Jako liberální člověk mám z xenofobního vedení společnosti strach, říká Dan Bárta
„Populisté, bývalí komunisté nebo bezcitní podnikatelé. Potenciál obrovského nebezpečí ve společnosti mě děsí," tvrdí o stavu společnosti muzikant Dan Bárta, host nedělní Osobnosti Plus a Barbory Tachecí.
„Zatím to ještě jde, ale je otázka, co ve věci svobody přinesou dny příští. A do jaké míry potenciál obrovského nebezpečí, které tady je – tedy otevřených rasistů, xenofobů a populistů ve vedení společnosti, bezskrupulózních podnikatelů ve vedení společnosti a navrátivších se komunistů ve vedení společnosti, to celé pod jednou vlajkou: dáme vám, co chcete, stačí, když budete držet hubu – svobodu ovlivňuje. Z toho jako liberál a člověk, který se zabývá svobodnou tvorbou, strach mám,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus.
„Obávám se, že si toho pro samou práci nevšimnu. A pak už bude pozdě, protože nemohu vidět do logiky a struktury státní správy. Zabývám se muzikou, starám se o rodinu a mám spoustu obyčejných starostí jako ostatní lidé. Může se stát, že se za rok dozvím, že je všechno v loji, a poznám to podle toho, že nějaké věci už nepůjdou, svoboda slova se změní v dehonestaci a tak dál,“ přemýšlí Bárta nad obsahem svobody a demokracie.
Vkus je díky dostupnosti hudby daleko méně sociálně svázaný, říká rektor a muzikolog Mikuláš Bek
Číst článek
Muzikál byla nejlepší učednická léta
„Nelákají mě muzikály, protože jsem rezignoval na herecké, jevištní pojetí hudby. Zabývám se většinou autorskou tvorbou a rád si vybírám spolupracovníky, pokud je to tvorba interpretační. Osvobození se znamená, že dělám rád, co chci a s kým chci. A raději v malé partě,“ říká zpěvák o tom, proč už nepřijímá muzikálové role.
„Proti muzikálům a celým rokům nemůžu říct křivého slova. Byla to nejlepší učednická léta, celkem sedm let. Užil jsem si mladost, našel si spoustu přátel a spoluhráče do budoucna a znamenalo to pro mě start kariéry, o kterém většina lidí z branže sní,“ dodává.
„Neumím si ale představit takové dílo, které by mně někdo nabídl a ono by mě zlomilo do té míry, že bych začal zkoušet muzikál. Je to určitá nedůvěra vůči českým autorům. Je to opereta se vším všudy: klišé, nízký žánr, kde jde většinou jen o efekt, a ne o sdělení pocitu. A pak vzdálenost mé současné práce od muzikálu je tak velká, že si nemyslím, že bych ji byl ochoten ve své momentální zatuhlosti překonávat. Mé ne muzikálu vnímám jako definitivní,“ uzavírá téma Dan Bárta.
