Bude děsivé sledovat, jak to hudební scénu v Berlíně zasáhne, říká zpěvák kapely The Flavians
Zrušení všech koncertů po vydání debutového alba může být pro jakéhokoliv hudebníka existenční otázkou. The Flavians si to teď se svou novou deskou Ordinary People in an Ordinary World vyzkoušeli na vlastní kůži. O tom, co současná kulturní krize bude znamenat pro hudební scénu v Berlíně a i pro samotnou kapelu, mluvil v rozhovoru její frontman Liam Blomqist.
I když tato alternativní popová kapela funguje v Berlíně, ani jeden z jejích čtyř členů z Německa nepochází. Ve složení Češka, Brit a dva Švédové si za své krátké působení už stačili zahrát například na jednom z nejslavnějších evropských festivalů Glastonbury nebo společně vystoupit v kolínské Live Music Hall s kapelou Catfish and the Bottleman.
Ministr musí sehnat na pomoc kultuře víc. ‚Miliarda je startovací částka,‘ říká kritik z Respektu
Číst článek
Berlín je město, které svou hudební, zejména klubovou scénou hodně známé. Jak si myslíte, že se na jeho kulturním životě současná krize podepíše? Je to pro vás jako pro kapelu existenční riziko?
To je dobrá otázka. Rozhodně je to velký problém. A to samozřejmě nejen pro nás, ale v podstatě pro všechny hudebníky tady. My máme v jednom ohledu i docela štěstí, protože si většinu věcí nahráváme sami. Díky tomu i něco ušetříme. Ale největší problémy se teď rozhodně pojí s naším debutovým albem, které jsme před nedávnem vydali.
Chtěli jsme s ním jet tour a ukázat ho co nejvíce lidem, což teď bohužel nejde a asi dlouho nepůjde. Je smutné o tom vůbec přemýšlet. Tady v Berlíně se obecně přes rok odehraje hodně koncertů, ať už velkých nebo menších klubových. Myslím, že až se hraní zase povolí, bude dost děsivé sledovat, kolik klubů nebo koncertních hal, i těch úspěšnějších, to zasáhne a kolik jich třeba i muselo skončit.
Není to bohužel jen vaše tour, která se ruší, ale přidává se i řada letních festivalů, o kolik akcí tedy celkově přijdete?
Byla to složitá situace, protože většina koncertů v rámci tour už byla domluvená a rušit to bylo náročné. Měli jsme i pár skvělých nabídek zahrát si před velkými kapelami a i tato vystoupení se musela zrušit. Nevím už kolik jich přesně bylo, přibližně šest nebo sedm. V létě jsme měli jet hrát do Švédska a Velké Británie, kam nás pozvali na pár festivalů. Místo toho asi začneme pracovat na nové desce, abychom byli připraveni na to, až zase budeme moct hrát normální koncerty.
Řada interpretů přesouvá své koncerty na internet nebo dělají pro své fanoušky jiné programy, co děláte o vynucené koncertní pauze vy?
Myslím si, že je skvělé, když to muzikanti dělají, ale jak jsem řekl, spíš se budeme pracovat na nové desce. Fanouškům v tuhle chvíli ale nabízíme třeba výrazně levnější „merch“, aby s námi byli alespoň tímto způsobem, když se nemůžeme vidět na koncertech. Nám to samozřejmě také dost pomůže.
Zemřel kontrabasista a textař Dušan Vančura. Členovi skupiny Spirituál Kvintet bylo 82 let
Číst článek
Mluvil jste o zrušených koncertech ve Švédsku, kde situaci teď už sice řeší více než na začátku, stále tam ale opatření nejsou tak přísná. Některé kapely, které mají švédské členy, jako máte vy, by to možná řešili tak, že by se prostě přesunuli do Švédka a zkoušeli tvořit tam. Přemýšleli jste o tom?
Samozřejmě, že bych, jakožto muzikant, chtěl hrát a dělat hudbu co nejvíc, ale rozhodně v tuto chvíli považuji za důležitější, abychom si vzájemně pomáhali a tu krizi společně překonali. Švédským přístupem jsem trošku zklamaný. Zdá se mi, že všechny jejich kroky přicházejí pozdě a k situaci přistupují trochu naivně. Přemístit se tedy do Švédska a hrát tam, i když je ten problém pořád aktuální by bylo podle mě nezodpovědné.
Kdybyste měl hudbu The Flavians popsat někomu, kdo kapelu vůbec nezná, co byste řekl?
To je dobrá otázka, vlastně jedna z nejtěžších. Inspiraci nejvíce čerpáme z hudby kapel 60. a 70. let, jako jsou Beach Boys nebo Beatles. Vezmeme si z toho období to, co nás baví a pak s tím zkoušíme různě experimentovat v duchu současné hudby. Snažíme se tomu najít hlavně ten správný zvuk.
Jak na tento styl reaguje berlínské publikum?
Hudební scéna je v Berlíně hodně stylově různorodá. Je tu místo pro každého, lidé jsou tu hodně otevření novým věcem. Pochopitelně, že se našel někdo, komu se to nelíbí, jako u všeho jiného. Ale prostor pro tento styl tu rozhodně je. Ohlasy máme dobré a hodně lidem se to, co děláme, líbí. Jsem za to rád.
Vaše debutová deska, kterou jste zmínil se jmenuje Ordinary People in an Ordinary World, v překladu něco jako Běžní lidé, v běžném světě. Kdo jsou tihle lidé?
Tohle slovní spojení za mě reprezentuje to, že se v normálních věcech snažíme hledat věci pro nás nenormální. Snažíme se tam vyprávět příběhy každodenního života, které se dějí úplně každému, jako něco, co není samozřejmé. Člověk si to ale samozřejmě může vyložit jak chce.
