Film Bohemian Rhapsody je šablonovité hudební vyprávění, které se snaží zalíbit všem

Rami Malek jako Freddie Mercury ve snímku Bohemian Rhapsody | Zdroj: Cinemart

Freddie Mercury sám sebe nazýval dramatickou královnou. Je proto celkem ironické, že životopisný snímek, jenž připomíná jeho působení se skupinou Queen, působí jako vyprávění zbavené komplikací a zbytečných provokací. Možná je to i kvůli tomu, že dramatické chvíle zažil už při přípravách a samotném natáčení.

Recenze Stadion ve Wembley (Londýn) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žádné pořádné sportovní utkání se neobejde bez tleskání a dupání do rytmu We Will Rock You. Stejně tak žádné oslavy nejsou u konce, dokud alespoň ironicky nezazní We Are the Champions. A žádné karaoke není kompletní, dokud se někdo nepokusí zazpívat všechny hlasy v Bohemian Rhapsody.

Hity britské skupiny Queen jsou do současné kultury zasazeny tak hluboko, že i 27 let po smrti jejího frontmana stále živí revivalové kapely, dávají šťávu reklamám na auta a svádějí diváky k přesvědčení, že filmy, které jejich hudbu použijí v traileru, budou kvalitní. Do minulosti tím konkrétně zdravím komiksovou adaptaci Sebevražedný oddíl.

Z nové česko-slovenské pohádky s Karlem Gottem bolí hlava nejen draka

Číst článek

Ani nové životopisné hudební drama, které si vypůjčuje svůj název od proslulého šestiminutového nepřítele všech rozhlasových stanic, ale v tomto ohledu nezůstává bez viny. Široký průřez tvorbou kapely imituje v živých vystoupeních na pódiu, nahlíží na vznik písní v nahrávacích studiích, dokonce jimi vyplňuje i pozadí mluvících scén. Některé z největších pecek si přitom nechává do závěrečných titulků. Divák tak alespoň z kina odchází s písní na rtech a rytmem v kolenou.

Na soundtrack spoléhá Bohemian Rhapsody natolik, že se ten maličký hudební producent v hlavě kritika odváží zmáčknout tlačítko, aby se do studia nejistě zeptal: „Nešlo by to teď zkusit s méně Queeny a větší porcí příběhu?“

Na sílu a emoce známých melodií by ovšem na jeho místě vsadil každý, kdo by si byl podobně vědom toho, že obdobnou energii nedokáže vyrovnat v jiných složkách filmu. Přestože zachycuje osobnost vyhlášenou svými módními i charakterovými výstřelky, její unikátnost dusí zasazením do nudné konstrukce, která šablonovitě kopíruje mezníky kapely bez známky zájmu o to, jaká skutečně byla.

Snímek tak v průběhu dvou hodin nabídne zrození kapely, příznačné zlomení Mercuryho mikrofonu, hádky o tvůrčí vizi s hudebními producenty, dosažení slávy, procítěné proslovy o tom, jaké to je stát před tisíci adorujících diváků, morální úpadek a grandiózní životní koncert v samotném finále. Vyměňte mikrofon za gigantické brýle, změňte pár detailů a můžete to příští rok klidně vypustit do světa jako životopisný film o Eltonu Johnovi.

Souvisí to s mnohem hlubším problémem, a to neochvějnou potřebou tvůrců zavděčit se úplně všem, která sahá až do roku 2013, kdy projekt – tehdy už ve třetím roce příprav – kvůli kreativním rozdílům opustil herec Sacha Baron Cohen. Ten podle svých slov prosazoval, aby byl snímek mládeži nepřístupný, a naplno tak ukázal krále extravagance, bílých nátělníků a hustých knírků ve své typické živelnosti. Přeživší členové Queen naopak chtěli natočit rodinný film.

Výsledkem je proto vyprávění, které kapelu vystřelí k instantnímu úspěchu, postaví jí do cesty minimum překážek a vzájemných rozepří, zapomene na existenci dalších interpretů a stráví zbytečně mnoho času na vztahu Mercuryho s Mary Austinovou (Lucy Boyntonová). Bisexualitu, sklon k promiskuitě a nakažení AIDS zmíní skoro letmo, aby jen nakonec potvrdil, co všichni vědí, a nepohoršil přitom ani nejkonzervativnějšího z diváků.

Bohemian Rhapsody

životopisné hudební drama
Velká Británie / USA, 2018, 134 min
Režie: Bryan Singer
Scénář:
Hrají: Rami Malek, Lucy Boyntonová, Joseph Mazzello, Gwilym Lee, Tom Hollander, Allen Leech, Ben Hardy, Aidan Gillen

Hodnocení: 60 %

I proto jsou v hudebním doprovodu slyšet skutečné Mercuryho vokály nebo hlas jeho představitele Ramiho Maleka smíchaný s nahrávkami populárního imitátora Marca Martela. Upřednostnění jistoty před experimentem ovšem u filmu, jehož problematický režisér byl krátce před jeho dokončením vyhozen, působí celkem pochopitelně.

Navzdory tomu hudební drama aspoň z technické stránky vychází překvapivě sebevědomě. Kamera láskyplně klouže po detailech, stylizuje scény do rytmu a hraje si s grafikou stejně jako kdysi legendární kapela se žánry. Sekvence připomínající natáčení titulní písně i z toho důvodu patří k asi nejzábavnější a nejkreativnější části filmu.

V talentovaném obsazení je jasnou hvězdou Malek. Poté, co si divák zvykne na jeho komický předkus a paruky, může naplno ocenit, jak má americký herec do detailů zvládnuté Mercuryho osobité pohyby a grimasy.  

Koneckonců nemá ani smysl popírat, že Bohemian Rhapsody vytváří opravdu silnou atmosféru. Otázkou však zůstává, do jaké míry je to zásluha snímku, nebo zda od určitého okamžiku prostě stačí, že Queen dělali fakt dobrou hudbu.

Snímek měl v kinech premiéru 1. listopadu.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme