Sci-fi thriller Tenet patří do kin. Jeho zápletka láme mozky i časovou souslednost

Elizabeth Debicki a John David Washington ve snímku Tenet | Zdroj: Vertical Ent.

Světu hrozí nebezpečí z budoucnosti. Supertajná mise s krycím názvem Tenet svede dohromady cestu bezejmenného hrdiny se záporákem s chytrými fitness hodinkami, kulkami, co se vrací zpátky do zbraní a ambiciózní snahou distributorů všude na světě dostat lidi do poloprázdných kin.

Recenze Turniket Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Některé filmy si žádají, abyste je zhlédli v kině. Ne všechny. Silné emoce se stejně dobře předávají ze širokého plátna jako z notebooku, který vám příběh dokresluje nechtěným soundtrackem v podobě šumění unaveného větráčku. Jiné filmy ale místo na hloubku zážitku vsázejí na jeho velkolepost. A proto potřebují, abyste si je odžili v té co možná nejlepší obrazové a zvukové kvalitě.

Novinka Christophera Nolana, na jejíž několikrát odkládanou premiéru čekali kinaři celého světa jako na příchod spasitele, který svépomocí zachrání koronavirem oslabený kinoprůmysl, je skvělým příkladem druhého.

Léčitel, nebo podvodník? Snímek Agniezsky Holland schválně předkládá nejasný soud nad Šarlatánem

Číst článek

Už její dlouhá úvodní davová scéna, odehrávající se z velké části uvnitř kyjevské opery, dává plnými doušky ochutnat, jaký audiovizuální spektákl si režisér spolu s kameramanem Hoytem van Hoytemou (Ad Astra, Dunkerk) a skladatelem Ludwigem Göranssonem (Black Panther) pro diváky připravili.

Sál se při ní otřásá pod hřměním zvukových efektů a intenzitou energické melodie, která neúnavně šlape v doprovodu pečlivě zkonstruované akční choreografie, co neodpouští chvilkovou nepozornost. Unavené větráčky se tu poprvé pro změnu roztočí v našich hlavách a v podstatě do konce téměř tříhodinového filmu už se nezastaví.

Střih Jennifer Lame (Manželská historie, Místo u moře) tomu ani nedává prostor. Skládá za sebou v nekompromisním sledu scény přeskakující v čase i prostoru, čímž postavám současně s diváky odpírá možnost nadechnout se nebo nějak hlouběji vstřebat, co se vlastně kolem nich odehrává.

John David Washington a Robert Pattinson ve snímku Tenet | Zdroj: Vertical Ent.

Právě k ději samotnému se i vzhledem k možným spoilerům a faktu, že k jeho obsáhnutí si je potřeba nejlépe rovnou nakreslit barevné schéma, moc říct nedá. Vystavěn je však natolik důmyslně, aby uspokojil milovníky hrátek s časem a vyprávěcími strukturami, a přitom vychází i po prvním zhlédnutí tak akorát přehledně, aby nepůsobil zbytečné frustrace.

Vysvětlení toho, co navazuje na události v opeře, se ovšem poměrně úspěšně dá shrnout prohlášením „prostě Tenet“, které se může stejně dobře vyslovovat s nadšeným výrazem jako se svěšenými rameny a rezignovaným povzdechnutím.

Tenet je totiž také jediné slovo, které před svou záhadnou špionážní misí dostane protagonista snímku (John David Washington). Má jít o heslo, co mu otevře všechny dveře. Pro diváky je ale mnohem nápomocnější následující replika vědkyně s tváří Clémence Poésy: „Nepokoušejte se to pochopit.“

Premiéra Tenetu, novinky Christophera Nolana, byla už dvakrát odložena. Na fotografii John David Washington, představitel hlavní role | Zdroj: Vertical Ent.

Má to co dělat s podvratným boháčem Andrejem Satorem (Kenneth Branagh), jeho nenávistí i zoufalstvím zmítanou manželkou Katherine (Elizabeth Debicki) a katastrofou, o které zatím nikdo netuší, že se blíží. První známkou ovšem mají být stroje, co umí obrátit entropii předmětu. Vystřelené kulky se díky nim vracejí zpátky do zbraní nebo se vyvrtávají ven z děr, co udělaly ve zdech.

Boj s nepřítelem, který se hýbe v čase pozpátku, naštěstí není pouze chytráckým výmyslem režiséra a scenáristy v jedné osobě, ale i naprosto uchvacujícím prostředkem zpestřujícím (mimochodem za přispění několika českých kaskadérů) nejednu filmovou bitku. Co se mozkolamných autorských zásahů týče, jde o solidního následovníka klouzání po stěnách převracejících se pokojů v Počátku.

Tenet

akční sci-fi
USA / VB, 2020, 150 min
Režie: Christopher Nolan
Scénář:
Hrají: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson, Michael Caine, Clémence Poésy

Hodnocení: 75 %

Nolan sám přiznává, že se v jeho novince potkává množství prvků, které můžeme poznávat už z předchozích filmů. Tenet mu ovšem dává možnost posunout o další významy svou fascinaci pohybem v prostoru a času a s tím i související boření nějakého našeho základního pojetí obojího.

To věčné vpřed a vzad je tu maximálně využitým leitmotivem. Vyskytuje se v palindromickém názvu i aranžmá záběrů, obrácené hudební motivy se zase proplétají soundtrackem. Asi nikoho nepřekvapí, když se podobné čachry nakonec odrazí i v samotné stavbě vyprávění.

Svou uhlazeností, stylizací i občasnými humornými poznámkami si jinak Tenet klidně může zavdat s bondovkou. Jeho hrdina je také charismatickým elegánem (i když mu šálka Roberta Pattinsona často slušně konkuruje), záporák maniakem se silným přízvukem a jediná žena s větší rolí spíše nástrojem k pohánění děje než svébytným charakterem. Stejně tak tvoří repliky výhradně expozice nebo až groteskně dramatické promluvy, které spolehlivě testují kvality herců v tom, jak dobře je dokážou prodat s vážnou tváří.

Pokud se na mě chystáte obořit s tím, že přece ani jedno ze zmíněného není důležité, když máte jako Nolan rozehranou šachovou partii nejméně v pěti plánech, musím vám dát za pravdu. Velikost a jedinečnost zážitku, který Tenet vytváří, se tím totiž ve výsledku příliš nezmenší. Jenže kdo ví, jaká část z toho vychází z radosti, že můžeme být zpátky v kinech a máme se na co dívat?

Snímek Tenet měl v českých kinech premiéru 27. srpna.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme