Zemřel režisér Bernardo Bertolucci. Za Poslední tango v Paříži přišel na pět let o občanská práva

Ve věku 77 let zemřel v Římě po dlouhé nemoci italský režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Informují o tom italská média. Režisér filmů Poslední tango v Paříži, Konformista, Poslední císař, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci podle italských médií zemřel na rakovinu. Posledních více než deset let strávil na kolečkovém křesle.

Řím (Aktualizováno: 11:07 26. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bernardo Bertolucci s cenou , kterou obdržel na filmovém festivalu v portugalském Lisabonu. | Zdroj: Reuters

Bertolucci získal řadu ocenění, včetně Zlatého lva z Benátek za celoživotní tvorbu, Zlaté palmy z Cannes a několika Oscarů za velkofilm Poslední císař (1987).

Rodák ze severoitalské Parmy Bertolucci ale způsobil i jeden z největších skandálů v dějinách kinematografie, a to v roce 1972 svým erotickým filmem Poslední tango v Paříži, za nějž byl v Itálii odsouzen k podmíněnému trestu vězení a ztrátě občanských práv na pět let.

Bertolucci pózuje u své hvězdy na Hollywoodském chodníku slávy v roce 2013 | Foto: Mario Anzuoni | Zdroj: Reuters

Příběh staršího Američana, který hledá útěchu v anonymním sexu s mladou Francouzkou, byl některými označen za perverzní pornografii, podle jiných změnil kinematografii. Hlavní role v tomto kontroverzním filmu ztvárnili Marlon Brando a Maria Schneiderová.

Východní velkofilmy

Za svou kariéru trvající více než půl století vytvořil na dvě desítky filmů, začínal v 60. letech jako režisér a scenárista nové vlny. Velký mezinárodní ohlas mu vynesly jeho „východní velkofilmy“ - sága o posledním čínském císaři z roku 1987, oceněná devíti Oscary, či epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského buddhismu a moderní americké kultury Malý Buddha z roku 1993.

Bertolucciho filmy mají několik společných prvků - například obsahují téměř psychoanalytickou analýzu postav, v řadě z nich se objevují více či méně odvážné erotické scény, příběhy se často dějí na pozadí skutečných politických událostí a mnohdy nechybí četné cinefilské odkazy.

Těžká váha

Bernardo Bertolucci patřil k „těžkým vahám“ světové kinematografie. Neminuly ho oscarové pocty, hned devět prestižních sošek posbíral jeho velkolepý opus Poslední císař. Na svém kontě ale měl i jeden z největších skandálů v historii kinematografie - erotický film Poslední tango v Paříži.

Režisér filmů Konformista, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci o sobě tvrdil, že nemá rád stejně úspěšný vzorec, stejnou atmosféru a stejný druh příběhů, ale vždy se snaží objevovat různé světy.

Typickým amalgámem všech těchto témat je pak například Bertolucciho předposlední film Snílci z roku 2003, jímž se autor jako by vrátil ke svým kontroverzním začátkům. Dekadentní příběh netradičního milostného trojúhelníku v podání Michaela Pitta, Evy Greenové a Louise Garrela se odehrává na pozadí studentských nepokojů v roce 1968 v Paříži. Nechybí v něm odvážné erotické scény ani intelektuálské debaty na téma kinematografie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme