Co dunělo na párty u Osečku? Tvrdit, že techno, je jako zaměňovat Bowieho s Vondráčkovou

Akci u Osečku z minulého týdne média označovala jako 'ilegální technopárty' či sraz 'technařů', na níž z reproduktorů 'dunělo techno'. Pojmenování šířené novináři přitom není přesné, realita je o něco složitější. Na louce poblíž Poděbrad se totiž hrálo především freetekno, jeden z mnoha subžánrů techna.

Tento článek je více než rok starý.

Oseček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nelegální párty u Osečku na Nymbursku.

Nelegální párty u Osečku na Nymbursku. | Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Techno je nejrozšířenější větev elektronické hudby, která vznikla v 80. letech v americkém Detroitu, odtud zavedený výraz detroitské techno.

Mezi jeho průkopníky patří DJové a producenti Juan Atkins, Kevin Saunderson a Derrick May. Ze Spojených států se techno postupně rozšířilo do Evropy, zmutovalo a rozvětvilo se do nepočítaně dalších směrů.

Pořadatel ilegální párty: Musela proběhnout, lidé se těšili. Majiteli louky jsme nabídli peníze

Číst článek

Nic tak není vzdálenější realitě, než představit si současnou technoscénu jako partu mládeže poskakující u reproduktorů kdesi na louce.

Tento elektronický žánr je dnes podobně rozmáchlý jako například pop. A v jeho případě také nelze házet do jednoho pytle Helenu Vondráčkovou a Davida Bowieho. A právě to česká veřejnost dělá.

O technu se přednáší na univerzitách, píšou se o něm knihy. V Berlíně bude mít muzeum a hvězdy dnešního techna jako Carl Cox, Sven Vath nebo Richie Hawtin berou za svá vystoupení po celém světě statisícové honoráře a létají na ně soukromými tryskáči.

To, pod čím si velká část české veřejnosti představuje techno, je však pravým opakem.

Řeč je o freeteknu, jednom z mnoha podstylů techna. I když vycházejí ze společných kořenů, freetekno se od techna liší především v těchto aspektech:

  • Freetekno DJs na svá vystoupení nelétají tryskáči, ale nejčastěji kočují dodávkami, autobusy či nákladními vozy naloženými hudebním aparátem a dalším vybavením, díky němuž mohou uspořádat párty prakticky kdekoliv. Těmto skupinám se říká soundsystémy (anglicky tribes - kmeny). U nás jsou to například Oktekk, Cirkus Alien, Mayapur, Strahov, NSK a mnoho dalších.
  • Freetekno jako hudba je agresivnější (tvrdší, rychlejší). Jestliže techno tepe v rozmezí 120-160 BPM, freetekno na 160 BPM začíná (vysvětlení, co je BPM, najdete níže v boxu, pozn. red.). Freetekno je hudebně jednodušší než techno, nemá například příliš harmonií. Techno na rozdíl od freetekna obsáhne škálu od poslechové až k taneční hudbě.
  • Freetekno je i svébytnou subkulturou, stojí výhradně na DIY principech (Do It Yourself - Udělej si sám) a snaze vyčlenit se z konzumní společnosti. Teknivaly a menší freetekno akce pod širým nebem pořádané soundsystémy jsou nevýdělečné, vstupné na nich nevybírají vůbec, nebo je dobrovolné. Náklady se hradí například  z prodeje pití na barech.
  • Techno scéna zejména v době sociálních sítí stojí až na přehnané sebeprezentaci DJů hrajících na pódiích osvětlených jako pro rockové kapely. Freetekno je naopak anonymní - DJe často zakrývá mohutná hradba reproduktorů a tanečníci ho tak vůbec nevidí.

Freetekno scéna přišla z Velké Británie, kde vznikla v první polovině 90. let díky soundsystému Spiral Tribe. Na konci 80. let 20. století, kdy do Evropy pronikala taneční hudba z USA, se místo freetekna používal výraz rave party (rave - šílet, bouřit).  

Na ostrovech ale v roce 1994 tyto akce zakázal přísný zákon a 13 členů Spiral Tribe skončilo za mřížemi. Soundsystém se proto přesunul do Evropy, kde uspořádal celou řadu free parties. U nás byl jako první Teknival, který se od roku 1999 konal pod názvem CzechTek. První české soundsystémy vznikly ve druhé polovině 90. let, jejich boom přišel po roce 2000.

I když hudebně těmto akcím dominuje právě freetekno, ke slyšení je na nich i klasické techno, a další  žánry jako jungle, drumandbass, reggae nebo hip hop.

K tvorbě dnes stačí počítač

Na rozdíl od akustické hudby používají tvůrci techna (stejně jako tvůrci jiných elektronických subžánrů) místo klasických hudebních nástrojů k tvorbě zvuků syntezátory (pomocí syntézy tvoří nové zvuky), drum machines (bicí) nebo samplery (pomocí nich se dají nově aranžovat již vytvořené zvuky). Dnes všechny tyto nástroje obsahují specializované počítačové programy, k tvorbě elektronické hudby tak de facto stačí počítač. Techno stojí na výrazném opakujícím se rytmu od 120 do 160 bpm. (BPM = Beats Per Minute, údery za minutu).

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme