Být egoistický je asi potřeba, když se snažíte dobýt oba světové poly, říká režisér filmu o Amundsenovi
Prázdná místa na mapě pro něj byla výzvou. V touze objevovat dosud neprozkoumané ledové pustiny se stal prvním, kdo se svou expedicí dosáhl obou pólů zeměkoule. Životní příběh norského průzkumníka Roalda Amundsena nyní zachycuje nový celovečerní snímek. Do českých kin přijde 26. prosince. Už ve čtvrtek ale proběhla jeho slavnostní premiéra v Praze, kde se snímek z velké části natáčel. Osobně ji uvedl režisér Espen Sandberg.
Norský filmař má na svém kontě už třeba poslední díl Pirátů z Karibiku. Do životopisné látky se ale pustil už v Kon-Tiki, příběhu o mořeplavci Thoru Heyerdahlovi, který mu vynesl nominaci na Zlatý glób a Cenu Akademie. S jeho novinkou spojuje snímek i to, že si hlavní role zahrál stejný herec – Pål Sverre Hagen.
„Jako filmař (na Amundsenovi) obdivuji zejména to, jak se na všechno dokázal připravit. Jak dokonale uměl plánovat, než vyrazil na své expedice. Stál proti Britskému impériu, které mělo všechny peníze a zdroje světa. A on si musel vystačit skoro s ničím, jen se svou precizností a odhodláním,“ říká Sandberg v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
„Vyrážel na výpravy, které trvaly i několik let – a to už nebyl žádný mladík. Nikdy se nevzdával. To mě na něm tolik fascinuje. Samozřejmě si uměl postavit hlavu, upínat se k jediné věci, a být tak celkem egoistický. Ale to je asi potřeba, když se snažíte dobýt oba póly.“
Do Prahy připlula loď s polárníkem Amundsenem. Na náplavce se natáčel norský historický film
Číst článek
Filmový Amundsen zobrazuje nejen výpravy do odlehlých ledových pouští, ale odhaluje také jeho osobní život. Velká část vyprávění proto vychází z dialogu polárníkovy milenky Bes (Katherine Waterstonová) a bratra Leona (Christian Rubeck). Jeden Amundsenovi spílá, a druhý ho obhajuje.
„Přišlo mi zajímavé a také důležité ukázat různé stránky Roalda Amundsena. Vzít postavu Leona, který je na něj naštvaný, a nechat ho vést rozhovor s Bes, která je do něj zamilovaná a brání ho. Prozrazuje to o Amundsenovi více, než by byl sám ochotný přiznat,“ vysvětluje Sandberg.
Součástí dramatické dějové linky je také vztah norského průzkumníka s britskou Královskou geografickou společností, objevitelem a největším konkurentem Robertem Scottem nebo italskými dobrodruhy, který nikdy nebyl zrovna přátelský.
„Tak to skutečně bylo – alespoň z pohledu Roalda Amundsena. Netvrdím, že Britové byli vůči němu nutně tak urážliví. Dokážu pochopit, proč mezi nimi došlo ke konfliktu. Na Amundsenovi to nicméně zanechalo stopu,“ míní režisér.
„Když pak na konci svého života napsal knihu, bez ostychu jim sdělil, co si o nich myslí. Poškodilo to nejen jeho osobu, ale i reputaci. Postavil se velmi mocným státům a lidem. Tak to ale cítil. Proto to také muselo být součástí filmu.“
Královský palác na Žofíně
Norsko-švédsko-český Amundsen se z velké části natáčel v Praze. Ve filmu se proto objeví také čeští komparzisté a herci. Třeba menší roli německého leteckého mechanika a člena Amundsenovy posádky Karla Feuchta dostal Vojtěch Kotek.
„Přijeli jsme sem natáčet, protože jsme potřebovali hodně interiérů z té doby. A vy tu máte tak krásné historické budovy, jak všichni dobře víte. Což pro nás bylo skvělé. Také tu ale máte výborné odborníky na výpravu a filmové stavby. Umíte je dělat krásnými a dokonalými, což je nutné, protože digitální kamery dnes odhalují i ty nejmenší detaily,“ říká Sandberg.
Maud se po 100 letech vrátila do Norska. Loď polárníka Amundsena byla na dně oceánu 86 let
Číst článek
Pochvaluje si přitom zejména spolupráci s českou kostýmní výtvarnicí Michaelou Horáčkovou Hořejší. „To bylo jednoduše zjevení. Michaela má vášeň pro historické kostýmy. A také toho o nich hodně ví. Řadu jich i vlastní, má na ně takové velké úložiště. Takže ve filmu máme spoustu originálních návrhů,“ popisuje režisér.
„Některé kostýmy sama navrhla, jiné jsou původní, zachované z počátku dvacátého století. Pro herce je to samozřejmě jako dar z nebe. Protože je mnohem snazší vcítit se do postav, když máte na sobě oblečení, které opravdu nosily.“
Filmový štáb strávil v Čechách celkem 25 dní. Během té doby vznikly například záběry z norského královského paláce, ve který se proměnil pražský Žofín. Tisícihlavý dav Norů zase přišel přivítat Amundsena místo Osla na pražskou náplavku.
