Zemřel Juraj Herz. Režisérovi Spalovače mrtvol či Upíra z Feratu bylo 83 let

Ve věku 83 let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. O jeho úmrtí informoval na sociální síti slovenský herec Andrej Hryc. Informaci ČTK potvrdil s odvoláním na Herzovu rodinu Daniel Maršalík z České televize.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Režisér Juraj Herz.

Režisér Juraj Herz. | Foto: Alžběta Švarcová

Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filmový a divadelní režisér zemřel v 83 letech. Proslavil se hlavně jako nestor českého hororu

Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru. „Najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali,“ uvedl k tomu Herz.

Plánoval další spolupráci s Fuksem, komunistický režim ji ale zamezil.

V několika snímcích se Herz potýkal s cenzurou, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen výměnou“ za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu).

Juraj Herz na archivním snímku z roku 2003 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.

'Hrůzu mám rád'

Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v 80. letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.

Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí.

Jako filmový režisér byl ale samouk, studoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a poté režii a loutkoherectví na DAMU v Praze. Filmovému řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára.

Předtím v letech 1960 a 1961 působil jako herec a režisér v pražském divadle Semafor. Od roku 1961 pracoval jako asistent režie a později i jako režisér v Praze na Barrandově.

Upír z Feratu i Holka na zabití

Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, Morgiana nebo první český horor Upír z Feratu. Debutoval v roce 1965 středometrážním filmem Sběrné surovosti na motivy povídky Baron Prášil Bohumila Hrabala ze sbírky Perlička na dně. Snímek se považuje za jednu z nejlepších filmových adaptací Hrabalova díla.

Juraj Herz na archivním snímku z roku 2009 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V roce 1976 natočil snímek o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí - Den pro mou lásku. Známá je jeho komedie Buldoci a třešně, méně už bizarní snímek Straka v hrsti s hudbou Pražského výběru.

Do Herzovy filmografie patří i snímky Holka na zabití nebo televizní seriál Gagman, ve kterém se objevil i jako herec. Hrál také v několika filmech svých kolegů - v oscarovém Obchodě na korze, muzikálu Kdyby tisíc klarinetů či v komedii Limonárový Joe aneb Koňská opera.

Herz byl autorem více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme