Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou velkým filmem, ve kterém není nouze o vlky, hyeny, kojoty a zajíce v lidské podobě. Všichni žijí ve společnosti prostoupené nerovností.
Už podeváté Paříž hostí festival českého filmu Czech-In. Organizátoři letos představují snímky, které vznikaly v česko-slovenské koprodukci a připomínají 30 let od rozpadu československého státu.
Do akce, kterou pořádá tým karlovarského festivalu, se zapojí přes pět desítek kin. V nich organizátoři uvedou novinky ze zahraničních festivalů nebo oblíbené komedie, jako je Láska nebeská.
„Udělali nám v Polsku neskutečnou reklamu,“ komentuje režisérka štvavou kampaň proti své osobě, kterou ještě před premiérou filmu spustila polská vláda. „Najednou o něm věděli všichni.“
V listopadu vstoupí do kin film Její tělo pojednávající o dramatické kariéře Andrey Absolonové, která po zranění vyměnila dráhu olympijské sportovkyně za úspěch v pornografickém průmyslu.
Provozovatelé kina Scala teď uvažují třeba nad tím, jestli by mohli hrát ve spodní části foyeru, zjednodušeně řečeno na schodech. Bylo by to příznačné, Scala je má totiž ve svém logu.
Podobně jako řada jiných sci-fi dneška vykresluje maďarský animovaný film postkatastrofickou budoucnost Země jako ostrovy života soustředěného do určitých oblastí. Zbytek planety je poušť.
Režisér Nakonečnyj během loňského prestižního festivalu v Cannes vyvolal kontroverze, když za účelem upozornit na pokrytectví filmového průmyslu přišel na červený koberec za zvuků sirén.
Český film Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka se věnuje přijímání intersexuality a morálce korporátního světa. Baťu ukazuje jako byznysmena, který se neštítí „ohýbat“ věci ve prospěch vlastního obchodu.
Temná detektivka v kulisách baťovské továrny uprostřed Vysokých Tater. A k tomu témata intersexuality, kolonizace, nečistých politických her či dramat v manželském vztahu. To všechno je film Úsvit.
Režisérka Jaione Cambordaová se v sobotu stala první Španělkou, která získala Zlatou mušli, hlavní cenu na mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu.
Problémy Evropy se proměňují, ale dilemata, která to přináší, se mění pozoruhodně málo. Filmy Jean-Pierra a Luca Dardennových tak zatím takřka nestárnou.
Polský film v režii Agnieszky Hollandové o uprchlících z Běloruska budí v polské veřejnosti silné emoce. Podle některých politiků je protipolský, prezident prohlásil, že do kina na něj chodí prasata.
Scenáristé se mají vrátit ke své práci během středy. Sami ještě budou hlasovat o ratifikaci dohody, ale odvolání stávky jim umožní během tohoto procesu pracovat, uvedl odborový svaz.
Soud ve Varšavě v úterý zakázal ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, aby se vyjadřoval k osobě i dílu režisérky Agnieszky Hollandové a používal přitom přirovnání ke zločinným režimům.
Do českých kin vstupuje polský Chléb a sůl. „Nikdo není vůči násilí imunní. Rádi si to o sobě myslíme, ale není to tak,“ přibližuje snímek v rozhovoru pro Radiožurnál jeho režisér Damian Kocur.
Odbory požadují od hollywoodských studií zlepšení finančního ohodnocení scenáristů a také stanovení pravidel pro používání některých nových technologií, například umělé inteligence.
Herec Marek Vašut se poprvé objevil ve filmu, když mu bylo pět let. Zahrál si i v několika zahraničních snímcích. Jak se za ta léta v showbyznysu změnil jeho přístup k herectví?
Doma v Polsku, kde se schyluje k parlamentním volbám, film Hranice Agnieszky Holllandové čelí tvrdé kritice. Tamější ministr spravedlnosti film přirovnal k nacistické propagandě.
„Šedesát let u nás nevznikla žádná velká sci-fi, a kdyby se nám film Bod obnovy nepovedl, třeba by zase dalších šedesát let žádná sci-fi nevznikla,“ soudí Robert Hloz. Film jde do kin ve čtvrtek.