Když byla Molly (Tessa Thompsonová) malá, měla mimozemskou návštěvu. Naneštěstí agenti v černém tehdy nebyli zrovna důslední, a tak pomocí svého oblíbeného přístrojku na mazání paměti vyčistili vzpomínky rodičům, ale na děvče, které už mělo dávno spát, zapomněli.

Molly byla od té doby posedlá vší vesmírnou existencí. A to až do té míry, že jednoho dne vystopovala centrálu tajné vládní agentury, sebevědomě nakráčela dovnitř a s nepříliš velkým úsilím je přesvědčila, aby se k nim mohla přidat.

Agentka O (Emma Thompsonová) rozhodne, že její výcvik proběhne na londýnské pobočce, kterou vede agent High T (Liam Neeson). Molly ale nedokáže jen tak přihlížet tomu, jak ostatní zažívají dobrodružství. A tak opět s nepříliš velkým vynaloženým úsilím přesvědčí agenta H (Chris Hemsworth), místního seladona se slabostí pro holky s více rukama, aby ji vzal s sebou na svou misi.

Ta zahrnuje třeba boj s mimozemskými dvojčaty, která dokážou měnit podobu, stopování dvojitého agenta ve vlastních řadách nebo výpravu na místo trefně označené jako Rizino (Rebecca Fergusonová) odlehlé doupě jisté smrti. Tu nejdůležitější část si ale všechny trailery nechají pro sebe. Společná akce agentů M a H totiž zahrnuje především pořádnou dávku nudy.

Je to obzvlášť velké zklamání už proto, že upoutávky na Muže v černém s podtitulem Globální hrozba vypadaly slibně a snímek se těší příjemnému obsazení. Hemsworth s Tessou Thompsonovou jsou navíc dvojka s prověřenou vzájemnou přitažlivostí. Zahráli si spolu totiž už například v předloňském superhrdinském hitu Thor: Ragnarok.

Ústřední dvojici rozhodně nelze upřít, že jim to spolu funguje, i když jejich dialogy postrádají hravost a hašteřivost, která se v modelu buddy komedie trochu očekává.

Oba navíc vypadají velmi dobře v černém obleku, což je kvalita, která se u Mužů v černém musí ocenit. Scenáristům Mattu Hollowayovi a Artu Marcumovi se ale nepodařilo podpořit jejich hereckou i osobnostní přitažlivost stejně atraktivním materiálem. Zejména v porovnání se zdánlivou nenuceností původní trilogie se Smithem a Lee Jonesem působí Globální hrozba jako zbavená života a šmrncu.

Zatímco první Muži v černém z konce 90. let vypadali nenuceně, jako by psaní toho filmu nedalo moc práce, protože do sebe všechny nápady lehce zapadaly – a kde ne, tam pomohlo přirozené charisma Willa Smithe – Globální hrozba vychází tak, jako by do ní skutečně tvůrci moc námahy nevložili a místo toho si zvolili cestu nejmenšího odporu.

Můžou si přitom potřást rukama s filmem X-Men: Dark Phoenix z minulého týdne a vzájemně si pogratulovat k báječně rozpačité replice o rovnoprávnosti pohlaví, která více než jako opravdu feministický okamžik vykonává funkci slovního poplácání samotných autorů po zádech.

Kumail Nanjiani propůjčil svůj hlas docela humorně dramatickému, i když po chvíli spíše lehce otravnému emzáckému šachovému pěšákovi, který si v agentce M najde svou královnu, již slíbí věrnost. V cameo roli se pak ukáže i oblíbený mluvící mops, ve vzpomínce na lepší časy pak také agenti J a K (Lee Jones a Smith), alespoň ve formě památné malby v kanceláři agenta T.

Mimo to se snímek pomalu prokousává k unylému vyvrcholení, které dokonale završí závěrečné titulky, jimiž jsou pro akční sci-fi komedii celkem nezvykle ničím zajímavý font na černém pozadí. Ani hudební pecku po vzoru Smithových Men in Black jako záplatu na ten bolestivý zážitek nakonec Globální hrozba nenabídne.

Snímek Muži v černém: Globální hrozba měl v českých kinech premiéru 13. června.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít