OBRAZEM: Hudební meditace Ivy Bittové připomněla oběti terezínského rodinného tábora v Osvětimi

Ve Velké dvoraně Veletržního paláce v pondělí večer vystoupila zpěvačka a houslistka Iva Bittová. V hudební meditaci s názvem Cesta připomněla 77. výročí druhé vlny vyhlazování terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Tam během dvou červencových nocí zahynulo přes 3500 českých židů. Vedle hudebního vystoupení byl během večera vyhlášen také vznik nové státní příspěvkové organizace Památník ticha.

FOTO Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Památník ticha podepsal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) na konci května. Organizace převezme aktivity obecně prospěšné společnosti, která dosud v objektu bývalého pražského nádraží Bubny pod stejným jménem upozorňovala na židovské transporty.

Právě rekonstrukce nádražní budovy, která bude sloužit jako muzeum holokaustu, má být jedním z prvních projektů.

Tradiční pietní akce připomněla letos v březnu první etapu vyhlazení terezínského rodinného tábora. V noci z 8. na 9. března 1944 přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa.

O Památník ticha v pražských Bubnech se bude nově starat ministerstvo kultury, oznámil Zaorálek

Číst článek

Mezi 10. a 12. červencem 1944 zahynulo zbylých 3500 vězňů. Do tábora v Osvětimi - Březince s označením BIIb bylo mezi zářím 1943 a květnem 1944 převezeno 17 500 českých Židů z Terezína.

Na podzim chce Památník ticha vzpomenout na 80 let od zahájení židovských deportací a založení ghetta Terezín. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze chystá například výstavu fotografií Pavla Diase nazvanou Torzo, vzpomínky pro budoucnost, která bude k vidění v bubenské nádražní hale a v Domě U Černé Matky Boží.

Rodinný tábor, který vznikl pro Židy z terezínského ghetta, byl vybudován v září 1943. Nacisté ho využívali k propagandě, chtěli zachovat fikci, že lidi v táboře čeká běžný život. Židé nosili civilní oblečení, mohli psát dopisy a dostávat balíky. Podle vzpomínek spisovatele a překladatele Pavla Stránského tato sekce tábora měla posloužit jako alibi, když se objevily zprávy o organizovaných masových vraždách v Osvětimi.

Každý transport měl zůstat v táboře šest měsíců a pak zemřít v plynových komorách. Zplynované měli nahradit další vězni, aby případná komise Mezinárodního červeného kříže zjistila, že jsou vězni v „dobrém“ stavu.

René Volfík, jok, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme