Zemřel režisér Bernardo Bertolucci. Za Poslední tango v Paříži přišel na pět let o občanská práva

Ve věku 77 let zemřel v Římě po dlouhé nemoci italský režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Informují o tom italská média. Režisér filmů Poslední tango v Paříži, Konformista, Poslední císař, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci podle italských médií zemřel na rakovinu. Posledních více než deset let strávil na kolečkovém křesle.

Řím (Aktualizováno: 11:07 26. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bernardo Bertolucci s cenou , kterou obdržel na filmovém festivalu v portugalském Lisabonu. | Zdroj: Reuters

Bertolucci získal řadu ocenění, včetně Zlatého lva z Benátek za celoživotní tvorbu, Zlaté palmy z Cannes a několika Oscarů za velkofilm Poslední císař (1987).

Rodák ze severoitalské Parmy Bertolucci ale způsobil i jeden z největších skandálů v dějinách kinematografie, a to v roce 1972 svým erotickým filmem Poslední tango v Paříži, za nějž byl v Itálii odsouzen k podmíněnému trestu vězení a ztrátě občanských práv na pět let.

Bertolucci pózuje u své hvězdy na Hollywoodském chodníku slávy v roce 2013 | Foto: Mario Anzuoni | Zdroj: Reuters

Příběh staršího Američana, který hledá útěchu v anonymním sexu s mladou Francouzkou, byl některými označen za perverzní pornografii, podle jiných změnil kinematografii. Hlavní role v tomto kontroverzním filmu ztvárnili Marlon Brando a Maria Schneiderová.

Východní velkofilmy

Za svou kariéru trvající více než půl století vytvořil na dvě desítky filmů, začínal v 60. letech jako režisér a scenárista nové vlny. Velký mezinárodní ohlas mu vynesly jeho „východní velkofilmy“ - sága o posledním čínském císaři z roku 1987, oceněná devíti Oscary, či epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského buddhismu a moderní americké kultury Malý Buddha z roku 1993.

Bertolucciho filmy mají několik společných prvků - například obsahují téměř psychoanalytickou analýzu postav, v řadě z nich se objevují více či méně odvážné erotické scény, příběhy se často dějí na pozadí skutečných politických událostí a mnohdy nechybí četné cinefilské odkazy.

Těžká váha

Bernardo Bertolucci patřil k „těžkým vahám“ světové kinematografie. Neminuly ho oscarové pocty, hned devět prestižních sošek posbíral jeho velkolepý opus Poslední císař. Na svém kontě ale měl i jeden z největších skandálů v historii kinematografie - erotický film Poslední tango v Paříži.

Režisér filmů Konformista, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci o sobě tvrdil, že nemá rád stejně úspěšný vzorec, stejnou atmosféru a stejný druh příběhů, ale vždy se snaží objevovat různé světy.

Typickým amalgámem všech těchto témat je pak například Bertolucciho předposlední film Snílci z roku 2003, jímž se autor jako by vrátil ke svým kontroverzním začátkům. Dekadentní příběh netradičního milostného trojúhelníku v podání Michaela Pitta, Evy Greenové a Louise Garrela se odehrává na pozadí studentských nepokojů v roce 1968 v Paříži. Nechybí v něm odvážné erotické scény ani intelektuálské debaty na téma kinematografie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme