Neúspěšného muzikanta Jacka (Himesh Patel) zasáhne celosvětový výpadek proudu obzvlášť silně. V jeho průběhu ho totiž srazí autobus. Naštěstí z toho vyvázne relativně bez úhony – a navíc se k radosti svých přátel kvůli lékařskému zákroku zbaví neupraveného plnovousu, podle kterého každý v jeho okolí poznal, že už to v životě trochu vzdal.

Má to však háček. Ukáže se, že blackout nezpůsobil pouze Jackovu nehodu, ale také vymazal z paměti lidí různé věci – jako třeba populární kapelu Beatles a všechny její notoricky známé písně.  

Jack se toho rozhodne využít a začne vydávat texty Paula McCartneyho a Johna Lennona za své vlastní. Úspěch nicméně nepřichází automaticky. Doba se změnila. I hudební trh už funguje jinak a má jiné požadavky.

Když si nahrávací společnost konečně všimne Jackova talentu, dostaví se jiné komplikace. Vina a výčitky, protože je celá jeho kariéra postavená na lži. A k tomu navrch osamění, protože ho nově nabitá sláva oddělí od Ellie (Lily Jamesová), dlouholeté kamarádky, která ho tajně miluje od té chvíle, co kdysi na školní přehlídce zahrál na kytaru Wonderwall od Oasis. (Ti mimochodem ze světa také zmizeli.)

Není nutné předstírat, že zápletka snímku Yesterday nevyžaduje od diváků trochu více shovívavosti, než bývá u soudobých komedií zvykem. A to nejen proto, že si jde velmi těžko představit, že by někdo vydržel tolik let neopětovat lásku Lily Jamesové.

Fantaskní složka Curtisova scénáře totiž víceméně stojí na vysvětlení, že k události došlo prostě proto. Co má elektřina společného s kolektivní společenskou pamětí, už nikdo nevysvětlí. Nejblíže se snímek k nastolení pravidel dostane v několika momentech, kdy Jack zjistí, na jaké další věci lidé zapomněli – a vydá se to ověřit na Google vyhledávači. I tehdy jde ovšem více o opakovaný vtip než přiblížení logiky fiktivního světa.

U Curtise, který je tvůrcem řádky romanticky laděných komediálních snímků typu Čtyři svatby a jeden pohřeb, Deník Bridget Jonesové, Notting Hill či Láska nebeská, to není poprvé. Třeba ani jeho poslední režijní počin Lásky čas, ve kterém postava Domnhalla Gleesona cestovala v čase, si nedával zrovna moc práce s osvětlením, jak ona výprava skrze šatní skříň vlastně funguje.

Curtis ale píše tak, že jde podobné nedostatky celkem snadno odpustit. Pod tíhou vřelosti a pozitivity, které někdy až s otravnou razancí dominují jeho textům, často ani nejde reagovat jinak. Jako diváci přicházející do kina s břemenem vlastních problémů někdy prostě toužíme po tom, aby nás jich filmy na chvíli zbavily. Snímek pojednávající o lásce k jedné ikonické kapele, bez níž by bylo na světě o trochu více smutno a prázdno, je k tomu naprosto ideální.

Sledování Yesterday proto tak trochu připomíná objetí od starého přítele. Mačká vás chvílemi možná až příliš usilovně, dokola se ptá, jestli se dobře bavíte, a z nějakého důvodu vám k tomu zpívá Ed Sheeran. Ani jednoho ale není tolik, aby to narušilo vaše pohodlí.

Himesh Patel, známý do té doby hlavně z britského nekonečného seriálu Eastenders, je sympatický jako herec i muzikant. Kate McKinnonová, která ve filmu ztvárňuje břitkou hudební manažerku, dokáže vykouzlit humor jenom svou přítomností. A Sheeran, jenž dostal regulérní vedlejší roli, si naštěstí umí udělat sám ze sebe legraci.

Rukopis režiséra Dannyho Boyla nakonec vystoupí zejména ve scénách, které umožňují hravost a odpoutání se od reality. Když si například Jack v jedné z nejpamátnějších chvil snímku snaží frustrovaně rozpomenout na text skladby Eleanor Rigby, vidí dívku ve svatebních šatech ve dveřích kostela. Jak zkouší slova, nevěsta je sehrává. Každý pokus, vždy od znova. A kamera se s ní vždy s trhnutím vrátí na začátek.

Snímek Yesterday měl v českých kinech premiéru 27. června. Následně ho uvede také filmový festival v Karlových Varech. 

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít