Hrátky s Hmyzem a významy. Švankmajerova tečka za celovečerní tvorbou je soukromý žertík pro zasvěcené

Když se postavy nového (a tentokrát už prý opravdu posledního) celovečerního snímku Jana Švankmajera jednou ráno probudily z velmi barvitých snů, shledaly, že se proměnily v jakýsi hmyz. Nebo jím možná odjakživa byly…

Recenze České maloměsto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ze snímku Hmyz | Zdroj: Cinemart

Na malém městě zkouší amatérský soubor Ze života hmyzu od bratrů Čapkových. Režisér (Jaroslav Dulava) netrpělivě mlátí scénářem o stůl, jeho žena Růžena (Kamila Magálová) vilně flirtuje s Václavem (Jan Budař), Borovička (Jiří Lábus) se snaží vcítit do role chrobáka, Kopřiva (Norbert Lichý) ze spánku cituje Shakespeara a Jitka (Ivana Uhlířová) z nervozity štrikuje. Představitel tuláka leží doma s ischiasem, Kukla čeká na balík.

Nikdo neumí hrát. Kromě režiséra nikdo nezná text. Během následujících 90 minut se zkouška přesune od stolu mezi skromné jevištní kulisy, kde postupně dojde k vraždě, snědení a narození dítěte. Čas se začne vzpírat logice, lidské masky jsou strženy.

Nejdřív král, až poté superhrdina. Black Panther je marvelovka s myšlenkou a vlastní identitou

Číst článek

Co se nám to proboha snaží Švankmajer svým novým celovečerním snímkem sdělit? Je snad Hmyz společenská satira nebo jen další imaginativní výplod tvůrce, pro něhož rozsah možného nikdy nebyl dost široký?

Švankmajer nám sám nicméně na tuto otázku nabídne v předmluvě snímku odpověď: „O čem tedy je? Já nevím. Prostě jsem napsal scénář, tak jak to ze mne lezlo, na jeden zátah, jako se píší automatické texty. Bez racionální nebo morální kontroly.“

Právě přítomnost jakéhosi zčásti falešného filmu o filmu, který v přestávkách mezi nekontrolovanými dávkami absurdity nabízí pohled do zákulisí natáčení, uleví divákovi, který se jinak ve významech Švankmajerových hmyzích výjevů ztrácí. Je proto možná škoda, že je ho tak málo.

Jiří Lábus ve filmu Hmyz | Zdroj: Cinemart

Ačkoli významně upouští od animace a charakteristické stop-motion, zůstává Hmyz typickou švankmajerovinou s přehnanými, nelíbivými až humornými detaily a strnulým herectvím do kamery, která zdařile odradí každého, kdo ve filmu očekává zajímavou dějovou linku nebo vývoj postav.

Režisér, který si kolem své osoby vytvořil za desítky let práce až kultovní následování napříč celým světem, si může dovolit nenadbíhat mainstreamovému divákovi. On to ovšem nedělal nikdy. Jeho filmy, ať už krátké, nebo celovečerní, nikdy nepodléhaly zajetým formám a sloužily jen a pouze Švankmajerově vizi.

HMYZ
dramedie
ČR, 2018, 134 min
Režie: Jan Švankmajer
Hrají: Jan Budař, Jaromír Dulava, Jiří Lábus, Norbert Lichý, Kamila Magálová, Ivana Uhlířová, Pavel Nový
Hodnocení: 65 %

Není proto pochyb o tom, že i když snímek neomylně obsahuje komentář ke stavu naší společnosti, je především tvůrčí hříčkou, která nemusí vždy úplně dávat smysl. Ještě když pak v závěru její autor zvolá: „Já vám to říkal!“

Hmyz sice není zrovna loučení s celovečerním filmem ve velkém stylu, ale nepochybně loučení osobité. Proto také Švankmajerův film působí spíše jako takový soukromý vtip, který neomylně dostane skupinku zasvěcených, zatímco zbylým posluchačům zbude němě přihlížet a zdvořile se usmívat.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme