Je to zvuk! Krasinského psychologický horor Tiché místo děsí ve znakové řeči

John Krasinski a Noah Jupe ve filmu Tiché místo | Zdroj: Cinemart

Než do amerických kin vtrhli noví Avengers, kraloval žebříčkům návštěvnosti hororový debut Johna Krasinského. Ten v postapokalyptickém Tichém místě spojuje herecké síly s manželkou Emily Bluntovou, aby společně ochránili své filmové děti před tvorem, který loví podle zvuku. A zdařile přitom nutí i diváky, aby po celý snímek zůstali zticha.

Recenze Dům na postapokalyptickém americkém venkově Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někteří z nás nikdy příliš nepřilnou k žánru hororů, protože si pod nimi vybaví především bezmyšlenkovité příběhy stojící na lekačkách, surových vraždám spoře oděných dívek a bizarních hrátkách ukřivděných maniaků v maskách.

Průměrným hororům stačí, když diváky vyděsí svou násilností. Kvalitní horory ale dokáží vyprodukovat mrazení po těle, aniž by nás přitom v každé scéně manipulovali napínavou hudbu a lacině strašili postavami vyskakujícími zpoza záběru.

Uplynulý rok byl v tomto ohledu poměrně úrodný, protože přinesl do kin rovnou několik snímků, které se vyhýbaly tradiční definici hororové podívané.

Komedie Kazišuci se scéně hromadného zvracení sice nevyhne, poselství o dospívání jí ale nechybí

Číst článek

Pravá hrůza adaptace zřejmě nejznámějšího tisícistránkového románu se například skrývala v realitě. Ačkoli se dětští hrdinové museli ve filmu To potýkat s vražedným klaunem, pravému peklu čelili ve svém osobním životě, kde je jejich okolí šikanovalo, sexuálně zneužívalo a jinak tyranizovalo.

Satirický horor Uteč komika Jordana Peela zase v až do sci-fi laděné nadsázce ukázal na pokrytectví post-obamovských Spojených států a rasismus potlačený politickou korektností.

Už při sledování Peelova debutu bylo jasné, že jde o výjimečné dílo. Právě kvůli svému žánru (a buďme upřímní, i kvůli zaměření na černošskou tematiku) ale mezi kritiky vládla spíše skepse ohledně toho, zda snímek dosáhne na oscarovou nominaci. Nakonec ji ale skutečně získal, a stal se tak teprve šestým hororem v historii, který byl nominován na Cenu Akademie v kategorii nejlepších filmů.

Tiché místo nyní následuje v jeho šlépějích, ačkoli cílí na mnohem mainstreamovější publikum. Stejně jako v případě Uteč jde o režijní debut. John Krasinski je navíc stejně jako Peele známý díky své komediální minulosti (konkrétně pak roli Jima Halperta v americké verzi britského sitcomu Kancl).

Zatímco u Peela vycházela temnota z jeho pozice zástupce dlouhodobě utlačované rasy, u Krasinského jde o vyjádření mnohem jednodušší, ale o to možná obecnější obavy.

Psychologický horor, ke kterému je Krasinski také spoluscenáristou, se odehrává nejdříve několik desítek a dále stovek dní poté, co na svět přijdou mimozemská stvoření, co loví podle zvuku. Není jasné, jak se sem dostala, a snímek ani k odhalení této informace nesměřuje. Zajímá ho pouze, jak v takové realitě přežívá rodina Abbottových.

Protože nesmějí vydávat žádné slyšitelné zvuky, jsou odkázáni na komunikaci pomocí posunků, lehkého šepotu a znakové řeči, kterou mimochodem ovládají, protože je jejich dcera (Millicent Simmondsová) hluchoněmá. Veškeré napětí snímku se tak vedle tklivé doprovodné hudby s falešnými tóny odvíjí výhradně prostřednictvím titulků a mimiky herců.

Jde tak už ze své podstaty o zajímavou studii toho, jak dokáží současní lidé fungovat v tichosti. Nutí je to zcela změnit své návyky i způsob bydlení, vytvářet si tajné kódy pro dorozumívání a hledat způsoby, jak naložit s emocemi. Nelze se totiž jen tak pustit do pláče, zakřičet si pro ulevení vzteku nebo dát najevo svou bolest.

TICHÉ MÍSTO
psychologický horor
USA, 2018, 90 min
Režie: John Krasinski
Hrají: Emily Bluntová, John Krasinski, Noah Jupe, Millicent Simmondsová, Cade Woodward
Hodnocení: 75 %

Asi nejkouzelnější věcí, co snímek dělá, je přitom to, jak pracuje se zvukem, který nás nechá slyšet. Dost často ho totiž přizpůsobuje perspektivě jednotlivých postav. Když tedy zrovna spočívá kamera na hluchoněmé – ve filmu i ve skutečnosti – Simmondsové, ruchy ustanou a je naprosté ticho. Sem tam jen zapíská její podomácku vyrobené naslouchátko.

Uprostřed toho všeho je příběh o otci (Krasinski) a matce (Emily Bluntová), kteří se snaží za každou cenu ochránit své děti. Z dějového hlediska tak nejde o žádný akční spektákl, jak by mohlo naznačit jeho postapokalyptické ladění, ale o komorní povídku, která vypráví události tří dní.

A ačkoli si Tiché místo dovolí pár tradičních lekaček, je to právě jeho tísnivá atmosféra a nastolený klid, které diváka donutí odložit popcorn a nevydat za celých 90 minut stopáže také ani hlásku. Zbyde se jen empaticky čas od času zakousnout do ruky, kterou si zakrývá ústa.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme