Přežili čelní srážku autobusu, bubeník přišel o nohu. Po téměř čtyřech letech poprvé koncertovali

Americké hardcorové kapele The Ghost Inside se začínalo dařit. Rok po vydání jejich čtvrtého a nejúspěšnějšího alba se ovšem život každého člena kapely převrátil naruby. Jejich autobus se na dálnici v Texasu čelně střetl s kamiónem. Oba řidiči zahynuli, bubeník přišel o nohu, kytaristovi museli lékaři amputovat několik prstů. Přesto se nevzdali a po třech letech a osmi měsících zahráli první koncert.

Los Angeles (Kalifornie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kapela byla zrovna na turné po Spojených státech, chystala se do Austrálie. Nad ránem, 19. listopadu 2015, se ale jejich autobus u texaského města El Paso čelně střetl s kamiónem. Oba řidiči na místě zahynuli.

„Všichni jsme spali a najednou jsem se vzbudil v troskách. Vzbudil jsem se, byl jsem venku, cítil jsem dieselové výpary. Samozřejmě dezorientovaný. Pamatuji si, jak jsem slyšel své přátele křičet, některé blíž, jiné dále. Když jsem si konečně uvědomil, že jsme měli nehodu, tak se mi začal zrychlovat dech. Ležel jsem na zádech, kouknul se na svou nohu a viděl, že byla úplně rozlámaná. Nic jsem necítil.“

Těmito slovy popsal v lednu 2016, se stále fixovanou pravou rukou, krunýřem a na vozíku, nehodu bubeník kapely Andrew Tkaczyk. To on neštěstí odnesl nejvíce. Lékaři mu museli amputovat pravou nohu, měl zlomená žebra, páteř a těžce pohmožděné rameno. Deset dní byl v komatu.

Ostatní na tom ale nebyli o moc lépe. Zpěváka Jonathana Vigila a kytaristu Zacha Johnsona transportoval do nemocnice vrtulník v kritickém stavu. Johnson přišel o dva prsty na noze, měl zlomenou stehenní kost i pánev.

„Po více než čtyřech měsících mi lékaři umožnili dát váhu na levou stranu. Moje první kroky byly horší, než se zdá,“ napsal na twitter v březnu 2016. Celkově si prošel třinácti operacemi, včetně zaníceného šroubu v jeho pravém kolenu. Ostatní členové kapely taktéž utrpěli vážná zranění.

Kapele se přitom před tragickou nehodou začínalo dařit. Podepsali smlouvu s prestižním hudebním vydavatelstvím Epitaph Records. Jejich deska Dear Youth se umístila v Billboard hitparádě 200 nejprodávanějších desek ve Spojených státech na 63. místě. V červnu 2015 se také v rámci světového turné zastavili v pražském Lucerna Music Baru. Jejich video k písni Engine 45 má téměř 7,9 milionů zhlédnutí na YouTube.

Neštěstí ale jakékoli další plány zhatilo. Nejprve se bubeník Tkaczyk musel naučit chodit. Dalším problémem bylo, jak znovu začít hrát. S protézou to totiž nešlo – nedokázal ovládat dvojšlapky, protože měl příliš pomalé reakce. Nakonec tak jeho otec bicí upravil tak, aby mohl hrát bez ní.

„Bezpochyby bylo posledních dva a půl roku nejhorším a nejtemnějším obdobím, které jsem zažil. Občas jsem to chtěl prostě vzdát,“ napsal bubeník. „Ale něco uvnitř mi pořád připomínalo, abych se nevzdával. Abych se stal někým, kým bych se jinak nikdy nestal,“ přispěl tehdy na instagram.

Nakonec se mu podařilo kompletně přizpůsobit bicí a po téměř třech letech od nehody napsal, že se cítí, jako kdyby měl obě nohy. „Ne, nebude to nikdy 100% stejné, ale s pomocí táty a dalších úžasných lidí jsem zatraceně blízko.“ A uzdravili se i další členové kapely, takže spolu mohli začít opět zkoušet.

Nakonec se kapela postavila před fanoušky po třech letech a téměř přesně osmi měsících. Na venkovní koncert bylo k dispozici 8 tisíc lístků. Lidé je vyprodali během pěti minut, uvedla kapela.

The Ghost Inside ke koncertu napsali, že to může být jejich poslední koncert, nebo první z další stovky. I přes nejistotu, co bude dál, si jak kapela tak fanoušci koncert užili. Alespoň dle ohlasů

„Jestliže nejsme ta nejvíc milovaná kapela na světě, tak se tak určitě cítíme,“ řekl podle serveru Loudwire zpěvák Jonathan Vigil na začátku koncertu.

„Po nějakém čase se můžu ohlédnout po tom, co jsem právě zažil. Jasně lze říct, že nic mě nedojalo víc, než příběh těchto lidí,“ napsal jeden z účastníku na twitteru.

Kapela posléze poděkovala všem fanouškům, kteří je podporovali. „Nás deset: nezastavitelní a nepřemožitelní,“ napsala kapela k fotce po devadesátiminutovém koncertu. „Minulá noc prokázala, že život může být těžký, ale nás nepřemůže.“

Za bicími bez protézy seděl i Andrew Tkaczyk. „Vždycky může být hůř. Vždycky je někdo další, kdo si prošel něčím daleko horším, intenzivnějším a je prostě potřeba soustředit se na pozitiva a život. A dostanete se z toho,“ napsal dříve.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme