‚Pro nás první vlna ještě neskončila.‘ Světová turné se odkládají a promotéři končí na úřadech práce
Koncerty významných zahraničních hudebníků, kteří za normální situace vyprodávají desetitisícové haly, nebudou v Česku nejspíš ani příští rok. Mnozí z nich totiž právě v těchto týdnech přesouvají svá už naplánovaná světová turné na rok 2022. Čekají na celkové zklidnění situace ve světě, případně na vakcínu proti novému koronaviru. Turné o rok odložil například už skladatel Hans Zimmer. Zahajovat ho měl v půlce února příštího roku v Praze.
Zimmer není jediný hudebník, který celosvětovou nebo evropskou šňůru o rok odkládá. Připojují se další a důvodů je hned několik. Velké koncerty pro více než deset tisíc lidí se můžou konat jen v rámci světového nebo evropského turné. A pokud se situace ve světě kolem pandemie koronaviru nezlepší, kapely ani zpěváci nebo zpěvačky zvučných jmen nikam nevycestují.
„Je s tím spojená dlouhodobá logistická práce a na světě neexistuje pojišťovna, která by turné pojistila. Mnozí už si bookují data na rok 2022,“ říká výkonný předseda Asociace hudebního průmyslu a zároveň šéf agentury Live Nation Robert Porkert.
Jaro příštího roku je tak podle něj škrtnuté a nad létem se vznáší, co se týče velkých koncertů, otazník.
Čekání na vakcínu
Podle Porkerta – a jeho slova potvrzuje i tour manažer zahraničních skupin Martin Bistrai – řada umělců opravdu čeká na celosvětové zavedení ověřené vakcíny proti nemoci covid-19.
Xindl X přesouvá svůj lednový koncert v 02 Areně. Kvůli epidemii vystoupí až v listopadu 2021
Číst článek
Scénář, kdy kapela přijede na jedno místo a všichni diváci se nechají na místě do pěti minut otestovat na koronavirus, je zkrátka nereálný.
Fanoušci hudebních kapel, jejichž koncerty už byly přeložené z letoška na příští rok, by se tak měli připravit i na možnost, že své oblíbence uvidí až za hodně dlouhou dobu.
Třeba skupiny Limp Bizkit nebo The Offspring mají už také pro jistotu zarezervovaná data na rok 2022. Zatím ale stále doufají, že dorazí příští léto.
Sedm měsíců na nule
Pracovní život promotérů pořádajících zahraniční koncerty a všech, kteří v tomto oboru pracují, ať už to jsou technici, zvukaři, tour manažeři nebo provozovatelé klubů, se zastavil v březnu. Od té doby jsou na nule. Jak sami říkají, pro ně první vlna ještě neskončila. Mnozí z nich si museli najít jinou práci nebo jsou na úřadech práce.
Martin Bistrai, který několik let až do letošního února vozil po světě třeba americkou kapelu Black Lips nebo zpěváka Nicka Waterhouse, teď dělá na částečný úvazek u filmu. Jeho příjmy z kultury totiž klesly o 90 procent. Na jaře požádal o dotace od ministerstva kultury 500 korun na den, teď to udělá znovu.
„Je to ale takový padák, který brzdí dopad, aby nebyl tak tvrdý. Otázkou ale je, kolik lidí ten dopad přežije,“ dodává Bistrai. Jak vypadá jeho život tour manažera, si můžete poslechnout v červnovém podcastu Kulturní vývar.
Hra o čas
Z Asociace hudebního průmyslu, která vznikla teprve nedávno a sdružuje více než 30 subjektů, zatím podle Porkerta nikdo nedostal z první vládní výzvy COVID-Kultura žádné peníze. Mluví o promotérech, kteří od června žádali pokrytí zmařených nákladů.
Kapela Lake Malawi, známá z Eurovize, hostila na chatě v Beskydech další Koncert pro jiné myšlenky
Číst článek
„Možnost uplatnit se a zaregistrovat byla poměrně komplikovaná, a pokud vím, tak za celou Asociaci hudebního průmyslu ještě finanční plnění neproběhlo v žádném případě. Pár případů už se řeší, někomu se ministerstvo průmyslu už ozvalo s nějakými dotazy, ale myslím si, že to zpracování je velmi pomalé.“
Porkert tak doufá, že v druhé výzvě, kterou vláda spustí tento čtvrtek 22. října, budou hodnotitelé žádostí jednat rychleji, protože krize u nich už trvá dlouhých sedm měsíců. Zároveň je rád, že druhý program COVID-Kultura bude širší a měl by pokrýt i fixní a kontinuální náklady.
Schváleno 18 z 237 žádostí
Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že příjem žádostí z první výzvy skončil 30. září a resort o nich rozhoduje v těchto dnech. Z přiložené tabulky vyplývá, že podáno bylo celkem 237 žádostí v celkové výši 111 535 039 korun. Schváleno je zatím 18 žádostí za více než 8,6 milionu korun a s dalšími 18 subjekty resort jedná o doplnění dokumentů.
Bistrai i Porkert sdílejí obavu z toho, že když koncerty konečně začnou, lidé se na ně budou bát chodit. To je také jeden z důvodů, proč chce Asociace hudebního průmyslu jednat s ministerstvem kultury v rámci rozpočtu na příští rok o novém pojištění vstupenky.
Zahrnovalo by i to, že lidé dostanou zpátky peníze v případě, že se nebudou moci akce zúčastnit ze zdravotních důvodů. A nemusí se jednat pouze o nemoc covid-19.
