Festival Melt: železné město, které nikdy nespí

Ferropolis je malý areál na poloostrově u jezera Gremminer hodinu jízdy autem na sever od Lipska. První návštěva ohromí snad každého. Industriální prostředí bývalého hnědouhelného dolu nabízí k letnímu festivalu s taneční hudbou skvělou kulisu. Neusínající ruch má své kouzlo.

Ferropolis / Německo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když projíždíte okolními vesnicemi, míjíte větrné mlýny, na jedné straně s výhledem na rozlehlá jezera, na druhé straně s poli a hospodářskými usedlostmi, říkáte si, jak to bude v legendárním Ferropolisu vypadat. Areál je daleko lépe schovaný než Dolní Vítkovice, kde vás před příjezdem na Colours vítají tovární haly a čadící komíny.

Skanzen osamocený na poloostrově malého jezera je navíc v současnosti pro potřeby festivalu přetransformován na jednotvárný organismus. Život se tu zastaví až pozdě ráno po svítání, kdy se pod vybranými pódii pohybuje stále několik stovek až tisíc tanečníků. Ferropolis je malé a konzistentní město. A i když se dramaturgie dvou hlavních stagí cílená na nejširší publikum odlišuje od zbytku tanečních scén, vše je propojené. Vše tepe v jednom rytmu.

Masters of Rock skončil. Začátek festivalu narušil ozbrojený muž, přesto si pořadatelé průběh pochvalují

Číst článek

Není to jen tím, že je areál malý a od hlavního pódia se dostanete do všech koutů do pěti minut a nejvíce kroků tak našlapete při tancování. Svůj podíl na tom mají i projekce, komplexní osvětlení, ohně, které šlehají z obřích těžařských strojů, jednotná forma stánků seřazených v občerstvovací zóně, nebo jasné rozdělení scén, jejichž ozvučení se překrývá jen minimálně.

Pokud se o něco podobného snaží organizátoři Colours, mají ještě co dohánět. Ostravský festival má velký potenciál, v některých částech programu mu ale chybí souhra a lepší práce s prostorem. Další devízou Meltu je práce s reklamami. Podobné festivaly se neobejdou bez sponzorů, tady jsou k vlastnímu prospěchu zmíněni s citem, loga a stánky nejsou primárním objektem, který návštěvník sleduje. Ani tady nechybí taneční parket tabákové firmy, nad kterým zní diskotékové hity. Můžete se mu ale elegantně vyhnout, o jeho existenci skoro nevíte.

Masové umění festivalu Pohoda: Solange a alt-J si vás dokážou získat i s málem

Číst článek

Melt je oproti Colours sotva poloviční. Ve svém line-upu postrádá výrazné zastoupení velkých hvězd. Alespoň těch, které zná „každý“. Naopak tu dostávají prostor na největším pódiu hudebníci, kteří u nás vystupují v klubech Roxy, Divadlo Archa nebo Palác Akropolis. Zájem roste s přibývající hodinou a po desáté hodině je v hledištích plno. U stage Big Wheel nebo na pláži Gremmin je hlavní čas ještě o pár hodin posunutý, protože se tu končí až se svítáním. A komu nestačí program do sedmé ranní, ten se přesune na Sleepless Floor, kde se, jak název napovídá, nespí.

Někdo má v plánu celý Melt protancovat na techno a house, pořád je tu ale většina, která si poslechne „popovější“ hudbu. Vycházející hvězda Maggie Rogers si poprvé ve své kariéře užívá hlavní stage, Bonobo dokáže vedle Die Antwoord přitáhnout největší publikum. Glass Animals dokazují, že od svých prvních vystoupení se posunuli o dvě třídy výš a utáhnou i hlavní večerní čas.

Disco v podání Hercules & Love Affair nebo Soulwax roztančí i ty, kteří o nich nikdy neslyšeli. A Kamasi Washington nabídne hodinku vytříbeného současného jazzu. Phoenix zase předvedou, jak má znít a vypadat pop-rocková show v roce 2017. A to i navzdory absenci zrcadlové stěny, která je na aktuálním turné za zády doplňuje - na její zavěšení bohužel nebyl prostor. Na rozdíl od jiných festivalů tu žánrový rozptyl nepřekáží a jednotlivá vystoupení dávají ve víkendovém schématu smysl a skvěle se doplňují.

Je to jako mandala, po konci cítím prázdno, říká o Colours of Ostrava duše festivalu Holušová

Číst článek

Melt festival oslavil letos dvacet let. Žádné velké fanfáry a proudy barevných konfet. O ty se raději postarají sami návštěvníci, kteří po sobě každou chvíli rozhazují nastříhané barevné papírky. Představivosti se nakladou meze ani u kostýmů a množství třpytek na obličeji.

I když se zdá být Melt na první pohled alternativní zábavou, stojí spíš na půl cesty mezi berlínskými kluby a akcemi zaměřenými na rádiového posluchače. Jelikož postrádá festival pevné zázemí, svůj vlastní život mají i kempy. Někteří osadníci jsou vybaveni dokonce lépe než na rodinnou dovolenou. Klidně si postaví mezi stany vlastní polní kuchyni. Ti tu rozhodně poprvé nebudou. Ten pocit, kdy ale prvně vidíte Ferropolis na vlastní oči, ten zažije každý jenom jednou. A stojí za to.

Ondřej Bambas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme