Z amerického horského městečka Kehoe vede do civilizace jediná zasněžená cesta, kterou se svým pluhem několikrát denně brázdí Nels Coxman (Liam Neeson). Nenápadný chlapík s docela nudným životem si za svou práci, již si považuje snad nejvíc na světě, dokonce odnese titul Občanu roku.

Jeho syn Ryan (Nicholas Holmes) ovšem na podobné ocenění rozhodně neaspiruje. Poté, co s kamarádem Dantem (Wesley MacInnes) ukradnou místnímu drogovému bossovi s přezdívkou Viking (Tom Bateman) patnáct kilo kokainu, najdou mladíkovo tělo opřené o lavičku kdesi v Denveru.

Zarmoucená Nelsova manželka (Laura Dernová) krátce poté beze slova (nechá po sobě jen obálku s prázdným papírem uvnitř) odejde a rezervovanému muži tak nezbude nic jiného než ta stará známá sněhem zasypaná cesta z divočiny a chuť se pomstít.

Podat si celou větev mafie není pro řidiče sněžného pluhu zrovna jednoduchý úkol. K Nelsově štěstí si ale zmizení jednoho ze svých kumpánů vysvětlí Viking jako náhlý, nicméně ne zrovna nečekaný útok ze strany indiánské konkurence, s níž už roky drží příměří. A tak se jeho malá osobní pomsta nevědomky stane součástí války mafiánských gangů.

Pokud vám zápletka komediálně laděného thrilleru Mrazivá pomsta připadá povědomá, dosaďte si místo amerických Skalistých hor norské pohoří, zaměňte indiánské protivníky za Srby v čele s „papa“ Brunem Ganzem a dostanete film Boj sněžného pluhu s mafií z roku 2014.

Není to první hollywoodský remake, který tento měsíc přichází do českých kin. Nestává se však často, aby originál i jeho předělávku režíroval ten samý člověk.

Norský filmař Hans Petter Moland dostal jedinečnou příležitost převyprávět svůj netradičně suše podaný krvák pro mezinárodní mainstreamové publikum. A výsledkem je zároveň líbivý thriller s originální atmosférou i jedna z nejlínějších předělávek poslední doby.

Divák, který zná Boj sněžného pluhu s mafií, si totiž všimne nejen toho, že je název nového snímku podstatně slabší, ale také že si scenárista Frank Baldwin nedává příliš práce s tím, aby postavy či scénář odlišil od toho, jak je před lety napsal Kim Fupz Aakeson. 

Najde se tam pochopitelně několik kulturních odlišností, jak už naznačuji výše, ale jinak se situace a často i repliky doslovně opakují. O tom svědčí i jeden z největších charakterních vývojů mezi snímky, což je změna jména hlavní postavy z Nilse Dickmana s tváří švédského herce Stellana Skarsgårda na Neesonova Nelse Coxmana. (Hříčku s různým pojmenováním pánského přirození tu ocení především angličtináři.)

Snad s výjimkou odlišných fontů v mezititulcích, které odpočítávají zesnulé a mnohdy komicky zastupují i samotnou scénu se smrtí postavy, nesrší inovátorským přístupem ani Moland, ani kameraman Philip Øgaard. Kopíruje se tak záběr na prázdnou silnici do města, který představuje přesun děje do civilizace, zapínání manžetových knoflíčků i finální obraz celého filmu.

Přesto nejde říct, že by Mrazivá pomsta nebyla zábavná a šarm skandinávské komedie v americkém zasazení nefungoval. Ačkoli ten černý humor, s jakým například za nepříjemného skřípání stroje sledujeme mrtvolu, jak ji pomocník v márnici vytahuje na zvedáku, chvílemi působí ve snímku cíleném na mainstreamového diváka zvláštně. Stejně tak ale může snad ze zvyku Liam Neeson někomu připadat příliš seriózní na muže, co se s mafiánem nejdříve od srdce zasměje, než ho střelí do hlavy.

Snímek Mrazivá pomsta měl v českých kinech premiéru 21. února.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít