Spielbergova Akta Pentagon jsou dramatem o jedné uzávěrce a sedmi tisících stranách podkladů

Tom Hanks ve snímku Akta Pentagon: Skrytá válka | Zdroj: Vertical Ent.

Spojením přední hollywoodské honorace do historického dramatu s velmi současným přesahem a předimenzovaným českým názvem si Steven Spielberg vydláždil cestu přímo k Oscarům. Ačkoli jsou jeho Akta Pentagon: Skrytá válka přehlídkou poctivé filmařiny, v porovnání s letošní konkurencí zanechávají spíše pomíjivý dojem.

Recenze Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z dnešního pohledu byla 70. léta v žurnalistice velmi rozdílnou a často také přehnaně namáhavou dobou. S horkými novinkami reportéři stále ještě uháněli k nejbližšímu telefonu. Uzávěrka byla neporušitelnou časovou hranicí, po níž ani sólokapr nezastavil tiskařské stroje. A pokud někdo chtěl vynést přes 40 svazků tajných vládních dokumentů, musel je celé překopírovat a pak fyzicky předat do rukou vybraného redaktora.

Co ovšem přetrvalo dodnes, je úloha novinařiny ve zveřejňování informací na základě veřejného zájmu a s tím spojená snaha politických představitelů jim tuto činnost překazit. Pouze s tím rozdílem, že zatímco za prezidenta Nixona se publikování zakazovalo, dnes už si musí vládní představitelé vystačit s reakcí ex post. A tak z jejich strany často dochází k lamentování nad jakýmisi „fake news“ (tedy dezinformacemi) nebo kampaní vedenou médií.

Hrátky s Hmyzem a významy. Švankmajerova tečka za celovečerní tvorbou je soukromý žertík pro zasvěcené

Číst článek

Spielbergova Akta Pentagon pojednávají o předvečeru kauzy Watergate, kdy se nejdříve redakci The New York Times a poté i The Washington Post (v té době výrazně podřadnějšímu lokálnímu deníku) dostala do rukou studie o sedmi tisících stranách, která popisovala, do jaké míry byly Spojené státy zapojené do války ve Vietnamu mezi lety 1955 a 1975.

Snímek se přitom nezaobírá přímo podvody, kterých se celkem čtyři prezidentské úřady dopustily na americké veřejnosti. Místo toho dokumentuje jednu soukromější, ale ve výsledku podstatně důležitější volbu. A ta byla na vydavatelce Washington Post Katharine Grahamové (Meryl Streepová).

Meryl Streepová jako Katharine Grahamová ve snímku Akta Pentagon: Skrytá válka | Zdroj: Vertical Ent.

Spielberg prostřednictvím její postavy ztělesňuje ideály a principy svobodné žurnalistiky. Jeho sdělení je přitom o to působivější, jelikož nepřichází přímo od čistokrevného novináře, jakým je například Hanksův šéfredaktor Ben Bradlee, ale od byznysmenky, která se jako žena ve vedoucí pozici potýká s vlastní dávkou soudobých problémů.

Grahamová navíc není žádný filmový stereotyp dominantní ženy. Alespoň v období, které Akta Pentagon zachycují, si je mezi vydavatelským sborem plným postarších mužů přirozeně nejistá a nad svou rolí a kroky viditelně váhá. Později se z ní stane výrazná historická postava – Spielberg však zaznamenává teprve začátek přerodu v ni.

AKTA PENTAGON: SKRYTÁ VÁLKA
historické drama
USA, 2017, 116 min
Režie: Steven Spielberg
Hrají: Meryl Streepová, Tom Hanks, Bob Odenkirk, Tracy Letts, Carrie Coon, Sarah Paulsonová, Alison Brieová
Hodnocení: 65 %

Není pochyb o tom, že právě její interakce s Hanksovou postavou dělají ze snímku to, čím je. Grahamová a Bradlee totiž představují obrácenou stranu mince, jejich motivace vycházejí z odlišných postavení i okruhu známých. A Streepová s Hanksem v jejich ztvárnění doslova změnili i ty nejmenší drobnosti, jako je držení těla nebo hloubka hlasu. Divák ovšem musí přistoupit na to, že nedostane další Spotlight, který vnášel do novinářské profese kýženou dávku napětí.

Ve Spielbergově filmu dochází k dramatu v detailech: v pozadí záběrů, při telefonických hovorech, při kolektivním listování tisíci stranami tajných vládních dokumentů, při fascinovaném pohledu na pracující tiskařský stroj. Ve finále totiž jde jen o rozhodnutí, zda zprávu vydat (a zda se stihne napsat do blížící se uzávěrky), a následky, které to přinese.

A jakkoli je to silné poselství, není to zrovna motiv, jenž by dokázal diváka emočně zainteresovat do příběhu – ještě navíc, když se zaobírá ryze americkou aférou. I když tedy Akta Pentagon nabízejí vrstevnaté a poučné vyprávění, v konkurenci s loňskou nabídkou neotřelých romancí, sladkobolných komedií a originálních hororů velmi jednoduše zapadnou.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme