Když hrajete záporáky, potřebujete hodně empatie, říká oscarový herec Benicio del Toro
Americký, v Portoriku narozený herec Benicio del Toro je jednou z hlavních hvězd karlovarského festivalu. Je držitelem Oscara za film Traffic – Nadvláda gangů, za roli ve 21 gramů v režii Alejandra Gonzáleze Iñárritua byl na Oscara nominovaný a získal cenu BAFTA. Českým divákům je známý také ze Sicaria nebo Obvyklých podezřelých. V rozhovoru pro Radiožurnál mluví o proměnách filmového průmyslu, spoilerech i spolupráci s věhlasnými režiséry.
Vaše první herecké pokusy se prý odehrály v dětství a snažil jste se jimi rozveselit maminku. Je to pravda? Jaký to na vás mělo vliv?
Ano, moje maminka byla dlouho nemocná. Ale byla to veselá, šťastná povaha. Moje první herecké pokusy vycházely z instinktivní snahy ji rozesmát. Ale to myslím svým způsobem dělají všechny děti.
Rush uvedl ve Varech film Perem markýze de Sade. Je zvědavý, jak na něj budou reagovat mladší generace
Číst článek
Je to docela dojemné. Dnes hrajete samé drsňáky, například ve filmech jako Sicario nebo postavu Pabla Escobara, případně Che Guevaru. Je to pro vás zajímavější hrát záporné postavy, jak herci někdy říkají?
Hrál jsem pár záporáků, to je pravda… Ale často ty postavy nejsou černé ani bílé, pohybují se někde ve spektru šedé.
To, že hraju drsňáky a zloduchy, trochu to souvisí s tvarem mých očí. Myslím, že mě režiséři do záporných rolí obsazují kvůli nim!
Umím zloduchy zahrát, snad o trochu lépe než jiní, ale hlavně dokážu těm postavám rozumět. Jako herec nemusíte se záporáky souhlasit, ale musíte vědět, proč dělají to, co dělají. Jestli třeba z chamtivosti nebo protože jim někdo hodně ublížil, když byli malí.
Hrál jsem například v seriálu Útěk z vězení v Dannemoře. Je to natočené podle skutečného případu. Když jsem se na roli připravoval, dozvěděl jsem se, že matka toho člověka v dětství opustila, on střídal dětské domovy jeden za druhým a se svým otcem se poprvé viděl v 19 letech. Potkal ho ve vězení. Takový životní příběh zatočí s každým. Tím chci říct, že potřebujete hodně empatie, když hrajete záporáky. Ani oni nejsou všichni stejní.
V Karlových varech se promítají čtyři ryze ukrajinské filmy. Často reflektují válku na Donbase
Číst článek
Ve Varech uvádíte i film Obvyklí podezřelí z devadesátých let. Jak dnes přistupujete k tomuto filmu? Dáváte si pozor na spoilery, nebo je to u starého filmu jedno? Prozradil byste závěr?
Ne, neprozradil bych ho. Doufám, že na film přijdou také nějací lidé, kteří ho ještě neviděli. A ten film je tak starý, že můžou přijít pětadvacetiletí diváci, kteří ještě neměli příležitost. Nespoiloval bych. No a sám taky koukám na spoustu filmů a hodně věcí zapomenu, takže bych nerad někomu zkazil i druhé zhlédnutí.
Thriller Stevena Soderbergha Traffic – Nadvláda gangů je vaše oscarová role, mluvená španělsky. Mají dnes latinskoameričtí herci v Americe víc příležitostí než dřív?
Zaprvé musím říct, že to byla moje vůbec první role ve španělštině. Myslím, že dnes máme příležitostí víc, i pro herce obecně. Dnes když přijde dítě a řekne rodičům, že chce být hercem, tak se mu myslím nevysmějí jako v mé době. Dnes snad pochopí, že by se tím mělo dát i rozumně vydělávat.
Vysílá se například víc španělsky mluvených seriálů, které mají úspěch. Ale ano, v průběhu mé kariéry to bylo rozhodně plavání proti proudu. A to jsem to měl rozhodně jednoduší díky lidem jako je Rita Moreno. Pro ni to bylo ještě komplikovanější. Za posledních padesát, šedesát let se Amerika přece jen změnila.
Dialog je pro mě náhražka komunikace, říká režisér erotického dramatu s Hanou Vagnerovou
Číst článek
Můžete nám přiblížit vaši spolupráci s režisérem Wesem Andersonem na filmu Francouzská depeše? Je to opravdu tak odlišný režisér, jak se říká?
Pracuju většinou na odlišných filmech. Spolupracuji s režiséry, kteří často kamerou následují herce. U Wese Andersona je to jinak. Má připravený svůj úhel pohledu, pevně umístěnou kameru a všichni se tomu přizpůsobují.
Říkal jsem si, jak tohle bude fungovat, ale připomínalo mi to nakonec práci na divadle. Jen s tím, že Wes Anderson nestaví své filmy na logice, ale víc na obraze a na tom, co postavy cítí.
Bylo to skvělé a doufám, že se ke spolupráci vrátíme. Jeho filmy jsou kategorie sama pro sebe. Jako herec prostě toužíte pracovat s režiséry, kteří vás rozvíjejí. A to on rozhodně je. Navíc má skvělý smysl pro humor.
A prý se Wes pro Grandhotel Budapešť inspiroval i karlovarském hotelem Pupp. Nemám to ověřené, musel bych mu zavolat. Ale to by vás stálo nějaké peníze!
Kdo by vás měl hrát, kdyby měl být váš život zfilmovaný?
Nevím. Béla Lugosi? Geoffrey Rush? Ten přece hrál hodně skutečných, žijících lidí. Ne, opravdu nevím.
Jaká byla spolupráce na drsném filmu z mexicko-americké hranice Sicario? Objevil jste se pak i v pokračování Sicario: Soldado. Režisér Denis Villeneuve dnes točí sci-fi jako je Blade Runner nebo Duna. To by vás zajímalo?
Slyšel jsem o tom, že by mohl vzniknout třetí díl Sicaria, tak uvidíme. Zajímalo by mě to. A s Denisem Villeneuvem bych rád znovu spolupracoval, samozřejmě! Stal se velkým hlasem sci-fi. Ale teď jsem nedočkavý na druhý díl Duny.
