akademie

  • Lásky jedné plavovlásky (r. Miloš Forman)
  • Hoří, má panenko (r. Miloš Forman)
  • Vesničko má středisková (r. Jiří Menzel)
  • Obecná škola (r. Jan Svěrák)
  • Musíme si pomáhat (r. Jan Hřebejk)
  • Želary (r. Ondřej Trojan)

Mezi 15 nejlepších celovečerních dokumentů zařadila Akademie například snímek o kosmickém letu Apolla 11, který letos oslavil 50. výročí, nebo nedávného vítěze britských cen nezávislého filmu For Sama. Do kategorie nejlepších vizuálních efektů se dostaly také očekávané vyvrcholení poslední trilogie Star Wars s podtitulem Vzestup Skywalkera nebo muzikál Cats. Oba snímky přitom teprve čeká světová premiéra.

Finální nominace ve všech kategoriích budou vyhlášeny v pondělí 13. ledna 2020. Slavnostní předání 92. výročních Cen Akademie proběhne v hollywoodském Dolby Theatre v neděli 9. února.

Češi na Oscarech

Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film získala v roce 1966 režisérská dvojice Ján Kádár a Elmar Klos za drama z doby druhé světové války Obchod na korze. Oscara v té samé kategorii obdržel o dva roky později Jiří Menzel za svůj celovečerní debut Ostře sledované vlaky.

Režisér Miloš Forman získal své dvě Ceny Akademie až v Americe, i když už předtím byl nominován – za Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko. První Formanův Oscar byl za Přelet nad kukaččím hnízdem v roce 1976, druhý za Amadea o devět let později. Amadeus vynesl ocenění také Theodoru Pištěkovi za kostýmy a scénickému výtvarníkovi Karlu Černému.

Zatím posledním českým filmem, který proměnil oscarovou nominaci, byl snímek režiséra Jana Svěráka Kolja v roce 1997. Od té doby získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek ještě v roce 2001 Jan Hřebejk za válečnou tragikomedii Musíme si pomáhat a tři roky poté Ondřej Trojan se Želary. Ani jeden ale neuspěl.

Kristina Roháčková, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme