Film Všechno bude na Oscary nedosáhne, neprobojoval se do užších nominací

Český snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua se do užší nominace na Oscary v kategorii cizojazyčných filmů neprobojoval. Z Evropy se mezi devět vybraných filmů dostala díla z Dánska, Německa a Polska. V noci na úterý našeho času to oznámila americká Akademie filmového umění a věd, která prestižní ocenění uděluje.

Los Angeles/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eliška Křenková, Jan František Uher a Tomáš Mrvík ve filmu Všechno bude | Zdroj: Cinemart

Do užšího výběru neanglicky mluvených filmů se dostaly kolumbijské kriminální drama Stěhovaví ptáci, dánský thriller Tísňové volání, německé drama Werk ohne Autor (Dílo bez autora).

Film Bohemian Rhapsody je šablonovité hudební vyprávění, které se snaží zalíbit všem

Číst článek

Získat Oscara také mají šanci japonské drama Zloději, kazašské drama Ayka, libanonské drama Kafarnaum, mexické drama Roma, polská dramatická romance Studená válka a jihokorejské mysteriózní drama Vzplanutí.

Akademie oznámila také užší nominace v kategoriích celovečerní dokument, krátkometrážní hraný film, krátkometrážní animovaný film, krátkometrážní hraný film, hudba, píseň, masky a vizuální efekty.

Například v kategorii masky byl vybrán životopisný film Bohemian Rhapsody o zpěvákovi Freddiem Mercurym ze skupiny Queen, který počátkem měsíce získal i nominaci na letošní americké filmové ceny Zlatý glóbus.

Nominace na ostatní kategorie Oscarů budou oznámeny 22. ledna, udělování cen pak bude v neděli 24. února v Los Angeles.

Všechno bude

Snímek Všechno bude vznikl v česko-slovinsko-slovensko-polské koprodukci. Inspirací pro něj byl policejní zpráva o třináctiletém chlapci, kterého v autě zastavila policie. Omerzu pak natočil netradiční road movie o dvou chlapcích, kteří se v ukradeném autě vydávají na cestu přes republiku. Cílem jejich útěku je pocit svobody a touha něco zažít.

Klučičí hrdinové ve filmu Všechno bude ujíždějí před dospělými do světa fantazie a nevinných lží

Číst článek

Snímek hodnotila recenzentka serveru iROZHLAS.cz Kristina Roháčková. „Diváky si může získat právě to, že za nepřístupnou pózou a věčnými řečmi o sexu skrývají chlapci dobré srdce a vlastní zranitelnost. Kdyby totiž tuhle ochrannou bariéru před sebou neměli, museli by si přiznat, že jim jejich lumpárny procházejí zejména proto, že si žádný dospělý nedal tu námahu je zastavit,“ napsala v recenzi.

Hlavní postavy ztvárnili neherci Tomáš Mrvík a Jan František Uher. Podle Omerzua výběru předcházel dlouhý casting a natáčení důkladná příprava, nejprve s improvizací a až později se scénářem.

Pro oba protagonisty byla zkušenost s natáčením motivací, herectví by se chtěli věnovat dál. Ve filmu hrají také Eliška Křenková, Lenka Vlasáková nebo Martin Pechlát.

Olmo Omerzu se narodil ve slovinské Lublani. V Česku absolvoval pražskou FAMU. V roce 2012 debutoval dramatem Příliš mladá noc, za který dostal na Cenách české filmové kritiky cenu za Objev roku. Natočil také celovečerní snímek Rodinný film, který získal Cenu za umělecký přínos na festivalu v Tokiu, dvě Ceny české filmové kritiky, Zlatého ledňáčka a také tři nominace na Českého lva včetně nejlepší režie.

Češi na Oscarech

Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film získala v roce 1966 režisérská dvojice Ján Kádár a Elmar Klos za drama z doby druhé světové války Obchod na korze. Oscara v téže kategorii získal v roce 1968 i Jiří Menzel za celovečerní debut Ostře sledované vlaky.

Nejznámější český režisér Miloš Forman získal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První Formanův Oscar byl za Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za Amadea (1985), který vynesl cenu akademie také Theodoru Pištěkovi za kostýmy a scénickému výtvarníkovi Karlu Černému.

Zatím posledním českým filmem, který proměnil oscarovou nominaci, byl snímek režiséra Jana Svěráka Kolja v roce 1997. Od té doby získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek ještě Jan Hřebejk za válečnou tragikomedii Musíme si pomáhat (2001) a Ondřej Trojan se Želary (2004), ani jeden ale neuspěl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme