Ona je talentovanou dívkou, která na svou velkou šanci stále čeká. On je pomalu vyhasínající hvězdou, které už moc šancí nezbývá. Náhodné setkání je svede dohromady. Jí přitom postrčí vstříc zasloužené slávě, jeho hlouběji ke svým vnitřním démonům.

Klasický příběh ze zákulisí showbyznysu se v uplynulých 80 letech příliš nezměnil. Nekompromisní reflektory filmových studií, kde se Janet Gaynorová za pomoci Fredrica Marche stala miláčkem publika a Judy Garlandová bavila Jamese Masona soukromým muzikálovým vystoupením, jen spolu s Barbrou Streisandovou a Krisem Kristoffersonem vyměnil za živelnost koncertních pódií.

Pohlcující láska mezi Ester Blodgettovou a Normanem Mainem v jejím středu – spolu s několika hláškami a hudebními čísly, které dnes patří do zlatého fondu kinematografie – ovšem zůstala netknuta.

Bradley Cooper dává v režijním debutu své roli a roli oceňované zpěvačky Lady Gaga nová jména. Jejich Jackson Maine a Ally (kdo z nich je hvězda poznáte tak, že má příjmení) ale rozhodně nepůsobí jako neznámí lidé. Že dávno nejsme v roce 1937, je ovšem jasné už z jejich setkání, ke kterému dojde v baru při travesty show.

Country rockový muzikant Jackson nepřipomíná žádného z těch sympatických floutků, které Cooper tradičně ztvárňuje. Drsný exteriér podtrhuje níže posazeným hlasem a sklenkou alkoholu, což je rekvizita, kterou v průběhu filmu jen zřídka pustí z ruky.

Jako člověku zlomenému vlastní minulostí a životním stylem mu seznámení s Ally přinese stabilitu a upřímnost, které se mu od lidí z branže normálně nedostává. Ona pak skrze Jacksona výměnou získá zkušenosti a zároveň varování, aby se soukolím showbyznysu nenechala semlít a sebrat si svou osobitost.

Ta univerzální a lehce přímočará lekce o nástrahách slávy naštěstí pouze doprovází syrové vyprávění o spojení dvou lidí, závislosti a způsobu, jakým umělci komunikují se světem. 

Dechberoucí síla vokálů zpěvačky vystupující pod pseudonymem Lady Gaga nejspíš nikoho nepřekvapí, její úměrně kvalitní herecký výkon už ale možná ano. Na rozdíl od zpěvu, který té působivé intenzity dosahuje ve vysokých partech, se její hraní drží na vysoké úrovni od samého začátku. A ani na moment nepoleví.

Může za to pochopitelně i Cooperův režijní přístup, kdy ji nechává zcela se poddat dramatu či lehkosti situace bez toho, aby působila přehnaně emocionálně, čemuž mají někdy tvůrci v podobných příbězích tendenci podlehnout. Stejnou volnost projevu přitom přisoudí i Samu Elliotovi ve vedlejší roli Jacksonova staršího bratra, který si pro sebe získá diváky v několika emočně vypjatých scénách.

Je skoro nemožné odejít ze Zrodila se hvězda bez toho, aby vám v hlavě zněla alespoň jedna z ústředních originálních melodií. Možná ještě hlubší dojem však zanechá vzájemná filmová blízkost Bradleyho Coopera a Lady Gaga, jejichž herectví je krásnou ukázkou, jak empatie a reakce na toho druhého dokážou zprostředkovat velmi přirozený zážitek.

Snad jen kdyby konec filmu nepůsobil, jako by z něj někdo vystřihl podstatnou část vývoje, mohl by si divák ten silný pocit vychutnat až do závěrečných titulků. Takhle o něj celkem předčasně přijde.

Snímek měl v kinech premiéru 4. října.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít