Dobří herci mizerné vyprávění nezachrání. Temné síly se poctivě drží schématu dystopických romancí

Čtveřice hlavních hrdinů ve filmu Temné síly | Zdroj: Cinemart

Adaptace první části dystopické série Temné síly dává dohromady solidní mladé obsazení se známými tvářemi ve vedlejších rolích. Atraktivitu fiktivního světa ale kazí mizerné vyprávění a naprostá neschopnost odlišit se od dalších žánrovek.

Recenze Postapokalyptické USA Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Hunger Games se náhodně vybraní zástupci 12 krajů utkávají v živě přenášených soubojích na život a na smrt. V Divergenci se obyvatelé Chicaga rozdělují podle vlastností do pěti frakcí – a kdo do systému nezapadá, je stíhán státem. V Labyrintu se zase musí takzvaní Placeři vypořádat nejen s příšerami v jeho neprobádaných chodbách, ale i totální ztrátou paměti.

Populární dystopické série – původně knihy, později filmy – uplynulých let mají řadu společných rysů. Vyjadřují odpor vůči autoritářskému režimu a sociálnímu uspořádání. Burcují proti konformitě a segregaci. Zdůrazňují sílu přátelství a spolupráce. Terčem systémových machinací se v nich přitom zpravidla stávají mladiství, na jejichž bedrech potom spočívá záchrana celé reality.

Český film vykročil s krimi Miss Hanoi správným směrem. Zatím se ale plácá v televizní tuctovosti

Číst článek

Ve světech dystopických příběhů se nedá věřit dospělým, a tak se mladí hrdinové musejí spolehnout na své vlastní schopnosti a sebe navzájem. I uprostřed litých bojů, do kterých se pouštějí, ale vždy bez rozdílu zbude čas na romanci s jinou hlavní postavou (nejlépe vysokým pohledným chlapcem, nebo v případě Labyrintu jedinou dívkou, která se v příběhu vyskytuje).

Snímek Temné síly, který přivádí na široká plátna první ze tří knih od Alexandry Brackenové, se této formule poctivě drží.

Neznámá nemoc jednoho dne zabije 90 procent dětí. Zbývající část populace do 18 let přitom získá nadpřirozené schopnosti. Americká vláda v panice všechny zavře do táborů, kde je roztřídí podle barev: od zelených s výjimečnou inteligencí a modrých ovládajících telekinezi po žluté, kteří dokáží kontrolovat elektřinu. Těch nejnebezpečnějších – červených, kteří vládnou ohněm, a oranžových, kteří dokáží manipulovat s myslí druhých – se ale pro jistotu zbaví.

Mandy Moorová a Amandla Stenbergová ve filmu Temné síly | Zdroj: Cinemart

Oranžová Ruby (Amandla Stenbergová) zvládne celých sedm let předstírat, že patří mezi zelené. V den, kdy její lest konečně zřízenci tábora prokouknou, ji ale v rámci zvratu, který bude připadat i nevýjimečně inteligentním divákům jako příliš příhodný, osvobodí členka takzvané Ligy dětí (Mandy Moorová). Protože pravidla dystopických příběhů jsou neúprosná, Ruby se rozhodne raději svěřit svou důvěru do rukou trojice utíkajících dětí: zeleného Špeka (Skylan Brooks), modrého Liama (Harris Dickinson) a žluté Zu (Miya Cechová).

Stejně jako schopnosti vymezené barevným kódem je i role každého z nich velmi zřetelně určená charakterovým vzorcem. Špek je – kromě kluka s necitlivou přezdívkou – pravou rukou hlavního hrdiny, který si v kterékoli situaci neodpustí humorné provolání. Zu zase představuje spíše stereotypní asijskou postavu: tiché exotické zpestření příběhu. Na urostlého hezouna Liama pak zbývá poměrně jasná úloha romantického subjektu pro hlavního hrdinu, tedy Ruby.

Temné síly

sci-fi thriller
USA, 2018, 104 min
Režie: Jennifer Yuhová
Scénář:
Hrají: Amandla Stenbergová, Harris Dickinson, Miya Cechová, Skylan Brooks, Bradley Whitford, Mandy Moorová, Gwendoline Christieová, Patrick Gibson

Hodnocení: 35 %

Podobně nalinkované jsou také repliky, děj i načasování popového soundtracku. Jakkoli zajímavá tak může být premisa dystopických knih Alexandry Brackenové, v praxi se z nich stává hra na to, kdo dříve odhadne, kam bude vyprávění směřovat, která stejně dobře poslouží egu jednotlivce i jako skupinová zábava.

Film má několik příležitostí pustit se do nadčasových sociálních komentářů, k čemuž žánr dystopie vybízí. Místo toho, aby třeba jen o trochu déle setrval uvnitř táborů pro děti a podíval se na děsivý život v nich, scukne sedmiletý vývoj do dvou prázdných scén, aby v rámci dvouhodinové stopáže zbylo více místa na tuctovou teenagerovskou romanci.

I přesto ale nemůžu říct, že si snímek režisérky Jennifer Yuhové nejde užít. Temné síly totiž vyzývají k odpočinkové, leč kritické zábavě, při níž se nabízí spousta času přemýšlet, co v tak neuspokojivém příběhu dělá tolik talentovaných herců (vedle Stenbergové a Dickinsona, hereckého objevu z loňských Plážových povalečů, také například Bradley Whitford, zmíněná Mandy Moorová nebo Gwendoline Christieová).

Snímek měl v českých kinech premiéru 9. srpna.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme