Film Cena za štěstí vykresluje vyhrocená rodinná dramata. Vrcholem je ale Plesl pojídající pomeranč

Vanda Hybnerová a Ivana Chýlková ve filmu Cena za štěstí | Zdroj: Bontonfilm

První česká premiéra roku nabízí spletenec vztahových dramat a vyhrocené emoční výlevy. Pokud při nich ale zrovna postava nekonzumuje ovoce, není ten zážitek trvalejší.

Recenze Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Každý asi někdy zapnul televizi zrovna ve chvíli, kdy jeden z programů vysílal v současnosti tolik oblíbená vztahová dramata vyznačující se zejména tím, že zobrazují emočně vypjaté situace, které na základě přímočarého scénáře toporně sehrává skupina amatérských herců v pochybné snaze dosáhnout autentičnosti.

Olga Dabrowská teď podobnou podívanou přenesla z intimního prostoru obývacích pokojů na masovou zábavu kinosálů. Její Cena za štěstí přitom neztrácí na žádné z typických kvalit, jen sahá po skutečných hereckých tvářích, čímž může na první pohled zmást příznivce žánru.

Seriálový strážmistr Topinka je milý ňouma, za kterého občas vyřeší případ jeho maminka

Číst článek

Děj se točí kolem propletených osudů čtyř dětí a dvou rodin. V té první vychovává náctiletou dívku (Olga Wdowiaková) a malého chlapce dvojice partnerek (Vanda Hybnerová, Ivana Chýlková).

Rodinnou idylu – jako diváci můžeme pouze předpokládat, protože snímek se k povaze vztahu mezi jednotlivými členy nikdy nevysloví – ale naruší zjištění, že dávný známý (Tomáš Hanák) jedné z žen, který byl před lety dárcem spermatu při početí mladšího potomka, je také bývalým partnerem druhé ženy a otcem její starší dcery.

Druhou rodinu rozvrátila alkoholová závislost a násilné chování otce (Jaroslav Plesl). Ani po rozvodu ale nemá matka (Klára Pollertová-Trojanová), její dospívající syn (Josef Trojan) a malá dcera klid. Hlučné noční kopání do jejich bytových dveří tak musí krotit staronový přítel (Pavel Řezníček).

Obě linky vyprávění se střetnou ve chvíli, kdy se Wdowiaková s Trojanem rozhodnou, že už mají rodinných dramat dost a že si své životní štěstí najdou jinde. V případě dívky to znamená utéct z domova, kde jí vždy chyběl otec, v případě chlapce zase vypátrat svého biologického otce, po kterém měl zdědit fotonické kýchání.

Jaroslav Plesl ve filmu Cena za štěstí | Zdroj: Bontonfilm

Ta tendence stavět muže do pozice strůjců a současně ničitelů rodinné pohody je paradoxně nejpalčivější právě ve zmíněném lesbickém vztahu, který jedna z žen v průběhu filmu označí za zcela nelegitimní, když prohlásí, že si vždycky nejvíc ze všeho přála „normální“ rodinu.

Soudní tahanice o syna, jakkoli komicky může ve snímku působit jako jediné setkání s právničkou, podtrhuje nemilosrdnost českého právního systému, který se neohlíží na homosexuální partnery biologických rodičů a ve vztahu k dětem je považuje za cizí. Jde o jednu z emočně nejupřímnějších scén. Vzhledem k tomu, jak jinak Cena za štěstí nakládá s partnerským vztahem dvou žen, ale nelze s jistotou říct, jestli to byl vůbec záměr.

Cena za štěstí

drama
Česko, 2019, 92 min
Režie: Olga Dabrowská
Scénář:
Hrají: Ivana Chýlková, Vanda Hybnerová, Tomáš Hanák, Pavel Řezníček, Jaroslav Plesl, Klára Pollertová-Trojanová

Hodnocení: 30 %

Ve scénáři Dabrowské není lidstvo zrovna v nejlepší formě. Ženy obecně tráví jednotlivé scény pláčem, omladina je zahořklá a všichni jednají, jako by jim smysly neustále zatemňovala horečka. Nikdo příliš netuší, jak se používá Skype, ani že by si na Facebook neměl psát adresu bydliště. Na všechna dramata, a že jich je požehnaně, je tu jediná zástupkyně práva.

Právě slabé vyprávění a povrchní rozvíjení postav nejvíce podkopává jakékoli nabízející se srovnání se Samotáři z roku 2000, u kterých byla Dabrowská spoluautorkou a na které její nový film především svou strukturou odkazuje. Zatímco David Ondříček natočil na svou dobu vizuálně poutavou vztahovou tragikomedii, Cena za štěstí připomíná studentské cvičení, jehož soundtrackem je vlastně jen dokola hrající skladba z reklamy na slivovici.

I přes všechny snahy o hluboký emocionální zážitek zůstane po skončení filmu v paměti jediný, a to finální záběr na postavu Jaroslava Plesla, jak si před videosmyčkou své dcerky, která se ho bojí, cpe do úst celou oloupanou kouli pomeranče a po ruce mu stéká šťáva. Pokud některý okamžik z filmu přetrvá v tuzemské kinematografii, bude to právě tento.

Snímek Cena za štěstí měla v českých kinech premiéru 10. ledna.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme