Antonín Dvořák ji rozpracoval, umělá inteligence dokončila. Poprvé skladba zazní v Rudolfinu

Umělá inteligence AIVA dokončila skladbu, kterou Antonín Dvořák rozepsal před více než sto dvaceti lety. Závěrečná část třídílné skladby zazní v přímém přenosu Českého rozhlasu Vltava z Rudolfina už tento pátek 15. listopadu. Na jakém principu umělá inteligence pracuje a kde jsou její limity?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Antonín Dvořák potrápil umělou inteligenci | Zdroj: Profimedia

Nově vzniklá třívětá skladba s titulem AIVA/Antonín Dvořák: From The Future World symbolicky odkazuje na skladatelovu 9. symfonii zvanou Novosvětská. Nositelem autorských práv je právě umělá inteligence vytvořená lucemburskou firmou AIVA Technologies.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se vybírala Dvořákova nedokončená skladba pro umělou inteligenci a co na výsledek říkají hosté ArtCafé?

„Chtěli jsme najít ve Dvořákově tvorbě dílo, které by dokončila umělá inteligence, protože to, co je v archivech, lidi nikdy neuslyší. A to nám bylo líto, Dvořák byl nesmírně tvořivý,“ popisuje počáteční motivaci spoluautor projektu Richard Stiebitz z komunikační agentury.

První větu premiéroval letos na jaře přední český klavírista Ivo Kahánek v Bruselu. Druhá část zazněla v létě v rámci koncertu PKF – Prague Philharmonia a kapely Vypsaná fixa na festivalu Rock for People. Třetí část bude mít premiéru v pátek 15. listopadu v orchestrálním cyklu PKF – Prague Philharmonia v Rudolfinu pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma.

Jako člověk

AIVA komponuje podobně jako člověk – pomocí neuronových sítí. „V minulosti nasála 30 000 partitur celé řady významných hudebníků, umělců a skladatelů. Na této obrovské databázi staví model hudby, kterou skládá. AIVA vytváří něco, čemu říkáme obohacený notový záznam, který obsahuje kromě not různé další souvislosti tvorby a třeba také nálady a emoce. Systém pak zkouší, podobně jako člověk, rozvinout nějak motiv a sám sebe pak opravuje, podle toho, jestli se mu to líbí, nebo nelíbí,“ přibližuje Stiebitz. „Překvapilo nás, že AIVA zatím neumí instrumentaci pro celý orchestr, ale umí velmi dobře udělat čtyřhlas,“ doplňuje druhý z autorů a firemní kolega Filip Humpl.

„Umělou inteligenci bereme jako velmi inteligentní lopatu. “

Filip Humpl

„Sám si představuju prapradědu, jak naprogramuje algoritmus a pak jde na pivo a nechá nějaký program, aby zpracoval jeho hudební myšlenky. Nakonec řekne, jestli je to dobré, nebo špatné,“ zamýšlí se prapravnuk slavného skladatele Petr Dvořák.

Důležitou složkou ale zůstává interpretace, přiznává Richard Stiebitz: „Výstupy v MIDI byly docela pokročilé, ale pořád se jednalo spíš o technickou hudbu. Teprve interpretací se do ní dostává lidský rozměr. Teprve tam začíná být podle mého názoru hudba opravdovou hudbou.“

Dvořákova originalita

„Antonín Dvořák nebyl typ inovativního skladatele v tom smyslu, že by vytvářel nové hudební směry a formy. Invenční byl spíš co se týče skladby uvnitř konkrétní formy,“ přibližuje ředitelka Muzea Antonína Dvořáka Veronika Vejvodová.

AIVA zpracovávala partitury 115 Dvořákových opusů asi měsíc: „Bylo to pro ni poměrně složité, protože Dvořákova hudba není tak predikovatelná jako jiná,“ vysvětluje Stiebitz. Samotné komponování trvalo týden, přičemž podle zadání měl být výsledek co nejvíce originálním dílem počítače s minimálním vlivem člověka.

Vývoj myšlení

Veronika Vejvodová ale upozorňuje, že komponování není pouze technická záležitost. „Otázkou je, jak počítač dovede zhodnotit hudební formu, protože těch je uvnitř jedné skladby velmi mnoho. Další věc je vytvoření druhé a třetí věty. Třívětá skladba, která má řád v rámci komunikace svých jednotlivých částí. To počítač zřejmě dovede trochu pochopit u jiných skladeb, které mají tři části, ale je otázkou, jak to funguje, pokud dostane pouze první část. Hudební myšlení skladatele se vyvíjí, vnímá různé podněty a zraje jako člověk. Jak si ale počítač poradí s materiálem z různých období? Podle mě z toho musí být mišmaš, když počítač neví, co je z jakého roku a co může použít,“ namítá.

„Hudební myšlení skladatele se vyvíjí. Počítač má ale díla z různých časových období, podle mě z toho musí být mišmaš. “

Veronika Vejvodová

„Jasný názor na to nemám. Zajímá mě to z technického hlediska. Po hudební stránce přiznávám, že jsem ani neslyšel všechny Dvořákovy skladby. Kdyby mi někdo pustil skladbu Antonína Dvořáka, možná by mě nachytal, protože bych ji třeba nepoznal. Nemohu tvrdit, jestli tam Dvořák je, nebo není slyšet, ale mně se ta skladba líbí,“ uzavírá Petr Dvořák.

Jedna z prvních kompozic vytvořených výhradně počítačem vznikla už v polovině 50. let, průlom ale nastal v roce 1980, kdy skladatel a profesor Kalifornské univerzity David Cope vyvinul systém nazvaný EMI, který dokázal na základě analýzy existujících děl vytvořit novou skladbu. V současnosti je hudba vytvářená umělou inteligencí nebo reprodukovaná virtuálními zpěváky rychle se rozvíjejícím odvětvím a prostorem pro experimenty.

Petra Kultová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme