Podívala jsem se na to, jak demokracie v našich končinách vznikala, říká režisérka filmu Mečiar
Jeden z nejvýraznějších slovenských politiků 90. let. I tak by se dal stručně popsat bývalý premiér Slovenska Vladimír Mečiar. Filmový dokument od režisérky Terezy Nvotové zachycující jeho život měl českou premiéru ve čtvrtek večer na festivalu Jeden svět. Autorka se v něm mimo jiné snaží mladým lidem přiblížit, jak vznikal samostatný Slovenský stát.
Snímek vznikl původně jako její bakalářská práce, byl to rozhovor s bývalým slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem. V roce 2013 zaznamenal velký ohlas na festivalu v Jihlavě, tak se autorka vrátila k tématu a natočila celovečerní film.
Znásilnění ve filmu Špína nebylo příjemné pro nikoho, říká režisérka. Jak film vznikal?
Číst článek
Dokument tak nakonec zachycuje nástup Mečiara do čela vlády, formování dvou nových států, ale i únos syna bývalého prvního slovenského prezidenta Kováče.
Dokumentární film Mečiar je nominovaný na Českého lva a získal cenu Trilobit v Berouně, 8. března vstoupil do české kinodistribuce. Máte svůj tip, jak váš dokument přijme česká veřejnost?
I když mapuje slovenský příběh, tak ho mapuje způsobem, který je univerzální. Já jsem ho začala dělat hlavně kvůli tomu, protože se mi zdá, že podobné příběhy se dneska odehrávají na více místech. Ten film je celý o tom, abychom si uvědomili, co vlastně demokracie je a jaká je úloha nás lidí, kteří v ní žijeme. A že je nepřípustné koexistovat s takovou politickou kulturou, která vlastně umlčuje ty, kteří se snaží říkat pravdu tím nejdrsnějším způsobem.
Filmoví kritici ocenili česko-slovenské drama Špína. Tereza Nvotová se stala Objevem roku
Číst článek
V 90. letech jste byla ještě dítě. Když jste se vracela ke vzpomínkám na tato léta, uvědomila jste si nějakou událost, myšlenku, která vás vyburcovala, abyste dokument o éře Vladimíra Mečiara natočila?
Byl to hlavně hněv na situaci, ve které se dnes nacházíme a která, mám pocit, že se v něčem jen zhoršuje. Do hlavy mi vstoupilo tisíc otázek o tom, proč jsme tam, kde jsme. Uvědomila jsem si, že na to, abych si otázky mohla zodpovědět, tak se musím vrátit nazpátek. Tam, kde to celé začalo.
Nominace na Ceny české filmové kritiky vede Špína. O nejlepší film soupeří s Bábou z ledu a Křižáčkem
Číst článek
Nevzala jsem si jednu kauzu, ale podívala jsem se na to, jak demokracie v našich končinách vznikala, respektive někdy i zanikala. Ten hněv byl takový hnací motor. Ačkoli jsem film dělala čtyři roky a nebylo to vždycky úplně jednoduché, tak jsem věděla, že to má smysl o tom mluvit i přes to, že se někomu může zdát, že to téma je staré. Když jsem ho začala dělat, tak jsem si ani neuvědomovala, jak to bude dneska aktuální.
Kolik hodin materiálu jste musela prohlédnout?
Stovky. Protože to nebyl jen materiál, který jsem natočila, ale i různé archivní materiály z televize, které jsem opravdu poctivě procházela. Měla jsem na to i spolupracovníky a museli jsme z toho vykristalizovat příběh, který má hodinu a půl. Takže jsme zmenšovali sedmihodinové verze na pětihodinové a tak dále.
Do slovenských kin míří dokument Mečiar. Osobní zpověď režisérky o 90. letech
Číst článek
Na začátku celého filmu jdete k panu Mečiarovi domů. Bylo složité se k němu dostat? On se totiž úplně odstřihnul od novinářů.
Když jsem si sháněla na něj kontakt u mých kamarádů, novinářů, tak se mi vysmáli, že to je blbost a v životě se to nestane, že by se se mnou bavil. I přes to jsem si řekla, že to zkusím, a paradoxně to bylo celkem jednoduché. Zavolala jsem jeho kontaktní osobě, která mě s ním propojila. Před natáčením jsme se ještě dvakrát viděli.
Máte nějaký ohlas od pana Mečiara?
Já jsem mu ten film poslala před premiérou, protože mi to přijde slušné, aby mohl reagovat na případné otázky. Pozvala jsem ho i na premiéru, ale neozval se mi. Já žádnou reakci od něj nemám. Potom někde řekl do médií, že to bylo zneužité, ale to bych mu chtěla odporovat, protože pan Mečiar věděl, že ten film dělám.
