Grafický úkaz, kterým nepochybně je plakát k novému filmu režisérky a scenáristky Lenky Kny, neprozrazuje o ději mnoho.

Motiv hor a páru lyží ukazuje na místo, kde se to celé bude odehrávat. Na obloze levitující portrétovky herců zase naznačují, že buď budeme sledovat vyprávění tří nebožtíků, nebo se můžeme těšit na takzvaný milostný trojúhelník. Název Ženská na vrcholu už tomu jen na závěr dodává potřebný punc v podobě dvojsmyslné sexuální narážky.

A přitom při sledování snímku brzy pochopíte, že to nejlascivnější, čeho budete svědkem, je vtípek faráře (Roman Pomajbo, v podstatě jediný Slovák v příběhu, jehož významná část se odehrává na Slovensku) o tom, že pěkná žena „dosáhne vrcholu už v základním táboře“, nebo prohlášení další z mužských postav, že by chtěl s hlavní hrdinkou „š… šnorchlovat“.

Plakát tím pádem vlastně o filmu prozradí to nejdůležitější: že nikdo z tvůrců neměl absolutně žádnou potuchu, co si s tím má počít.

Když budu velkorysá, dá se říct, že má Ženská na vrcholu dvě dějové linky. První ještě docela dává smysl. Helena (Anna Polívková), majitelka pražské biokavárny, se nechá přemluvit, aby na Vánoce se synem (Antonín Holoubek) vyrazili do Tater. 

Představy relaxace ve vířivce spojené s popíjením šampaňského se ale rychle rozplynou, když zjistí, že v luxusním hotelu udělala rezervaci až na následující rok. Útočiště na slovenském pohoří tak najde u zahořklého Richarda (Martin Dejdar), člena místní horské služby, který s dcerou (Emma Voksová) a bratrem Michalem (Marek Němec) obývá chatu Samota.

V Praze mezitím Helenina rodina (rodiče Bolek Polívka a Jana Preissová, Jana Krausová v roli tety) zdobí vánoční stromeček, večeří a přemítá, zda by jí neměla přijet na pomoc. Film s touhle groteskní trojicí charakterů – psychiatr, přehnaně starostlivá matka a majitelka kliniky plastické chirurgie – stráví dobrou třetinu dvouhodinové stopáže. A to i přesto, že jejich část nikam nevede. Nejspíš proto se k ní také v jednu chvíli náhle přestane vracet.

Můžu pouze hádat, co stálo za vznikem Ženské na vrcholu, ale představuju si, že někdo navrhl vystavět jednoduchý příběh kolem zadaného product placementu (lyžařské středisko, alkohol, plastická chirurgie, pražské služby) a potom doufat, že to projde. Podobnou taktiku už přece v minulosti zvolily i jiné tuzemské snímky. 

Jenže v případě filmu Lenky Kny přímo bije do očí skutečnost, že tvůrci při jeho natáčení trpěli ohromným nedostatkem času i financí. Kvůli čemuž zřejmě nezbyl rozpočet ani na scénář. Až příliš mnoho věcí na Ženské na vrcholu působí jako dodatečný pokus o záchranu. Tempo se napravuje střihem do záběru. Některé repliky vznikají až v postsynchronu. Bolek Polívka zcela bezpředmětně rozmlouvá s fotografií Sigmunda Freuda.

Celé to proto působí jako neohrabaná herecká improvizace na téma vánoční křesťanské hodnoty, střet civilizace s netknutou horskou krajinou a vztahy mezi muži a ženami. Mnohdy tak vtip zastupuje pouze stereotypní poznámka nebo prosté provolání: Ty ženy! Ti Pražáci! Ti „Čehúni“!

Anna Polívková v roli zosobněné trojité hrozby – bioženy, přehnaně ochranitelské matky a pražské dámičky – to odnese nejhůř. Místo replik většinu času drmolí reklamní slogany. Když se má ztratit v lese, dostane na to jeden a ten samý záběr a zhruba metr čtvereční plochy, na které pak panikáři, objímá stromy a plácá se ve sněhu. Svým způsobem je to vlastně geniální.

Očekává se, že se budeme smát zdravé stravě i tomu, že si Helena místo nabízeného masa z konzervy dojde ze sněhu vyhrabat lišejníky. Že to je komediální eso snímku, se dá poznat už z toho, že se o pečení s chia semínky a přípravě mrkvového smoothie zpívá v roztomile primitivní původní skladbě, která se – střídavě se svou zimní verzí – vrací do podkresu tak často, že by to skoro mohla být smyčka s občasnými pauzami na dialogy.

Když pak v závěru přišla na řadu další, tentokrát ústřední píseň Tohle není pláč v podání Kamila Střihavky a Báry Basikové, přiznám se, že jsem do breku neměla daleko. Skoro dvě hodiny, kdy jsme nuceni sledovat žánrově roztříštěnou (v jeden moment film třeba zcela nevysvětlitelně přejde do dramatu o horské službě), v podstatě nahodilou změť záběrů, totiž představují opravdu ubíjející nudu.

Snímek Ženská na vrcholu měl premiéru 7. listopadu.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít