Tvůrci filmů podporují stereotyp, že ženy do vědy nepatří. V této roli jich zobrazili jen devět

Ve filmu má umělou inteligenci v malíčku zpravidla geniální vědec. Někdy samotář, někdy výstřední, ale většinou vždycky muž. Vyplývá to ze studie britských vědců z univerzity v Cambridge. Dali si tu práci a prošli na 1400 filmů. V nich našli pouze čtyři vědkyně „na plný úvazek“. A teď varují, před stereotypem, který odrazuje dívky od vědecké kariéry.

Cambridge/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

AniFilm, kino, diváci, ilustrační foto

Tvůrci filmů podle studie Cambridgské univerzity podporují stereotyp, že „ženy do vědy nepatří“, ze 116 postav odborníků na umělou inteligenci ve filmech napočítali jen 9 žen | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vědci při výzkumu zúžili záběr na postavy žen-vědkyň v oboru umělé inteligence. Získali vzorek 1400 sci-fi snímků z posledních sta let. Z nich vybrali 142 nejúspěšnějších – a tedy nejvlivnějších filmů o umělé inteligenci.

V nich zjistili, že vystupuje na 116 odborníků na umělou inteligenci, včetně devíti žen. Pět z nich ovšem spadalo do kategorie – dítě, partnerka nebo podržtaška nějakého geniálního vědce. Pouze čtyři ženské postavy z těchto snímků hrály skutečně prim z hlediska „geniální vědkyně“.

Studii zveřejnili britští vědci na webu Public Understanding of Science a je veřejně přístupná. Studie potvrzuje, že ve filmech je zdůrazňován právě stereotyp odborníka na umělou inteligenci jako více či méně výstředního bělocha.

Zastoupení žen ve vědě? Nízké

Nejranější postavou tvůrkyně umělé inteligence je podle studie Frau Farbissina z filmu Austin Powers: Špionátor z roku 1997. Jde o zlotřilou, uječenou tvůrkyni takzvaných fembotů, kteří výstřely z ňader skolí družstvo pokusných ozbrojenců.

Děti se s genderovou nerovností setkávají od narození, nemají prostor o problémech mluvit, říká odbornice

Číst článek

Autoři studie si všímají ještě jednoho klíčového faktu. A to, že žádný z těchto vědeckofantastických filmů nerežírovala žena. A jaký z tohoto plyne závěr studie? Systematická genderová nevyváženost má v reálném životě podíl na tom, že jen málo dívek se nakonec dá na vědeckou dráhu.

Studie dokonce pracuje i s reálnými podíly žen, pracujících v oboru IT a umělé inteligence. Podle zprávy AI Index, což jsou údaje z oblasti umělé inteligence, které vydává americká Stanfordova univerzita, jsou profesory v tomto oboru hlavně muži. Globálně jde až o 80 procentní podíl. 

K dispozici jsou ale i čísla z velkých technologických společností. Například ve firmě Google tvoří ženy jen desetinu zaměstnanců ve výzkumu umělé inteligence, Facebook jich má v totožném oddělení o něco víc. Jejich podíle je zhruba 15 procent. 

I proto autoři studie apelují na tvůrce těchto sci-fi snímků, aby se na plátnech objevovalo více vědkyň. V souvislosti se snahou omezit předsudek o „nevhodnosti vědy pro ženy“ vznikají i různé kampaně. Britský Fyzikální ústav například přišel s kampaní „Limit Less“, jejímž cílem je v podstatě osvěta, aby rodiče, školy, ale ani média zmíněný předsudek nepodporovali.

Helena Berková, Kateřina Schmiedová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme